|
| ||||
| ||||
|
-28
Cyrillská prednesla Benzovu Missa in hon. titelem obęma horlitelűm pro oslavu po- »sc. Caeciliae«, op. 15., Graduale chorální svátné bohosluzby zde na zemi a uciní je z Graduale Rom. a vAfferentur regi« od úcastnými vęcné bohosluzby tam na nebi. Hallera op. 15., Offertorium »Filiae regum« Oba zde k svorné práci podali si ruce, za- od Hallera a »O salutaris hostia« od Witta, lozivše r. 1882 farní jednotu Cyrillskou od 5h1. Pange lingua od Witta, Introitus a Com- tęch dob az do této chvíle nepretrzitę pűso- munio z Graduale Romanum. Odpoledne bící a neustále se zdokonalující, jejízto bylo svęcení nového kríze v Rybarích a po cinnost jasnę sledovati lze z výrocních zpráv nęm prűvod po hrbitovę s modlitbami za svędomitę zasýlaných, jakoz i z dopisű zemrelé, pri cemz obradní zpęvy »De pro- s »Cyrillem« pravidelnę sdęlovaných. Litur- fundis«, »Miserere«, »Libera« a ,Qui Laza- gický sbor cítal hned v pocátcích 5 sopranű, rum« zpíval chorálnę Cyrillský sbor ]costelní 5 altű, 5 tenorű a 6 bassű, pomęr hlasű strídavę se sborem knęzstva. Druhého dne velmi vyrovnaný, jak redaktor pri návštęvę navštívil J. M. tamęjší dílny tabákové to- své se presvędcil. Pri zpívané mši svaté, várny, ve které všichni Cyrillští literáti pra- kterou tane slouzil, osvędcil sbor rádnę vy- cují, prozpęvujíce casto pri práci písnę k Pannę školený v pojímání i v prednesu cit vy- Marii a j. z Lehnerova ]cancionálku, coz broušený svędomitým cvicením. Ku skladbám k nemalé radosti arcipastýre i tehdáz uci- mistrű doby nové pocaly se pribírati také nili, uvítavše príchod jeho zboznou písní skladby staré, jako: Viadanova mše »Sine no- duchovní. Vzorná cinnost Cyrillská doznala míne« a téhoz mešní skladba »L'hora passa«, nelícené pochvaly vrchnopastýrské a nad- Orlandova de Lasso, Missa Quarta a Octavi šenérnu rediteli i pűvodci jednoty dostalo Toni, jakoz i rűzná motetta starých mistrű se vzácného uznání. Roku príštího naskytla Z nových skladeb nacvicena 5hlasá Wit- se Jednotę opętná prílezitost, aby se po- tova Missa »in hon. sc. Raphaelis Arch.«, dobnę osvędcila pred nejdűst. p, biskupem Skuherského »in hon. sc. Ferdinandi«, Kai- zavítavším ku svęcení kostela obętovností mova »in hon, sc. Caeciliae« a »Jesu Re. vdp. dękana a farníkű obnoveného a vy- demp tor«, 5 mší od Greitha, Rampisova zdobeného. Obrady svęcení, jakoz mše aj. Introit a Communio zpívány vzdy cho- pontifikální oslaveny dűstojným zpęvem, rálnę. Kdyz zaslouzilý reditel roku 1886 jako za biskupské visitace. To byly nej- zemrel, pokracoval v témz duchu bývalý radostnęjší a nejsvętlejší stránky ze zivota jednatel a nástupce J u l i u s S t a n t e j s k ý, první a nejstarší jednoty diecése, jíz od- který od té doby jednotu rídí, rozmnoziv chodem vp. Jelínka za faráre do Sakvic repertoire novými skladbami mešními, jak nastali dnové smutku a opuštęnosti. Re- následuji: Missa Sexta a XII. od Sychry, diteli prací premozenému nedostávalo se té Missa brevis od Schmieda, Missa »Ange- vroucné podpory a pomoci, jaké k organi- lorutn Custodum«, Missa »sc. Joannis Bapt.« saci a udrzování zivota spolkového nezbytnę od Singenbergera a téhoz Requiem, Missa se vyzaduje, a v osamocenosti udrzoval zpęv IX. od Pompea Canniciari, a valnę motett na výši, kam jednotu povznesl, doufaje, ze od rűzných skladatelű. — Pri pilném pęsto- nová doba privede nové pomocníky, kterí vání zpęvu liturgického nebylo však zapo- se ujmou stránky organisacní s touze láskou, mínáno na zvelebování zpęvu obecného za- s jakou pecuje on o stránku hudební. vádęním nejlepších písní, jakoz i zpęvű Jako ve všech dosud uvedených diecésích rorátních redaktorem vydaných. Vęrnými bylo i v diecési Brnęnské, ze v osadách, spolupracovníky byli a jsou dosud vp. kde první zvukové presného zpęvu církev- kaplan, Fr. Géduš, který prednáškami od- ního se ozvali, také první jednoty Cyrillské bornými ve valných hromadách clenstvo povstaly. V D o u b r a v i c i na Svitavę dílo poucuje a k další cinnosti povzbuzuje, jakoz Cyrillské zahájeno jest jiz roku 1874 (viz i jednatel, Eduard Slovák. O valné hromadę »Cyri1l«, XVII., 42.) spolecnou pécí faráre r. 1838 bylo predmętem prednášky: »Kterak Jana S o u k o p a, a rídícího ucitele A l o i s e dluzno ceské kostelní písnę správnę podle M a g d y. Oba velezaslouzilí a nadšení Cyril- ceského prízvuku prednášeti ?«, ro'cu 1891 : listé nás jiz opustili, první za tęchto dnű, »Prehled dęjin katolické hudby kostelní« druhý pred nękolika roky, dílo své nástupcűm s poukázáním na velkolepost myšléuky je- svým odkázavše. Yán Bűh oba pilné pracov- vící se v jednotę reci obętní, která jest nílcy povolal do sboru Cyrillistű, kterí na recí zpęvu liturgického; r. 1892: »Nękteré vęky neprestanou chváliti a velebiti nej - ukázky z dęjin ceské písnę obecné.« Jestlize svętęjší jméno Jeho. Slitovník nebeský, vp. kaplan poutavými prednáškami sezna- který nenechá bez odmęny ani cíše vody moval cleny jednoty s rozmanitými pred- poskytnuté zíznivému, bude štędrým odpla- męty oboru zpęvu posvátného, jakoz i z dű- | ||||
|