| ||||
| ||||
— 83 —
Phedpisy o hudbę církevní v diecési Basilejské,*) Hlavní povinností úradu biskups!cého jest A. Cást, všeobecná. péce, aby se konaly sluzby Bozí dűstojnę a vęrící lid vzdęlávaly. Aby církev zvýšila 1. Vlastnosti hudby chrámové. jich slavnostní ráz a úcinek, najala si hudbu, § i. Hudba chrámová má svatý úcel, rídíc se dle svého vzoru v starém zákonę, totiz oslavu Bozí a vzdęlání vęrících. Chrá- títn a se dostalo i totnuto umęní vysoké movou hudbou nejsou všechny ty tvary, dűstojnosti a nábozenského posvęcení. které nemají tohoto dvojího úcelu. Proto zapovęzeny j sou pro kostel : pochody, tance, Nez dle svędectví dęjepisu zvrlily se tuše, kusy operní, koncertní a salonuí, písnę casto postupem casu zpęv a hudba chrámová s texty svętskými nebo svętské nápęvy a zpronevęrily se své vznešené úloze. Proto s textem duchovním. za, daly takové nešvary opętnę církevním predstaveným podnęt, ze povznesli hlasu § 2. Nemístnými povazujeme také takové svého proti zneuzívání a výstrednosI.em. skladby, jez sice urceny pro kostel, ale mají Tak zapovędęl také snęm Tridentský (Sess. ráz druhű hudby výše uvedených, zzenštilé 22 de celeb. Missae; Sess, 24 de reform., kusy celící k polechtání uší a vzbuzení ob- cap. 12) dotcenými výnosy všelíkou neprí- divu, postupy akkordű príliš rozcilujících a stojnost a svętskost, jez se za tehdejších neklidných, pak duch moderních arií, jenz se dob vplízila do kostelű, a vybídl mimo to hodí spíše pro oratoria a hudbu divadelní, biskupy, aby stanovili na svých biskupských duetta a p. obvodech pravidla zpęvu a hudby pri slav- Skladba je tím církevnęjší, cím více ných sluzbách Bozích. Proto vydána od prodchnuta a ovládána jest duchem a rázem tehdejší doby az do nejnovęjších dob gregorianslcého chorálu, tohoto pravého a v rűzných biskupských obvodecli zvláštní vlastního zpęvu chrámového, tohoto církevnę- narízení. Také pro naše biskupství cítil náš hudebního męrítka. zvęcnęlý predchűdce tolio potrebu a postaral § 3. Ale ponęvadz k rádnému úsudku, se o pocátky rozeslav arch s otázkami. My co vyhovuje pozadavkűm církevní hudby jsme pokracovaliv jehodíle, radíceseotomto a co se jí prící, treba nejen církevního ducha, predmętu po delší dobu s odborníky. Z téchto nýbrz i vytríbeného vkusu a rádného hu- porad vznikla tato »narízení«, jez tuto debního vzdęláiii, odporucujeme prednášeti prohlašujeme za »zákon d i e c é s á n n í« zpravidla takové skladby, které byly zkou, a nadęjeme se, »z e jich budou s v ę d o- šeny pred sborem referentű všeobecného mitę šetriti všichni, kterí úcastní nęmeckého spolku sv. Caecilie a prijaty do se v našem biskupství zpęvu chrá- seznamu dotceného spolku. mového. Zejména zádáme veledű- stojné duchovenstvo, aby se sta- II. Rec a text. ralo o vęrné pinęní daných pokynű, § 4. Pri slavné mši sv., pri svátostném a bdęlo, aby nebyly pűsobeny zádné pozehnání a ostatních církevních zehnáních, obtíze varhaníkűm a reditelűm jakoz i pri liturgických (chorálních) nešpo- kűru, kterí si pocínají dle církev- rách smí se zpívati jen jazykem církevnim, n í c h predpisű. Myslíme, ze jsme tímto totiz latinským. výnosem prorazili dráhu tak zadoucí obnovę § S. Liturgické texty zpęvu dluzno a jednotę v liturgii a kázni v Našem biskup- prednášeti úpiné, bez zkrácení, vynechání ství, jez se skládá z cástí trí rűzných die- Nebo prerušení. (Sr. o vynechání slok pri césí. Bozí pozehnání spocívez na díle. Dies irae § 37.) Aby se však ulehcilo zpę- Dáno v Solothurnu na svátek sv. Ber- vákűm, smí býti jednotlivé díly recitovány, narda, dne 20, srpna r. 1891. dotycné varhanami dopinęny, jak bude po- zdęji na nálezitém místę udáno. i Leonard, § 6. Pri tiché mši sv. a pri poboznostech biskup Basilejský-Luganský neliturgických dovoleny zpęvy v jazyku zem- `) Predpisy Uiskupú o hudbę církevní pro jednotlivé diecése mají platnost zákonű církevních. Jsouí to hlasové církve katolické, jimii poucují se katolíci i jiných diecésí. Co tuto predpisuje se pro diecése republiky, nebude dojista na škodu ani diecésím monarchie. Hlas biskupa jest vzdy ozvęnou apoštolskou, z niz katolíci rádi se poucují. L narízení biskupa Basilejského vyznívá hlas církve, jimi opętnę utvrzováni jsme v presvędcení, ze pravá jest cesta, kterou krácí Ohecuá jednota Cyrillská. Red. | ||||
|