| ||||
| ||||
— 38 —
host pi-ipadající, _commemorace a Benedi- finalis, které cástecnę souhlasné jsou se zá- camus Domino. Zalmy zpívají se dle osmi vęry antifon. Všecky zalmy nešporní mozno urcitých modű, které zde tony se zovou, tedy prednášeti nápęvy osmi tonű zalmo- ponęvadz mají své urcité i n i t i u m (úvod), vých, jichz se výhradnę pri psalmodii uzívá. m e d i a t i o (stred) a f i n a l i s (závęrecná Mimo tyto povstal v IX. století pro zalm fráse melodická). 113. (»In exitu Israel«) tonus zvláštní, slo- O slavnostech »duplex« všech druhű zený z modu I. a VIII., tak zvaný m i x t u s zpívá se první verš zalmű celým nápęvem (smíšený) neb p e r e g r i n u s, také i r r e g u- jak zalmový ton pi•edpisuje, ostatní verše laris (strídavý, mimorádný) nazvaný. — pocínají vládcem (dominantou melodickou), Pravidla, dle nichz slova zalmű potí jednotlivé který ve zpęvu zalmovém zvlášt zretelnę noty nápęvu podkládati se musí, nejsou sice vystupuje castým opakováním na celé radę nesnadná ku vštípení v pamęt, avšak zpę- sylab. váci, kterí nemají dennę prílezitost ku této cinnosti, nemohou vykázati se onou srovna- Pri ostatních menších slavnostech »semi- lostí v p~ednesu, jakou zpęvy tyto v kaz- duplex«, jakoz i o nedęlích a pri officiu za dém ohledu vyzadují. Velmi dűlezité jest zemrelé, nezpívají-li se všecky tri odpocítání sylab lzu stredu (mediatio) jakoz nocturna hodinelz církevních, taktéz i s poctem not melodie souhlasný pocet se antifona pred zalmem pouze intonuje, sylab ku finalis.*) Slova cizí: David, zalm pak vypoušti initium a pocíná ihned Israęl, Jacob, Sion, Melchisedech, tonem vládnoucím, po zalmu pak se Ephrata, Jerusalem a j,, jakoz ijedno- antifona c e l á zpívá. slabicná : t u, s u m, téz u s q u e q u o a j., koncí Magnificat, který predn ší se volnęji nez v melodické frási az k mediatio notou pi-ed- zalmy ostatní, podrzí vzdy ve všech verších poslední ; tak povstane »i n t o n a t i o i n- nápęv celý. Nęlzteré zalmy mají vętší pocet pausa correpta«. Príklady: Initium Tonus IV Mediatio Fin. I. Ys12mus --_°—~--r t. De pro - fúndis clamávi ad te Dómi-ne: dle Dómine, ex-,'tu • di vo-cem me-am 4. Quia apud te propitiá - ti - o Est (córrallsa epta) 8. Et ipse rédimet I-sra-el Fin. II. Fi ra. III. = má pęt závęrecných formulí c. »f i n a 1 i s«, ob- Tonus I. sazených v príloze ku »Vesperale Romanum«. Tonus II. má jeden »f i n a l i s«. Tonus III. má ctyi-i »f i n a 1 i s«. Tonus IV. má tri »f i n a 1 i s« uzívá se vętšinou prvního. e- Tonus V. má jeden »f i n a 1 i s«. *) Výjimka s poznámkou v príštím notovém príkladę pri slovę D ó m i n e. **) P o z n á m k a. Opęt nové pravidlo ci výjimka: Pri slovech latinských tríslabicných nebo tako- vých, kde prízvuk spocívá na t r e t í s y 1 a b ę o d k o n c e, jako: Dómine, pópulo, f'flii, retríbuam, misericórdia, laetítia atd. zpívají se jak zde udáno dvę sylaby na notę predposlední. | ||||
|