|
| ||||
| ||||
|
— 62 —
kládajících clenű, 22 prispívajích (i zl.) a budu zde katechetou, ovšem vzdy školáky So cinných, tedy 95 clenű. E1 konecnę jed- jiz vycvicené ve zpęvu do ní posýlati budu, nota má asi jo zl. na potrebné výlohy. chovám tak nadęji, ze tato bohumilá vęc Kéz dá dobrotivý Pan 13 h, aby naše nezanikne, ale i dále vęrnę a pilnę povinnosti jednota Cyrillská nadále zkvétala! Pokud své konati budu, Obecná Jednota Cyrillská. Cechy. Arcidiecése Prazská. Z OreCha. Práce Cyrillská jest jedna z nej. za horlivost, lec mýlí se. Jest jen horlivost svatého obtíznęjších na svętę; iadít se jistę k onęm pracím úmyslu a dobré rozvahy, avšak nikoli není horli- pastoralním, ve kterých se musí knęz na jedné vostí snaha horké krve, která se blízí vášni. K to- stranę co nejvíce zapírati a na druhé co nejménę muto presvędcení piišel jsem po mnohých zkuše- lidského vdęku ocekávati. V duchovnf správę pri- nostecU a bolestných zklamáních. Priznávám se a cházejí cas ob cas chvíle, kdy potrebí jest dostu- upiimnę vyznávám, ze jsem se také z pocátku iídil povati na nejcitlivęjší a nejdűtklivéjší stránky lidu horlivostí horké krve a návalem idealű, kteréz mi a lccle piirozenę se vyvolává mocný protitlak, ponę- pripravily krušnou zavyucenou. Bylo mi pocítiti vadz v takových stránkách se clovęk lehce podává ostrí nejprudších vášní, tak ze jsem Uyl blízek vášním a ty vášnę bývají strašlivé. Kdyz ony v clo- malomyslnosti, a byl bych se byl oddal resignaci, vęku zavládnou, pak utichá rozum, mizí rozvaha kdybych nebyl tak hluboce piesvędceu o dűlezi- a všecka mírnost a z clovęka se stává pravý dra- tosti reformy chrámového zpęvu. vec. Ú tęzký jest pak boj s vášnęmi! Test to boj Prijmiz to, milý bratre Cyrillský, zauprímnou ovcí proti vlkűm (cfr. NIt. Io, 16.). A do takového radu, abys snad, octna se nękdy uprostred proti- bóje se pouští i kazdý vęrný Cyrillista, jenz si venství, nedomníval se, ze niceho nepoiídíš, ze vytkl za úkol vypuditi z chrámu lzizpęv, který se jest všemu konec a nedal se z boje na útęk. V ta- tu neprávem roztáhl. Nenít to rozum, který by lidi kové hodinę pomysli si nejprve, zdali sám nejsi vedl k tomu, aby se šlendrianu drzeli. Necírkevní vinen tím nezdarem, rozvaz vęc dobre a pak znova zpęv neműze zajisté býti hájen zádnými rozum- pozvedni mec. Pocínej si opatrnęji, ale do opravdy; nými dűvody, necht z jakékoli to stránky vezmeme. povoluj, avšak jen casem, nikoli ve vęci; vzbud A piece se ho lidé urputnę drzí. Proc? Co je vede dobrý úmysl, zaplaš hnęv a mstivost, zapit i svou k tomu? Vášnę a náruzivosti. Pýcha a domýšlivosf zálibu a opri se o sv. církev. Predloz si její po- pochodicí z falešné a pievrácené náboznosti, cti- slání, v nęmz i ty chceš polil míti, zkoumej své ' ádOSt a marnivost, lakotnost a ziskuchtivost, mysl síly, srovnej je s jejími predpisy a s duchovními rozhýclcaná, sentimentalní, pobouiené piedsudky, potrebami vęiících, udęlej si plán, radęji skrom- lenivost a pohodlnost, a jiní a jiní jsou ještę ti nęjší nez p~íliš obsazný a pak se energicky dej do vlkové beráncím rouchem priodęní, jez privedl na díla. Tak zvítęzíš jistę. Osadníci poznají, ze ne- svęt bud nedostatek víry, aneb nedostatek mrav- hledáš sebe a své slávy, ze nemíníš jich rozrušo- nosti — hiích. Proti tęmto všem vlkűm jest jen vati, ale k nęcemu lepšímu vésti, pocnou si tę vá- jeden mec, kterého se Cyrillista musí chopiti: iiti a budou tę i podporovati. svatá trpęlivost, a to podle výroku Pánę (Luc. zt, Nez, kam jsem zašel, maje pűvodnę v úmyslu 19.) ++v trpęlivosti své vládnouti budete,,. Até aby psáti o stavu Cyrillského pokroku u nás. Odpusi, dosáhl, musí si dobre vštípiti v mysl výstrahu (Mat. milý ctenári. Myšlénky se privalily a hledaly sobę Io, 16.): nUudte opatrní jako hadové a sprostní prűchod. Však nyní jiz spęchám, abych podal re- jako holubice+ Jinak vlkű onęch nezműze. sumé z posledního rolcu. S prací Cyrillskou nikdo nepospíchej, neukvap Skoncil se role školní, s nímz mozno rovno- se, abys toho brzo nelitoval. Zacni s rozvahou a bęznę pocítati i rok Cyrillský. O školních prázd- postupuj znenáhla, krok za krűckem, pevnę, bez ninách oddechnou si spolu se studenty i ponękud bledé báznę a pűdy dobyté nepostupuj zpęt, ale sbory kostelní. Svátky Velikonocní, Svatodušní a pevnę drz a tak zvítęzíš. Zkušenost ucí, ze roz- Bozí Tęlo byly beztoho skoro tak jako celorocní váznost dęlá delší kroky nez kvap, ze neohrozená zkoušky. O nedęlích a svátcích cervencových a vypocítavost daleko predcí príkrost, která za sebou srpnových se z vętší cásti jen opalcuje, jako i pilní mívá zbabęlost. Mnozí takovou príkrost povaiují studenti o prázdninách opakují, aby vędomostí | ||||
|