|
| ||||
| ||||
|
-79---
proto nacvicil se svou gardou jednu z Hay- Skonciv oznámení týkající se sluzeb denovek s pastorálními vlozkami. Jako oby- Bozích, vzal pan farár knihu prohlášek cejnę vytáhl o trech ctvrtích na desátou se snoubencű a spustil: »V stav sv, manzelství svými vęrnými ze školy a podle Polyfemova vstoupiti míní :« — Pri tęchto úvodních systému pustil je na chor. Znaleckým zra- slovech nastalo v celém kostele ticho jako kem prehlédl na chore rozlozené jiz partesy v hrobę. Pan farár pokracoval: a posadil se za varhany. »Pocestný mládenec Cvancara Matęj, Hodiny v sakristii uhodily deset a mi- obecní pastýr v Kejích«, atd. nistrant zazvonil. Pan farár zavedl totiz Pri tęchto slovecli oblízl Valenta náhubek všude, kde pűsobil, a také u nás, ten chva- své klariny a kmotr Petrzilka ohnul se nad litebný zvyk, ze sluzby Bozí pocínány byly bubny jako grošová kudla, drze v kazdé na minutu v pravý cas. Za tím úcelem ruce palici, jako rozhnęvaný Perun. povęsil do sakristie spolehlivé kývadlové »Bude sobę bráti pocestnou pannu Marii švarcwaldky, které kazdého dne dle svých Zpęváckovou, dceru po neboztíku Jakubu správnę jdoucích pendlovek, pendlovky pal< Zpęváckovi, krejcím v Kejích, 46 let starou. cas od casu dle svého slunecního meridianu Oba svobodní a katolíci prohla§ují se dnes rídil. Meridian jeho ukazoval tak spolehlivę, ze s povolením církevním a politickým p o- by se byl pan farár o ctvrt minuty správ- nej prv —« ného casti hádal, jak ríkával, trebas Rrrrr, bum, bum, tra, ratatá, ratatá,« i s Prazskou hvęzdárnou. A ze męl pravdu, zaznęl na chore hlahol trub i Icotlóv, na presvędcil jsem se sám, kdyz po dvaceti nichí Petrzilka hbitou rukou kobylinu vydę- letech na svém pűsobišti sestrojil jsem si lával. ze špagatu meridian na oknę svého proti Pan farám ponękud prekvapen malicko polední stranę obráceného budoiru a to se usmál a vyloviv mezi znęním intrad úpinę dle jeho návodu. Mé hodinky, dle z kapsy kleriky svou pikslu, sebral palcem tohoto meridianu rízené ukazovaly vzdy cas a ukazováckem pravé ruky notný šńupec. co nejsprávnęji. Jásavé intrady doznęly, pan farár pak na- Kostel byl toho dne piný a proto bylo zdvihl pravou rulou a pravil dűraznę : »P o- v nęm dosti teplo, ac venku mrzlo jen druhé!« praštęlo. V první lavici na pravé stranę, Rrrr, bum bum, tra, ratatá ratatá, za- která byla pro muzské urcena, sedęl na rincely bubny breskné a zajásaly klariny kraji slouha. Męl na sobę kozich z beráncích s principalem v slavné intradę podruhé, kűzí, který byl na vrchu hladl~ý a pęknę pri cemz se horlivému kmotru Petrzilkovi zlutý, na kraji rukávű a v rohách pestrými objemný a od šńupání, mrazu a kmínky kvęty vyšitý, jako to vídáme dnes na zupa- zarnodralý nos trásl jako sulc, Mareckovi nech, na zádech pak vykouzlila jakás umęlá pak cervenaly se naduté tváre jako osma- ruka z barevných šńűrek celý ker karafiátű. zené cibulky. Mezi tím si pan farár poho- Cvancara prinesl si tento kozich z Polska, dlnę šńupl a právę byl hotov s touto chutnou kde jej koupil od nęjakého zida za velmi pro nęho nosovou posnídankou, kdyz druhá laciný peníz a chodíval v nęm vzdy jen intráda doznęla. o velikých svátcích v zimę k velikému Manę spustil pan farár pravou ruku na obdivu všech klukű, kterí na podivný tento obrubu kazatelny, az to pol ádnę buchlo a kozich zevlovali ovšem jen trochu ze zdáli, zvolal slavné: »Potretí !« Marj ána byla ponęvadz slouhűv kancuk, který v kapse slavnę Cvancarovi odklepnuta. kozichu nikdy nescházel, udrzoval je v pa- Radostná intrada po tretí zarincela, pri tricné vzdálenosti. Jak jsme jiz slyšeli, dęlal cemz pánę ucitelűv principal vesele trepetal si slouha v case vánocním v kostele zvláštní k duettu klarin. výsady a proto sedával toho casu napred Rozmilí ctenárové srdecnę se asi za- v první lavici, v cemz mu nikdo také smęjou tomuto dnes neobvyklému zpűsobu neprekázel. prohlášek a reknou: Ten vypravovatel zná Kdyz bylo po kázání, vzal pan farár do kapitálnę prášit. Naproti tomu slavnę se ruky ohlašní knízku a oznamoval porádek ohrazuju a výslovnę pravím, ze v první po- sluzeb Bozích v nastávajícím týdnu. Mezi lovici tohoto století byly prohláš',:y s intra- tím pan ucitel významnę mrkl na Valentu dami v kostelích nęco obycejného a já sám a Marecka a ti vzavše do ruky klariny, ve- z mých dętských let se na takové prohlášky sele se usmáli, kmotr Petrzilka vzal do pamatuji. Intrady pri prohláškách si objed- kazdé ruky palicku, postavil se za bubny návali obycejnę bohatší zenichové a páni a sešpuliv hubu taškársley zafunęl, pan ucitel regenschori dávali si za nę platit deset zla- pak chopil se trubky, tak zvaného principalu. tých šaj nű a podle kabátu i více. Kdyz | ||||
|