První desítiletí Cyrillské
Ročník: 1892; strana: 49,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
_ksoPIS



katolickou posvátnou









CYRUUZÉ.

V Majitel, vydavatel a redaktor:

1892. Rocník XIX. F. J. LEHNER. C1S10 ~,

~IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII IIIIIIIIIIIIIIIIIÍIIIIIIIIÍIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIQt





První desítiletí Cyrillské.

Píše F. J. Lehner. (Pokracování).

V Trebící na fare Jejkovské zavedl Greitha a tak jsme pokrocili, ze műzeme

Jednotu Cyrillskou zvęcnélý a nezapome- kazdou nedęli a svátek v roce vzdy nęcím

nutelný P. quardian Albert Chlumecký, jiným se vytasiti. Máme nový chor, nové

který se prihlásil k praporu našemu roku varhany o 24 tazích, dle nové soustavy.

1884 listem nadšením hudebníka nejušlech- Minulého roku stavęl jsem vęz a jednal

tilej šího dýšícím, v jehoz úvodu praví : zvony, které také nálezejí do oboru posvátné

»Teprve nyní o sobę povędomost dávám, hudby. Ceho si ještę prejeme? Aby milý

ze jsem na zivu a ze, co ziv budu, zűstati Bűh i príštę nás neopouštęl a známý náš

chci vęren dobrému smęru: kterým za neprítel, diabolus in musica, nemęl moci

Vašnostiným vytrvalým a statecným vűd- nad námi. Koncem dubna jdu do Ríma

covstvím v našich vlastech ubírá se po- v zálezitostech kapucínského rádu. Vrá-

svátná hudba chrámová. Pres šest uz rokű, tím-li se štastnę, pozádám za potrebné

co jsem na našem Jejkovském predmęstí listiny k zarazení Jednoty Cyrillské«. Vrátiv

správcem fary, pracuji neunavnę o této se z Ríma neotálel se zrízením jednoty.

bohumilé reformę a dodęlal jsem se s po- »Tempus acceptabile«; napsal, »nedozijeme

mocí Bozí dosti znacných výsledkű. V místech, se tak hned príznivęjší doby, jako jest

kde jest jediný farní chrám, posvátné hudbę letošní rok jubilejní. Za tím nám slavnę

műze se pomęrnę lépe dariti, nezli v męstech, zárícím Cyrillo-Methodęjským souhvęzdím

kde jest více kostelű a kde se odchýlným nezvratnę jdouce, prekonáme všecl~y pre-

smęrem chrámová hudba pęstuje. V takých kázky«. A prekonal je! Kdyz redaktor

męstech má regenschori, který nástrojovým téhoz roku jubilejního z Velehradu se vracel

hlukem a šumotem, unylými ariemi Pána a u 00. kapucínű v Trebíci se zastavil,

Boha oslavuje, více príznę a více chvalo- Cyrillská jednota krásnę zpívala pri mši

recníkű, nezli ti zpęváckové v predmęst- svaté, kterou zde slouzil. Po mši predstavil

ském kostelícku, kterí skromę bez hluku pak P. quardian redaktoru statecný sbor

a povyku dle predpisű Církve svaté nejvyš- svűj z muzű a dívek se skládající. Všem

šímu Pánu se zavdęcují. Ale pravda jest, v ocích svítila ta jiskra, která zná roznę-

jak castęji psáváte: Pán Bűh svých vęrných covati ve svętę nadšení. Príklad jednoty

neopouští. Podarilo se nám o ranní mši pűsobili na vűkoli. »Nepopíratehiou zásluhou

svaté v našem kostele domácího práva našich C} riliských Jednot farních jest»,

vydobýti velebným zpęvűm mešním ze psal pozdęji nadšený Cyrillista, »ze do nej-

Svato-Janského kancionálu. O velké mši zazších koutű naši vlasti její bohumilé

zpíváme strídavę latinský chorál a díla pűsobení se šírí, ze i tam, kde spali, se

odporucená našich domácích a jiných výtec- probouzejí a kde ve starém copu se pach-

níkű : Foerstera, Slzuherského, Witta, Hallera, tili, nyní vstávají a se rozmýšlejí. Podle

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ