Feuilleton (Z mých pamětí)
Ročník: 1893; strana: 6,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
— 6 —







Na den sv. Kateriny.T~ touto »obecnou notou« bez prűvodu varhan po mši



sv. se zpívala. Avšak v celém .Rajském slavícku«



podobný nápęv jsem nenalezl; nápęv písnę „Zdrá-

Svatá Ka - te - ri - na mí - lá krá- vas, jeni jsi pozdravena«, který jest vzat z Creda

zpęvű rorátních na štédrý den, podloien jest mnoha



písním a mohl by se dáti téi slovűm »obecnou no-



panna u- tou« zpívaným. Snad v jiném chrámu Pánę, v jiné

le Ko - sta dce - ra by - la, krajinę męli jinou obecnou notu«.



V »Rajském slavícku« nalezám mnoiství pre-



krásných písní, které ani v kancionálu Svatojan-

šlech-ti - lá, krás-ná, tak ja - ko den-ni- ském obsaieny nejsou ; upozorfiuji prozatím na píseír



na str. 528. »O műj laskavý pane Jezíši«; jaká to

vroucnost, jaká shoda nápęvu se slovy! Kdyby tak



ce las ná. nękdo tu obéf vlasti prinésti chtęl a nękteré ty



Po celý rok piísné bylo toho dbáno, aby na perly dle ducha casu opravil a tiskem je vydal!

kazdý svátek toho kterého svatého paUicná piseii Václav Vanék.













Cyrillska kronika.



Polské jesliCkq. Tovaryšstvo sv. Vojtęcha jeslicek, ze do hlubin duší pronikala, a ie ty vnadné



(e naší Cyrillské jednotę) v Tarnovę provedlo koledy, spanilé sbory a stkvęlá instrumentace mocnę



v prosinci r. 1891 na výslovný rozkaz tamęjšího všecky úcastníky dojaly, budíce v nich vzpominky



biskupa a protektora svého udp. X. Ignacia LoUosa polským srdcím predrahé, takze slzy radosti polily

lidové oratorium »Bozí narození« ci »Jeslicky. (Ja- tváre nejen dętem, ale i váiným a sešedivęlým



selka) zvané. Toto drama scénicky upravenę, zpęvy osobám. Proto dokládá udp. biskup, ie správcové



a hudbou opatrené, sloiil na vyzvání téhoz ndp, kostelű a katecheti ziskají si tęmi jeslickami srdce



biskupa kterýsi knęz diecésní. Bylof do starých dítek a skrze nę i rodicű a pęstounű, usnadni si

polských »jaselek« bęhem casu primícháno tolik jejich náboiensko-mravné vychování a získají nad



nepríslušných a neslušných piídavkű, ie staly se nimi velký vliv, který jejich práci zúrodni a po-

spíše karikaturou a pohanou dęje narození Pánę. zehná. Proto povzbuzuje ndp. biskup ku všeobecné



(Viz náš popis ve »Vlasti«.) Proto ulozil recený obnovę tohoto starodávného zvyku polského slovy



biskup onomu knęzi, by slozil z nejlepších a nej- sv. apoštola národű: »Protoi, bratri, stűjte a drite

staršich »jeslicek« nové, aby tento starodávný oby- podáni, kterým jste se priucili bud skrze i~ec, nebo



cej polský opęt oUecnc se rozšíiil. I stalo se tak, skrze list náš«. (II. Sol. 2, 15,) — Tak cteme



a ndp. biskup vydal pak v listopadu m. r. vyzvání v Dra Surzyúského »Muz. koAcieL« 1892. N. t2. —



svému duchovenstvu, by zavádęli tuto jeslickovou Zdai do slova neplatí tato zlatá slova vrchnopa-



hru všude, kde bude mozná, a za tím úcelem by stýrská téi o našich »budecských« a pod. jeslic-

nešetiili casu ni námahy, aby to, co dávnou bývalo kách? Zdai nezasluhuj[ téz, by u nás všeobecné

vlastností bezmála kaidé fary polské, vrátilo se zdomácnęly? Pisatel pred lety sám se také p~e-



k svému právu a stalo se zase obecným majetkem. svędcil, jak mocný a biahodęjný vliv męly na dítky



Budíc se jimi v srdcích mocnę duch sv. víry a lásky. i rodice i všecky posluchace.



Ndp. biskup sám dí o prvé h~e novę upravených Konrád.













FEUILLETON.





Z M Ý C H P A M T 2.



Cyrillistűm pro radost napsal Dr. Rudolf Montanus. (Pokracováni,)



»Műj zlatý Haydn, ten chudák zkusil, - »Proc pak ne!« ozval se Valenta za

já bych vęru nebyl tak trpęlivým do- všechny, »doma jsme, práce na kozly ne-

brákem na tu sait,« mínil Marecek. máme, abychom mnoho prozaháleli a --«



»Však za dvojí také zbozný Haydn

Pánu Bohu nejvíce dękoval, ze mu totiz »A tu švandu, co jsme s ním o štęd-

dal hudební talent a dobré srdce,« pravil rém dnu vyvedli, mu tak nahradíme,«



pan ucitel a otociv rec, tázal se: »Jak vpadl mu do reci krejcí Jedlicka.



pak, chtęli byste Cvancarovi o svatbę »Nu tak dobre, odpoledne műzeme

v kostele zazpívat?« nęco zkusit,« rekl pan ucitel spokojenę.

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ