| ||||
| ||||
katolick on posvátnou
CYR=SEÉ. v Majitel, vydavatel a redaktor: 1892, Rocllík XIX. F. J. LEHNER. C1S10 8. -",-~IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII~IIIIIIIÍIIIÍIIIÍIÍIIIÍIIIÍIINIIÍIIIIIIIÍIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII IIIIIIÍIIIIÍIIIÍIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII~ Všem, kdoz hodlají reformovati hudbu kostelní. .. a Píše František Vaško. Od doby, co pócal u nás vycházeti casopis kűru ve spojení s duchovním správcem. ku zvelebení kostelní hudby, redigovaný vdp. Jsem toho jist, ze ponenáhlu lze všude i v Msgr. F. Lehnerem, duchovním správcem té nejmenší osadę, reformovati kostelní na Král. Vinohradech, znacnę se zlepšil stav hudbu, jen se nesmí s bubnem na vrabce. posvátné hudby. Ale není pravidla bez vý Všem pánűm reditelűm kűru, kterí nemohou jimky. Tak i v tomto ohledu — netajme se rozlouciti za zádnou cenu s nástrojovou si toho — na mnoh}tc - místech z neuvędo- hudbou, radím a spolu ve známost uvádím, męlosti, jinde z houzevnaté nechuti proti ze církev všecka umęní pęstuje a chrání, kazdé novotę, a opęt jinde z báznę, co by a ze zádný zákon církevní neodstrańuje tomu lidé rekli, a konecnę jinde ze samé všechny nástroje z chrámu, nýbrz toliko pohodlnosti, aby nebylo toho »drení« se hrmotící, a pak z hudby to, co na svętáctví zkouškami, zűstal az podnes hezky starý upomíiiá, vylucujíc a prísnę predpisujíc pri- šlendrián. Na cetných místech zűstalo a zű- męrený text. Na tomto základę vydal pred stává se bohuzel pri starém. Nez, jak ze pęti léty nejdűstojnęjší pan biskup linecký zkušenosti vím, opravují na mnohých místech, pro svou diecési narízení ve prícinę církevní ale mlcí pri tom, a to z té jediné príciny, hudby v kazdém ohledu velezajímavé a pro ponęvadz podrzeli nástrojovou hudbu ke riditele kűru i dűlezité. I neváhám je se prűvodu a podpore zpęvu. Ve mnohých ctenári sdęliti. kostelích, kde druhdy témęr výhradnę ne- »Katolická církev zamęstnává a podpo- vkusná, svętácká s nedovoleným textem se ruje veškerá umęní, aby slouzila ku vętší ozývala hudba, kde však prece dobrá vűle oslavę Bozí. Tím ta umęní nabývají jen hudbu kostelní opraviti, pronikla, tam sice vętší ceny, nábozenského posvęcení a dosa- podrzeli nástroje na kűru, ale vymýtili špatné hují tak svého nejlcrásnęjšiho a nejvzneše- skladby, a nahradili je novými znenáhla, nęjšího cíle. Nez jako kazdá vęc, závislá jez textem predepsaným se honosí, a tak od lidské vűle a snahy, zmęnám podléhá, aniz toho lidé pozorovali, ve skutecnosti nejen se zdokonalujíc, ale téz zhoršujíc: zásadnę reforma chrámové hudby byla za- podobnę se stává s umęním, jehoz církev vedena. Podotýkám, ze opatrnost velí pri ke sluzbę a chvále Bozí uzívá. Jmenovitę vęci talc dűlezité, jakou je chrámová hudba, zpęv a hudba kostelní, jak dęjiny dosvędcují, aby ne násilnę, radikálnę, spíše nepozoro- bęhem casu namnoze se pokazily a vznešené vanę bylo si pocíi>.áno, a tak dobrá vęc úloze své se zpronevęrily, takze naše sv. ]conecnę zvítęzí. Dobrá vęc vyzaduje casu. církev toho potrebu cítila, proti špatnému Zavésti reformu kostelní hudby bez reptání vybocení pozdvihnouti hlasu a zákonem sta- casto závazných cinitelű, závisí skoro vý- noviti zpęv i hudbu pri bohosluzbę, by z nich hradnę od opatrnosti a dűmyslu reditele svętáctví a neslušnou odstranęny byly. | ||||
|