|
| ||||
| ||||
|
katolick ou posvItnou
CYR=SEL Majitel, vydavatel a redaktor: 1893, ROClllk XX, F. J. LEHNER. Císlo 1, r~uuuumninuuumm~nnuuuumm~m umnnununnuuununnnnnuumniuuuniuum nnm nonu nuunununmunnuuuuuuumuuuunnnnunmm~mu nnnuuwuuuununnnnnnnunnnunnunnn~~ -;' D V A C AT Y R O C N I K.~- »CYRILL« zahajuje pout svou po dędinách a męstech v Cechách, na Moravę a ve Slezsku ýo dvacáté. Kdyz redaktor vysílal do svęta první císlo prvého rocníku casopisu tohoto, v nęmz uverejnil program práce, k níz jal se vybízeti lidi dobré vűle, spolehal se s dűvęrou na pomoc Bozí a na soucinnost muzű nad- šených. Na kruchtách kostelních strašila tehdáz vesmęs hudba naprosto ne- církevní a zvrhlá, která však za jedinę oprávnęnou a církevní se pova- zovala, nad to pak i všeobecnę se líbila. Heslu vyslovenému: .»Oblzovnze ;pev církevní l« jedni se smáli, druzí na toho, který je vyslovil, se oborili. Obrod chorálu? — Vzdyt chorál jest prekonaným stanoviskem a hrob jeho jiz dávno travou porostl. Obrod polyfonie:' — Pokrocilá hudba moderní nevrátí se prece nazpęt a nevzdá se svých vymozeností. Obrod ýísitę staroceské ,~ — Z ní vyznívá vesmęs smutek pohrební a nálada velkopátecní, která se neshoduje s náladou nové doby. Nastal boj zásadní jednak s predsudky zakorenęlými, jednak s umínę- ností zlomyslnou. Neprátelé zásadní útocili zjevnę, neprátelé osobní úto- cili zákernicky. A výsledek boje dvacetiletého? Pravda zvítęzila. Co v dęjinách vűbec se spatruje, opakovalo se také v zivotę Cyrillském. Odpűrce chorálu dnešního dne sluje zpátecníkem, odpűrce církevní polyfonie nevędomcem, hanobitel písnę staroceské neuvędomęlcem. Uvędomęlé a vzdęlané hudebnictvo hlásí se vesmęs zjevnę a s nad- šením ku praporu Cyrillskému. Vítęzství jest naše. Drahnę let nevšíma- ných si a zapomenutých predpisű církevních o chorálu a hudbę církevní opętnę s veškerou svędomitostí se šetrí. Lákouodárství církevut jest jiz zase męrítkem a pravidlem, vedle kteréhoz i hudba posvátná se rídí, | ||||
|