|
| ||||
| ||||
|
36
nebo líší se, odstupuje od tohoto (extra ordinem officii.) Mše, v porádku roku církevního ko- nané, jsou bud de tempore nebo de s a n c t i s. Významné jsou dűvody obsa- zené v II, dile spisu: »Pastoraltheologie« durch Dr. Jos. Amberger (Pustet). Rokem církevním znázornęn jest církví vyvíjející se zívot Spasitelűv. O vánocích az ku slav- nosti Zjevení Pánę (Epiph. Dom.) prorocké Preneseme modus X. (aeolický) na g, pűsobení. Od Velikonoc do Na nebe vstou- obdrzíme naši starou g moll stupnici, pení knęzské pűsobení. Od slavnosti Se- slání Ducha sv. a Bozího Tęla královská cinnost Vykupitelova. Ponęvadz knęzská pűsobnost nejvýše stojí, nachází se slavnost velikonocní nejvýše, dle této rídí se veškeré J slavnosti ostatní. Ku trem jmenovaným slavnostem druzí se nedęle roku církevního, význam onęch bud co príprava predcháze- jící neb dodatecnę vyvíjející se. Ku nedęlím druzí se opęt ferie (ostatní dny týhodne), jejíz závęr známe z modu II., s 7 VI. stupnęm o význam onęch se opírající, proprium mis- vzhledem ku starým zpęvűm obcházíme sarum de tempore (prinálezící mše k dobę). citlivý ton naší harmonické moll stupnice Pastorální zivot církevní nachází se zde charakterisující postup aeolský (~ VI[). v úzkém spojení se Svatými, v tom spocívá Modus (XIII.) na místo XI, polozený prícina a význam missae de sanctis. Zivot (jonická), má závęr naši dur stupnice v pű- Svatých jest nejvętší oslavou a povznesením vodní cetbę na e neb prenesený na d (z ~). ucení Vykupitelova, proto oslava dnű ná- Z názorű praktických vysvítá, jalo vy- lezejících Svatým prevyšuje svęcení nedéle vinul se ze starého systém náš panující na (dominica) i dnu týlxodne (feria). Všecky základę harmonie. Pripojením harmonie ztrácí nedęlní slavnosti a nękteré zvlášt významné staré moli cím dál tím více svého pűvod- ferie (dny týhodne) komemorují se pro svűj ního rázu, který hledíme zachovati presnou význam v roce církevním. Commemoratio diatouikou. (vzpomínka) dęje se pri obęti mešní v ko- Patrno jest, ze modi jonický, lydický, lektę, sekretc, postkomuniu, o nedęlích, v nę- mixolydický i frygický v ohledu harmo- kterých dnech týhodne a vigiliích (pred- nickém o naši dur, ostatní dorický a aeo- vecer slavnosti) i ve zvláštním posledním licicý o naši moll stupnici se opírají. Není-li evangeliu. Nękteré nedęle a ferie nepri- mozno docíliti uspokojivého závęru úpiného pouští slavnost zádnou, nękteré pripouští od V. ku I. bez zvýšení V1I. stupnę, uzí- pouze slavnosti nejvyššího významu. 1\ c, váme závęru od IV. i jiného stupnę ku za- které zvláštní slavnosti neb prílezitosti se chování diatonických postupű (bez akciden- obętují bud co prosba, díkűvzdíuxí nebo tálu). Tolik mozno ríci o závęrech co pre- chvála, slovou v o t i v 11 í. dehrách ci samostatných úvodech ku zpęvűm V širším smyslu vztahuje-li duchovní starým. obętní dary jednotlivým osobám na príklad Jak dalolco mozno pridrzeti se této zá- snoubencűm, v uzším smyslu odpovídá -li sady pri harmonisaci zpęvű samých, závisí této prílezitosti zvláštní mešní formulár. od okolností. Zpęv frygický nejlépe ukoncí Missa pro defunctis (za zemrelé) nálezí mezi harmonickým závęrem pod bj uvedeným, mše votívní. Dr. Amberger uvádí ctyri for- tedy s tercí velkou v prűvodu harmonickém muláre mší za zemrelé. nikoliv v cantu firmu, ze i uprostred zpęvu Svátky, jako slavnosti Marianslzé, svat. závęr podobný objeviti se műze, zvláštę andęlű a apoštolű, mají v urcitých dnech v odstavci chorálním netreba dokazovati. mše votívní. Mše de tempore nepribírají Ostatních akcidentálű, zejména promęny této vlastnosti. la v v neb všeobecnę v dorickém modu VI., Ponęvadz svátky svętcűv a svętic nad v lydickém IV. nebo v aeolickém II., stupnę slavnost nedęlní vynikají, jest jasno, jakých uzívá se ku zamezení tritonu. zpęvű uzívati se má pri introitu, graduale, Dle rádu liturgického koná se obęti mše offertoriu a commuuio. Je-li na p~. pozna- svaté bud dle pokracování roku církevního menáno v direktái-i vedle Dominica IX. (denní mše, secundum ordinem officii) nebo post Pentec, jméno svętce S. H i e r o n y m i | ||||
|