|
| ||||
| ||||
|
78 _
M. V.« op. 29. S nástroji hudebními. Na ut jacet in Missali: Introit, Graduale, Alle- den Ocištování Panny Marie pi•ibyla Zauglova luja, Sequence, Tractus, Offertorium. Com mše »in hon. sc. Antonii de P.« s prűvodem munio a p. A co tęm novotám ríkal lid? nástrojű, v nedęli Septuagesimu Singenber- 7, pocátku vętšinę nechtęlo se to líbiti. A gerova 3111. (S. A. B.) »in hon. sc. Aloisii.« není divu! Zvykli si na hlucné hudební Credo zpívalo se obycejnę chorálnę (III. nástroje, zpęv byval vęcí vedlejší ; nyní však z Ord. Missae); pan ucitel udal na varhany męl býti zpęv vęcí hlavní a nástroje vęcí al napotom poleracovali, strídajíce se s lilasy na ]cruchtę prestal a lidu se jiz líbí zpęv muzskými. Zatím blízil se cas velikonocní, v pravdę posvátný. Doktorské zkoušce který vyzadoval mnoho príprav. Na kvętnou z hudby posvátné podrobil se farár se nedęli zpívalo se dle Graduale Rom.; po svými zpęváck,, pri nejslavnęjším obradu prűvcdu byla tichá mše svatá, jelikoz lconsekracním, který se zde konal, jak mi v menších chrámech není mozno pašije vypravováno bylo. Dp. farár vypravovateli zpívati a zároveń vyhovęti církevním pred- zprávu tuto zűstal d'uzen, kterou bohdá dophií pisűm, které dovolují zpívati pašije toliko i s tęmi kvęty, které od té doby v osadę latinsky a ne od laikű, nýbrz od tęch, kterí na poli zpęvu církevního rozkvętly. jsou svęceni; v náhradu za nęmecké pašije V lamách slouzena jest první mše sv. (osada jest totiz nęmecká), které se tu jindy u nového oltare Akademií krest?anskou zho- zpívaly, šel dp. farár po pašijích na kazatelnu toveného za neobycejného úcastenství celého a precetl pašije nęmecky. Na velký pátek űkolí. S novým oltárem slavila i nová recte a bílou sobotu zpíván cástecnę chorál, cá- stará hudba církevní príchod svűj do sva- stecnę polyfonie, na hod Bozí slavnostní tostánku. Pi•icinęním pana rídicího ucitele mše od Schópfa do B. Nescházela ani prednesena domácím a vűlcoluim ucitelstvem Sequence, kterou zpívali z Graduale Rom. mše od Zangla k nevšednímu potęšení 3 dęti velmi dojemnę, jako se prednesla prítomného duchovenstva i ucitelstva. Sequence o svátcích Svatodušních »Veni Ze Zbraslavi velebil jistý dopisovatel Sancte Spiritus« strídavę s dętmi. O Bozím krásu zpęvu l:dovéiio, který tam jiz od Tęle prednášeny u oltárű Leitnerovy hymny, dvaceti let jest zaveden dle kancionálu sv. ostatní i s Te Deum chorálnę. Requiem Jansicého vzornou pécí naducitele, V. Cecha, męli dvoje: Jednohl. Wittovo a vícehl. Met- a zvęcnęlého faráre, Františka Ldelmanna, tenleiterovo. Pri odpo'edních sluzbách Bozích za jalcýmz úcelem zrízen tam byl jiz roku bývaly zde o svátcích instrumentální litanie i S63 sbor literátský. Knęz i ucitel zűstavili od Schiedermaiera, pri nichz hlavní úlohu míval bombardon; ty ovšem jsou predevším osadę vęru dűstojný památník ! z kostela odstranęny a nahrazeny zpívanými Roku 1885: litaniemi, pri kterých farár u oltáre zpíval V Brankovieích zvelebil hned po svém invokace a lid mu, s prűvodem varhan od- prícliodu ucitel, p. Jan Dolezal, za prispęní povídal, z cehoz obzvlášté dęti męli nemalou dp. faráre zpęv obecný zavedením nejpęk- radost, jimz kromę toho pridęleno bylo I:ttovo nęjšícli písní mešních a litanii od Holaina. »Pange lingua« a odpovęd: »Omne delecta- V lenŠOVB pocali uciti zpęvu dle not mentum«. Vzorný Cyrillista-farár vlastním vp. Lad. Zavadil, kaplan a ríd. ucite', Frant, príkladem ukázal, ze i v malém kostele lze Kostelecký. Sbor pęvecký cítal 54 clenű, správnost liturgickou presnę a podrobnę 25 sopránű, 15 altű, 6 tenorű a 7 bassű ; záchovati, kdyz pri veškerých obradech, hlasy zenské cviceny jsou pętkrát, muzské zejména pri zpívané mši svaté vše se zpí- ctyrikrát týdnę. Výsledek spolecné práce valo, po prípadę recitovalo (co; se pripoušti), nebyl oznámen. (Pokracování.) EEUILLETON. 2 M Ý C H P A M E T' 2_ Cyrillistiun pro radost napsal Dr. Rudolf Montanus. (Pokracování.) Na svaté tri Krále ohlásil pan farár I ucitel vędęl jiz z minulých let, ze o tomto velké sluzby Bozí na desátou hodinu. Pan velikém svátku bývá »velká s muzikou« a | ||||
|