První desítiletí Cyrillské
Ročník: 1892; strana: 41,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
katolick on



posvatnon

CYR=SU.

G'

Majitel, vydavatel a redaktor:

1892, Rocník XIX,

F. J. LEHNER.

C1SI0 6.

IIIII IIII IIIII IIII II IIIIIIIIIII 1111111 1111111 111111

IIIIIIIIIIIIIIII II III

II I11TfT I~II~IÍIIII~IIÍIIIIIÍIIIIIIIIIIIIIII IIIIIIIII

IIIIIIIIIIIIIIIIIIII II IIIIIIIIIII IIIIIIIIIIIIIIIIIIIII IIIIIIIIII IlllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllK

První desftiletí Cyrillské.

Píše F. J. Lehner. (Pokracováni).

Z RájCe oznamoval r. 1883 pan ucitel

a reditel kűru, Antonín Luńácek, redaktoru

následovné: »Na výraz radosti z listu mi

zaslaného odpovídám s takým potęšením,

s jakým predsevzetím uvázal jsem se v úkol,

abych posvátnému zpęvu v naší osadę místa

zjednal. Jednotu Cyrillskou zríditi bylo

vzdy mým práním. Nyní, kdy pűda pripra-

vena, kdy srdce naše i mysl osadníkű rádo

se kochá v libém zpęvu posvátném, vidí se

mi nejvítanęjší prílezitostí, abych upevnil

prátelství toto pro vęc nejvznešenęjší. Zpę-

vákű malých i velkých mám pro pocátek

dosti.« Narozeniny slavila jednota o zvláštní

slavnosti, kdyz za prítomnosti spríznęné

šlechty slavil kníze Salm své 8oleté naro-

zeniny. Pri sluzbách Bozích prednesl sbor

Cyrillský mši Molitorovu s prípadnými mo-

tetty. Predsedou zvolen starosta obce, josef

Foit, který az po tuto chvíli jednotu moudre

spravuje. Provozují se mešní skladby od

Nešvery, Skuherského, Molitora a Koenenna,

Offertoria a Gradualia ze zbírky Stehleovy

Liber Motettorum. Také zpęv obecný jest

pilnę pęstován dle Lehnerova kancionálu.

V minulém roce dostalo se jednotę vydatného

spojence, dobrých varhan. Dle poslední

zprávy cítá výkonný sbor liturgický 6 sopra-

nű, 5 altű, 6 tenorű a 6 bassű; ve škole

Cyrillské vyucuje se 12 muzských a 11

dítek ve dvou hodinách ucebných. Zkoušky

týdenní pravidelnę se konají.

V Horním Štępánovę zalozena jest

Cyrillská jednota formálnę v lednu 1883,

Pocátek její sahá však do drívęjší doby.

Reditel kűru, p, ríd. ucitel Ferdinand Kara-

fiát, ode dávna zavádęl vázný zpęv do chrámu

a r, 1879 hrál náhodou do rukou se mu

dostavší adventní »Vesele zpívejme« ze

Svatojanského kancionálu. Tehdejší farár

dp. Frant. Špidla (nyní ve Svitávice), sám

hudebník, mile byl prekvapen pęknou melodií,

a tu teprve seznal, ze reditel kűru má snahu

nevkusnou hudbu z chrámu odstrańovati.

I daroval mu »Hlas varhan« i »Kancionál

Svatojanský«, aby męl prameny dűstojného

zpęvu. Pan rídící ucitel dával nękteré písnę

z receného kancionálu opisovati a v nedęlích

po pozehnání ucil jim ve škole milovníky

zpęvu, kterí z pocátku rídce, pozdęjí hojnę

na cvicení se scházeli. R. 1881 jeden ze zákű

p. Janáckových z ucitelského ústavu z Brna

dosazen do Horního Štępánova za ucitele,

i snazil se podporovati p. naducitele, který

seznámiv se s kancionálem Lehnerovým,

jez p. Janecek v Brnę zavedl, objednal 110

15o exemplárűv. Pri tom poznal se s pred-

sedou »Obecné jednoty Cyrillské« dp. F.

Lehnerem, který hned vynalozil vše, aby

zacátek v Hor. Stępánovę ucinęný rozvinul

se v Cyrillskou Jednotu. Kancionálky brzo

se rozebraly, a tak lidé męli v rukou písnę

cvicené a ve chrámu zpívané. O Bozím Tęle

roku 1882 zpívany jiz hymny a motteta

Cyrillská, hudba instrumentální doznęla jiz

o vánocích r. 1881 naposledy na kűre. Roku

1881 zavedeny naprosto v zásadę zpęvy

a skladby Cyrillské. Roku 1882 na podzim

dosazeni za ucitele opętnę dva záci Janáckovi,

tudíz také prátelé oprav Cyrillských, záhy



  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ