|
| ||||
| ||||
|
-46
biskup, jsa spokojen, stisknul jemnę panu J. G. Zangla. Konecnę zpíváno pri nahodilých naduciteli ruku, a pak vyjádril se na fare prípadnostech, jal-,o pri svęcení školy ve k shromázdęným predstaveným prifarených Brezí, Matęjovę a Oujezdę a pi-i svęcení sv. obcí rka: »Pęknę jste mne privítali.« Odmęna kríze (trikráte). ta platí pro sbor náš Cyrillslzý za nejkrás- V roce 1885 pristoupeno ku zalození nęjší v celém zivotę! Po té r. 1884 dne farní jednoty Cyrillské, o níz nejvętší zá- 8. zárí za láskavého prispęní p, ucitele zpíval sluha patrí panu naduciteli Jos. Klimešovi. sbor ve farním chrámu Pánę v Obictovę Stanovy schváleny velesl. c. k. místodrzi- Molitorovu mši, op. XI. s príhodnými vloz- telstvím v Brnę z 21. kvętna 1885, c. 13 785• kami. Kdyz Jednota v zivot vstoupila, dbáno Scházela ještę jedna ze sousedních far- všemoznę o její zmohutnęní. K tomu cíli ností, t. Bohdalov, kdez také nám popráno po návrhu josefa Vališe, jednatele, porádána laskavostí tamního p. naduc.J. Skalky zazpívat prednáška s volnou zábavou, címz získáno o pouti na sv. Vavrince Dieboldovu »Te to nových clenű. Ke cvicení ve zpęvu Deum laudamus« s gradualem a offertoriern zakoupena Cyrillská škola zpęvu ve 12 »Oratio mea munda est« od Witta a Pange exemplárích, Lehnerűv kanciouálek ve 12 lingua. Tamtéz i o pohrbu dp. Jos. Bazaly, exemplárích. Nyní Jednota zije a bohdá! za spoluúcinkování vűkolního ucitelstva zpí- pri pilné snaze a dobré vűli zíti bude. váno SchSpfovo requiem a pri andęlské mši Clenű má málo; ale za to jsou nękterí hodni, sv. missa »in hon. S. Joannis Cantii« od pilnę se cvicí a dbají o její rozkvęt. Praktické n,,ízory v novém smęru hudby církevní, Sestavil Jan Ev. Zelinka. (Pokracování). Kazdý zalm dluzno prednášeti v tonu, festo Corporis Christi predepsán dle v kterém jeho príslušná antifona se nachází. obvyklého porádku druhý zalm »C o n f i t é- Dle toho pripadne první zalm »D i x i t D o- b o r« v tonu I[., a podobnę vyskytují se m i n u s« prvních nešpor in N a t i v i t a t e zalmy v rűzných tonecli zalmových s rűz- D o m i n i tónu VIII. s finálou I.; zalm II. nými finály, které vzhledem ku melodické »C o n f i t é b o r« obdrzí nápęv tonu VII. s fi- rozmanitosti velmi zajímavé jsou. nálou III. Lalcn »D i x i t D o in i n u s« nešpor druhých obdrzí dle antifony v modu I. slo- Za prícinou usnadnęní srovnalosti v pred- zené taktéz nápęv prvního tonu zalmo- nesu vydány jsou psalteria. Nejstarší z nich véh o, jak udáno ve v e s p e r a l e, s pripo- »Psalmi Vespertini« edidit Joseph Molu jenou finálou druhou. Pro týz zalm prede- (u Pusteta v Reznę) vyhovęl úkolu svému psán jest pro I, i II. nešpory slavnosti P e n- spűsobem velmi jednoduchým. Na príklad t e c o s t e s tretí tonus s tretí finálou. In zalm I IO : 1 3 4 7 6 2 5 8 Confitébor tibi, Dómine in toto cor - de mc - o: 4 15-8 ? 8 in consálio justórum 1 et congre - ga - ti - óne. 1 3 7 4 2 G 8 To jest: Pripadne-li zalm dle predchozí I d i a t i o na sylabę to, ve f i n a l i s na sylabę antifony tornu prvnímu, męní se ton v m e- s t o, nebo pri delším na sylabę g a, na pr. : Con-fi - tébor tibi, Dómiue, in to -to cor-de me-o: in consílio justórum, et congre-ga-ti-ó -ne Závęr ci finála I. — Má-li pridána býti lozena jest notovaná tabulka se všemi to ny finála II., IIL, 1V. nebo V., naznaceno u kazdé i s finálami. antifony I. 2., I. 3., I. 4. nebo I./2., I13. ' alm »C o n f i t é b o r« s 2. antifonou1. a t. d. i II. nešpor in festo Yentecostes z nęl Rozumí se, ze ku kazdému psalteriu pri- by tedy následovnę: | ||||
|