|
| ||||
| ||||
|
-8 —
prece műzeme zpívat my na kűru, kdyz Dali se do cvicení, napred hlas po hlase, tam jiz jednou budeme.« pak spolecnę hlasy a nástroje dohromady Pan ucitel obrátil se k ostatním a a protoze byla chut, šlo to jako by namazal. pravil: »Kdyz jste s tím srozumnęni, já Zpęváckovic se to hned téhoz dne milerád svoluju.« vecer dozvędęly, co pan ucitel na kűru »Jsme, jsme,« zaznęlo to tutti. za oslavu jim chystá, ano i toho se do- »Ale to by se hodilo tak nęco rin- zvędęli, ze bude mše »vojenská«, coz si civého jako pred bitvou,« prohodil krejcí vykládaly v ten smysl, ze se tím Cvan- Jedlicka. carovi dęje zvláštní cest, ponęvadz býval »A proc pak?« otocil se Valenta tá- také vojákem a rád o svých vojenských zavę k Jedlickovi. letech mluvíval. To starou Zpęváckovou »Inu, protoze, kdo vstupuje v stav pohnulo, ze pravila k dceri: »Poslouchej, manzelský, vstupuje_ jako do patalije a Marjánko, to se musíme nęjak sebrat; já myslím, ze to u Cvancarű bez vojny víš co, udęláme malou trachtaci a po- dlouho nebude; Zpęváckovic Marjánka zveme pana faráre, pana správce, pana má jazejcek jako šablenku broušenou na ucitele a rychtáre jako hlavu obce. obę dvę strany.« Muzikantűm pak dáme nęjaké pití v ho- Garda se smála a Marecek prohodil: spodę, co myslíš ?« »Kdyby bylo nęco takového od Haydena, Marjána ovšem souhlasila. Stará tedy zpívám to hned.« vykuchala jednu peclivę zavázanou pun- Pan ucitel pošoupl cepicku do týla, cochu se starými dvacetníky a krízovými poškrábal se na vráskovitém cele a pravil tolary, kterou męla ve své posteli ulo- obrácen k Mareckovi: »Víte-li pak, ze zenou a jiz v úterý zjednán tlampac Hayden skutecnę slozil nęcopodobného?« Kajka, aby zval hosty. Okolnosti vytáhly Mareckovi zasvítily oci jako kocou- Zpęvackovou do výše a Zpęvácková rovi, kdyz vętrí peceni a Jedlicka po- byla odhodlána obętovati treba celou otevrel ústa, aby lépe slyšel. puncochu za to, jen aby se mohla trochu »Bylo to v roce 1796,« zacal vypra- sluniti v nezvyklé parádę a pompę. vovati pan ucitel, »kdy, jak víte, zurily K velikému prekvapení pana ucitele války s Francií. Všechny reci v salonech objevil se v úterý v poledne pred obędem i chaloupkách, v shromázdęních i v sou- Kajka ve škole, maje dęlanou kytku za kromých rozmluvách otácely se kolem kloboukem, rozmarinu s bílou pentlickou bojű. I skomponoval Hayden zvláštní v dírce u kabátu a spustil asi tento mši, nadepsanou »Missa tempore belli sermon : »Pochválen bud Pán Jezíš Kri- — mše v dobách válecných,« ve které stus! Dej vám Pán Bűh dobré poledne ! nápodobuje hucení dęl, rachot bubnű, Pocestný mládenec a zenich Cvancara, treskot pušek, zvuk polnic tak, ze se spolu s pocestnou pannou a nevęstou clovęku zdá, jakoby nepi-ítel jiz pricházel. Marií Zpęváckovou vzkazují je na sto- Zvláštę »Agnus«, v nęmz zacínají paulcy, krát pozdravovat a prosit, aby je pri je az dęsný.« jejich kopulaci ve ctvrtek v Kejském »Pane ucitel, máte ji?« zvolal zivę chrámu Pánę konané do kostela dopro- Marecek, který sice vojákem nebýval, vodili a potom na trochu jídla a truńlcu ale rád si zapytlacil, flintu radęji v ruce u nich se zastavili. Jídla budou vzácná, drzíval nez knejp a výstrel z pušky podle císai-slcé kuchynę uvarená a upe- více cenil, nez poklep kladivem do cvokű. cená z masa pernatého i chlupatého, po »Mám,« odvętil pan ucitel. nichz pak budou na stűl roseny všeli- »Sem sní,« prosil Marecek sepjatýma jaké šmauzy z rozinek a mandlí a na- rukama. posledy jako vznácnost vzácným hostűm »Není mozná«, odporoval pan ucitel, predlozen bude z koštęte mehlšpajz. »dnes máme pondęlí, ve ctvrtek je Za trutik podávati se bude pivo, víno, svatba, a za tak krátký cas se taková rosolky a podle prání také syrovátka.« komposice rádnę nenacvicí.« Na konec tohoto theatralnę p~edneseného Ale pan ucitel odporoval tentokráte sermonu opakoval tlampac ještę jednou marnę. Jako kdyz to na gardisty hodí, pozvání a pozdraviv jako na pocátku, všichni zadonili tak dlouho, az pan ucitel cekal na odpovęel a na diškreci. touzenou skladbu prinesl a hlasy rozdal. (Pokracováni.) S hudební prflohon císlo 1. rCYRILL- vychází vidy 15. kazdého męsíce. Predplatné, které ciní potovní poukázkou na celý rok 2 zl. 20 kr., prijímá redaktor F. J. Lehner na Král. Vinohradech. Reklamace budtei zasýlány do ex- pedice v Akademii kresYanské v Praze (Retęzová ulice císlo 223). Nákladem vydavatelovým. — Knihtiskárna Politiky« v Praze. | ||||
|