|
| ||||
| ||||
|
95 —
v Cechách jako na Moravę, ve Vídni a pravdivo, ze zpęv kostelní ideám církevním Solnohradę jako v Beuronu. dopodrobna odpovídající ménę námahy Mnohému z ucitelű nedostává se snad zde zpűsobuje nad jiný, který ponękud rádný a onde dobré vűle, jiný chová se dosud b~7ti má. Ku docílení toho jest ovšem treba, zdrzenlivę; to však nikoho neoprávńuje, aby aby se cliorálu rozumnélo a rozumnę sním úsudek takový sevšeobecńoval. Shledávám zápolilo. velmi mnoho dobré vűle v stavu ucitelském Církevnę-hudební kurs jest obrovský kuš a proto si ho vázím a ctím. (Já téz ! Red.) práce — pro reditele i posluchace; c]ovęlc Dűlezitým úkolem cvicebního kursu jest, si oddechne, kdyz jest u konce. Presné aby úcastníci zasvęcovali se v predpisy cír- práci odpovídá však i výsledek. Jdeme do kevní o hudbę posvátné. Nemenším úko'.e:n práce s novou silou a obrozenou odvahou.« jest presvędciti je, ze se tím brímę i-e- ditele kűru nezvętšuje. Zdá se to býti Beuron. skorem neuvęritelno a prece do slova jest P. -Ambrof 7Gienle, O. S. B. Skladby císarú Ferdinanda III., Leopolda I. a Josefa I. Z narízení cís, král, ministeria kultu a Ebner jakozto dvorní varhaník. Pecoval vyucování vychází ve Vídni dvousvazkové téz o vnitrní organisací kollegií hudebních. dílo nadepsané: »Musikalische Werke K ríšskému snęmu do Rezna privedl 60 der Kaiser Ferdinand III., Leopold hudebníkű, dal Burnacinim zbudovati zvláštní 1. u n d J o s e p h L« Vydává Guido Alder. divadlo a provozoval mezi jiným velkou — V predmluvę se praví : »Pęstování umęní operu svého kapelníka Ant. Bertali-a. — hudebního na císarském dvore Vídeńském Leopold I. 1658—1705, bezpochyby zák sahá do vzdálené minulosti. Veliké mnoz- Volfganga Ebaera anebo Ant. Bertali-a, ství vzácných dęl vydává dosud svędectví, komponoval 79 skladeb kostelních (2 mše, jak za císare Maximilíana I. umęní hudební 20 motett, 9 zalmű, 12 hymnű, 14 zpęvű bylo pęstováno. Za císare Karla V. závodili Marianských, 8 litanií, 5 officií zádušních s videńslcou kapelou dvorní kapely v Ma- a 13 menších skladeb, 8 oratorií a j.), dridę a Brusselu. Císar Ferdinand I., Maxi- napotom 155 zpęvű jedno- a vícehlasných, milian II. a Rudolf II, povolali nejznameni- 102 tance a j. Císar skládal k všelikým tęjsí mistry na dvory své. Císar Ferdinand prílezitostem, se zálibou oslavoval jmeniny III., Leopold I., josef I. a Karel VI, v bez- a narozeniny clenű rodiny své a ve dnech pretrzité radę byli cinnými jakozto skladatelé. sinutecních sprovázíval obrady církevní U císarovny Marie Theresie setkáváme se hudbou vlastní. Kdybychom ze skladeb s umęním zpęvným rádnę vyškoleným, Leopoldových posuzovati chtęli povahu jeho, u josefa II. s obdivuhodným ovládáním shledali bychom vedle vyrovnaného klidu tehdáz tęzké techniky doprovázecí. Od Fer- tichou trudnomyslnost. Hudbou zapuzoval dinanda II. byla hudba dűlezitou a bezpre- starost a zármutek. Neporádal pouze se trzitę pęstovanou poműckou pri vychovávání zálibou slavnosti hudební, nýbrz také rád princű a princezen. O F e r d i n a n d u III. vídal, kdyz rodina jeho se šlechtou provo- (1637—16Š7) dí P. Athanasius Kircher, ze zování téz se úcastnila. Pri predstavení mezi všemi panovníky jakozto skladatel »Re Gelidoro« (1659) postavil se císar nemá sobę rovného. Komponoval »drama v celo nádherného prűvodu kavalíru a pod musicum« (1649), ve vlaštinę, kromę toho jeho ochranou zpívali a tancili arciknízata nękolik madrigalű. Cetnęjší jsou však jeho a arcilcnézny nękolikrát pri slavno3tech ko- skladby círlevní (8h1. mše, 5h1. mše, 4 morních a divadelních. Cvicení taková za- motetta, 10 hymnű, Popule meis, Stabat chovala se ještę dlouhou dobu. Jsa vychován Mater, Miserere, Lit. Lauretanae a j,) Vlachem Janem Ferdinandem hrabętem Z péce umęlecké poslal Jana jakuba Fro- Portiem oblíbil si od mládí sloh vlašský, bergera a Jana Kaspara Kerla do Italie ]sterý tehdáz zahájil vítęznou pout po celé a pripravoval takovou męrou vzrűstající strední E~,ropę (procez za nęho vlaština význam jihonęmecké hudby varhanické a stala se recí salonu a jemnęjšího obcování). nástrojné. Za nęho úcinkoval Jan Pachelbel Prece vša'.c pęstoval také sloh písnę nę- jakozto pomocník varhanický a Volfgang mecké, sloziv 3 nęmecké zpęvohry a 2 ora- | ||||
|