| ||||
| ||||
CASOPIS-~
katolickou 1111 4 bu posvItnou Cechách, na Moravę,~šr Slezsku, zároveń s CMUSU. v Majitel, vydavatel a redaktor-. 1892, Rocllík XIX, F. J. LEHNER. Císlo 9. ~ I IIII IIII IIIIIIIIIIIIIIIIIIII IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII IfÍIIIIIÍtÍIIIÍIIITIIlÍ11111111ÍIIlÍ(lil 11111111111111111111111111111111 IIIIIIIIIIIIIIIIIIII IIIIIIIIIII IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII II I IIIIIIII I I IIIIÍIII I IIIIIIIIIII IIIIIIIÍIIIIIIIÍIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII~+ V~enl, kdoz hodlají reformovati hudby kostelní, Píše Franti§ek Vaško. (Pokracování.) Církevní pravidla o kostelní umęní hudebního odpovídaly a nad pro- hudbę. strední cenu umęleckou byly povýšeny, aby také v tomto ohledu dűstojnosti a vzneše- 1. Vícehlasý, figurovaný, harmonický nosti katolické bohosluzby vyhovovaly. zpęv pri sluzbách Bozích je dovolen, avšak Veliká, ne-li ta nejvętší obtíze pri za- musí zpęv zretelnę pronášeti slova textu, vádęní nebo podporování pravé a svého také nesmí text pri Gloria nebo Credo ani jména dűstojné hudby kostelní spocívá zkracován, ani libovolnę zkomolen býti. v otázce, kterým hudebninám jednotlivým (Conc. Trid. Sess. 24. de Ref. c. 12. Be- nadrecené vlastnosti patrí. Musí se však nedict XIV. Constituce d. 19. Feb. 1749 — nutnę k této otázce prijíti, mají-li se vše- S. R. C. (P.egolamento) die 25. Sept. 1884. obecná pravidla o hudbę kostelní prakticicy Cerem. Episc. Editio Typ. Ratisb, 1886. provádęti. Nejsou-liz právę o církevních hu- Lib. I. C. 28. n. 12.) debninách nejrozdílnęjší úsudky? I oni riditelé II. Téz se ku provázení receného zpęvu kűru, kterí zádných vhodných hudebnin pri mírná hudba instrumentální dovoluje, avšak bohosluzbę neprovozují, necbtęjí výcitky ne- nesmí býti na závadu porozuinnęní zpęvu. církevnosti nebo bezcennosti svých produkcí (Benedikt XIV. Const. d. 1g. Feb. 1749 strpęti. Jezto jest to má pevná vűle, aby coll. de Synodo Dioec. Lib. IX. c, 7. n. 6. v mé diecési veskrz Musica sacra úmyslu S. R. C. (Regolam,) die 25. Sept. 1884.) a duchu církve vyhovující platnę provádęna Ohlednę Cerem. Episcop. (Lib. I. C. 28. byla, bylo mi se i s touto otázkou obírati. 11. 11.) dovoluji az posud v našich chrámech Pozádal jsem za tou prícinou výbor Cecilské obvyklé nástroje hudební. V pochybnosti, jednoty diecésní, aby mi predlozil seznam zdali nástroj hudební v kostele dovolen jest, hudebních dęl, která se k úcelűm církevním ci není, obratiz se rector ecclesiae, nebo hodí anebo nehodí; mimo to jsem se po- reditel kűru k biskupskému Ordinariatu. radil s uznaným znalcem hudebním a osvęd- III. Smí se uziti jen takových hudebnin ceným církevním hudebníkem a vedle toho pri sluzbách Bozích, které naprosto nic i svých ovšem nedostatecných vędomostí svętského nebo divadelního neobsahují a ]c hudebních pouzil. V následujících rádcích tomu zpűsobilé jsou, aby slouzily k oslavę podávám resultát všech porad a úvah o zmí- Bozí a vzdęlání vęrících podporovaly. (Conc. nęném predmętu. Trid. Sess. 24, de Ref. c. 1 i. ; Benedict XIV. Const. citovaná a S. R. C. jiz téz Chorální zpęv. citovaná a rovnęz Ceremoniale Episcop.) V otázku, zdali se dovoluje a zdali je Dodávám ještę, aby skladby, jez provozo- to výtecná komposice kostelní, nesmí se vány býti mají pri sluzbách Bozích, zásadám pojímati chorál. 0 tom právę zbytecno se | ||||
|