|
| ||||
| ||||
|
- 6~ -
pracnę nabytých nepozbyli. K poutim a posvícením k duhu vęrícím a ciní je zmatenými. Tęmto ne- zacíná to znova. prospívá a nevęrících nepresvędcí a nezíská. A po- Nejtęzší bývá pro Cyrillisty piipravení prvního dobnę zpęv chrámový, pokazený svętským duchem roku. Ten první rok zajisté se pripravuje nękolika promíchaný nejapným, vybásnęným textem od sen- roky. Který pak kűr Cyrillský na svętę by bęhem timentálnich lidí opatrený neműze jiti k duhu vę- jednoho roku mohl všecko vykonati, co se od rícím, neműze pozvédati jejich náboznost, ponę- nęho iádá? A co se zádá? Pribliznę správný role vadz vzbuzuje jen pohnutí sentimentální, které je Cyrillský vyzaduje: t. Nękolik mší a Requií s od- pableskem, karikaturou pravé zboinosti. povídkami; 2. znalost chorálu za piicinou mešních Tak jsme si vytkli za úkol pripraviti si správný antiphon a zpęvu pri výkropu svęcenou vodou ; Cyrillský rok. Po ctyii leta jsme pilnę pracovali a 3. aspoit nękolik Gradualií a Offertoríi víceblas- do rámce toho roku jako vcelicky skladbu za ných pro nejvętší svátky; ˘. nękolik Pange lingua; skladbou zanášeli, zvolna sice, lec vytrvale. Ac S. obiadní zpęvy: k pohrbűm, na Hromnice, na nejsme ještę u konce, prec s Bozí pomoci jiz popelecní stiedu, na svatý týden Velikonocní, na mnoho jsme vykonali, tak ze pohlédneme-li nazpęt, sobotu Svatodušní, na krízové dny, na processí ani ocím svým vęriti nechceme. Jsme na malé Bozího Tęla; 6. aspoit jedno Te Deum; 7. Rorate; vesnicce a jest nás málo, ale rok Cyrillský pomalu 8. výbor písni ke mši sv. obecných a k svatým, bude docilen. Dnes zpíváme a opakujeme jiz pęt ku kázání, Ic pozehnání, pied a po mši svaté a mešních skladeb: r. chorální in festis solemnibus; k nękterým pi ílezitostem. Dokud kűr nemá pohro- z. Missa »Salve Regina- pro 4 smíš. hlasy od J. madę všecky tyto vęci, dotud není hotový a do- Stehlea; 3. Missa ,L'hora passa« pro 4 sm. hl. od konalý. To jest kostra, jíz stojí tęlo; to budova, Lud. Viadany; 4. Missa ,Exultet« pro 4 sm. ]tl. ku které lze pak piiciitovati i ornamenty. O tu se s varh. od Fr. Witta; 5. Missa »Panis angelicus« tedy kazdý nejprve starej. Ovšem, jak pravím, není 2—4 hl. s varh, od B. Koenena. Dvojí Requiem: tieba ani mozno najednou všecko, ale béhem 4—5 i. Missa quinta. Requiem zhl. s varh, od M. Hal- let svędomité práce lze i na malické osadę toho lera; 2. Missa cle Requiem secuttda pro 4 muzské docíliti. Jakmile to hotovo, potom jiz další práce hl. od Jos. Foerstra. V prítomné dobę cvicíme se- bývá lehká. Základ jest zpracován a ten zűstává; stricku mše »Panis angelicus«, totiz: Zweistimmige jen zde onde se opravuje. Co se jednou nacvicilo, Messe in A pro spojené vrchní a gpodni hlasy zűstává; tomu se :noví zpęváci pomocí diívejších s varh. od B. Koenena. Nad míru se nám zalíbil snadno piiucí. Potom jest kűr v pravdę Cyrillský tento Koenenovský zpűsob dvojhlasu. Ponęvadz a ocištęný, a lze o nęm ríci, ze odpovídá poza- u Koenena vystupují jednotlivé hlasy se samostat- davkűm cirkve sv. i náboinosti vęrících. nými melodiemi, doufáme spolu, ze tím prodęlá- Není pochybnosti, ze zpęv církevnę vedený váme dobrou školu ku skladbám starých mistrű, ci vęiícím nejlépe svędcí. Kdo svým duchem není od jak iíkáme, svatých Otcű církevního zpęvu. Zacali Krista odvrácen, jehoz náboznost není lícená, ale jsme sice jednou jiz s Palestrinovou: »Aeterna opravdová a srdecná, ten nalezne v zpęvu církev- Christi munera«, avšak musili jsme se vzdáti toho ním vzdycky ohlas své duše. Nadzemské melodie úmyslu, pozorujíce, ze jsme ještę nedospęli tak da- cirkevního zpęvu a hudby splývají k sluchu vęií- leko. Tęšíme se s tím jen soukromę. Viadanova cích tak vítanę, jako zdravý, chutný pokrm do úst »L'hora passa«, ac také ze NVI. véku, jest velmi zdravých lidí. Kdo má zaludek pokazený, tomu snadná. Odporoucíme ji všem, kteií chtęjí míti na i nejlepší pokrm nepűjde k duhu; a tak i kdo ne- repertoiru také nęco ze staré doby. My ji zpíváme vęrou aneb svętáckým smýšlením si pokazil duši, nad míru rádi, — Nejvíce práce stál nás sv. týden. zpęvu církevnímu neporozumí. Dobil, nezkazení Nyní jiz po dvę léta zpíváme jej liturgicky. Vedle krestané, kdyz ponejprv uslyší melodie chorální, chorálu pęjeme vícehlasttę následující vęci: Pašije rflcávají: tak jsem si to nęjak myslival, to mi z duše od J. Nešvery, Pange lingua od J. Foerstra, »Im- mluví, to zní kostelnę, to jsem porád hledal a cekal properia« od G. P. Palestriny, »Vexila regis« od a podobnę. Z cehoz se vidí, ze to pHrozený zpű- Kothea, »Ecce quomodo« od J. Handla, »Surrexit sob zbozného zpęvu. ústa clovęka nezkazeného a Pastor bonus« od J. Foerstra, »Te Deum« od Kríz- svętskými písnęmi neohlušeného prirozenę by se kovského, »Regina coeli« od A. Lottiho. ozvala melodiemi chorálními, kdyby chtęla Boha Letos bylo u nás sv. biirnování, coi bylo i pro zpęvem chváliti. Proto takový clovęk rozezná cho- nás Cyrillisty událostí. Bylo potieUí pripraviti se rál a vűbec melodie pravocírkevní od svętských, k uvítáni J. Em. Zacli jsme pűvodné s Foerste- aneb lícenę nábozných hned. Ta vęc jest obdobná rovou skladbou »Ecce sacerdos magnus« Shlasnou. s kázáním. Kázání, které zaoUaluje víru ve svęt- Avšak, ponęvadi k druhému sopranu pribraní zpę- skou moudrost, které z jakéhosi citlivűstkárství váckové ze školky Cyrillské nedostacovali, byli k ledabylo lciestanűm a nevęrcűm vyhýbá se pres- jsme nuceni vzíti 4hlasnou skladbu od Witta, kte- nému a p~ísnému vęroucení, které pravdy nadpii. ráz však, ac pękná, dosti daleko stojí za onou. rozené podává tak, jakoby rozum lidský na nę do- Po uvítáni zpívali jsme responsoria vícehlasnę, stacoval, zkrátka kázání rationalistické nejde nikdy antiphonu k sv. Janu Kititeli (Decolationis) »Misso | ||||
|