|
| ||||
| ||||
|
katolickou posvátnou
CTRULSU. Majitel, vydavatel a 1893, ROCllIk XX. F. J. LEHNER. Císlo 3. >~ IIII IIIIIIIIIIIIIIIIII I IIIIIIIIIIII I IIIII I111111111111111111111111111111111111111111111111111111111 Í III I IIÍIIII IIIIIIIII 11111111 IIIIIIII IIIIIIIiI II1111111111111111IIIIIIII I IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIInIIIIiIIIIIIIIIIIIIIiIIIIIIIÍIIIÍIiI~ t, Pzcdpisy o hudbę církevní v diecęsi Basilejské, (Dokonceuí.) § 66. Na Velký Pátek sbor necht zpęvy pri sv. prijímání za pi•ícinou litur- zpívá po dobu »Adorationis Crucis«, moz- gické jednoty latinské. Je-li však tichá no-li, »Improperia« celá nebo a. cásti, mše sv., dovolen pro zpęvy k sv. pri- dle toho, jak dlouho trvá » Adoratio«. jímání jazyk zemský. Ale mozno zpívati místo »Improperií« také jinou vhodnou latinskou píseii. U pa- C) Mimorádné podnęty. šijích platí táz narízení jako v § 65. § 71. Je-li od církve sv. pi-edepsáno 67. ' ádáme reditele sborű, aby »Te Deum« nebo dluzno-li chvalozpęv volili pro zpęv u Bozího hrobu na Velký zpívati na zvláštní rozkaz církevních Pátek skladby vázné » nevtírající se oká- úradű, není dovoleno uziti místo nęho zalou výpravou«, (Benedikt XIV.), nýbrz písní jiných na pr.: »Tę, Boze chválíme«. odpovídající smutku dne. Pro zpęvy do- Suplování jednotlivé sloky v Te Deum volen jest jazyk latinský nebo zemský. se dopouští. Pri sloce »Te ergo quae- Aby však takové zpęvy prosty byly sumus«, která se vypustiti nesmí, var- nádechu cistę hudebního anebo koncert- hany bud umlkají anebo jen velmi jemnc ního, nutno s nimi spojiti promluvu provázejí. Yíseá »Tę Boze chválíme«, s kazatelny, modlitbu anebo obojí. mozno zpívati na sklonku prűvodu a § 68. Na Bílou sobotu dluzno vzdy pri jiných slavnostech neliturgických. zpívati, mozno-li, » Praeconium« paschale, ale laikovi to není dovoleno. § 72. Pri slavnostním uvítání biskupa zpívá se, jakmile do kostela vstoupil, § 69. Aby byla uvedena jednota bud antifona »Sacerdos et Pontifes«, v rűzné slavnosti vzkríšení, a mimo to nebo responsorium »Ecce sacerdos«. Pak odstranęny nešvary, kde se vplízily, následují versikule a responsoria: oznacujeme slavnost vzkríšení uvedenou v »Psšlterlein« za officielní. Nemohou-li Tr. Protector noster aspice Deus. býti predneseny chorální zp~vy tuto uve- ILI, Et respice in faciem Christi tui. dené, budiz za to recitován zalm 56. V. Salvum fac servum tuum. (»Misere mei, Deus, miserere mei«). Ni- P. Deus meus sperantem in te. kdy nesmí celebrant intonovati: »Vstalt V 1\Iitte ei, Domine, ausilium de sancto. jest této chvíle«, drze v rukou Sanctis- It. Et de Sione tuere eum. simum. Intrády jakéhokolivęk druhu jsou V. Nihil proficiat inimicus in eo. zapovęzeny. R. Et filius iniquitatis , non; apponat § 70. Pri prvním sv. piijímání necht nocere ei. nezpívají dítky pi-istupující k stolu Pánę. V. Domine esaudi orationem meam. Slouzí-li se velká inše sv., musí býti R. Et clamor meus ad te veniat. | ||||
|