|
| ||||
| ||||
|
RáJeC. Bęhem roku uplynulého, ukoncení horlivosti a dovedností propitjcuje. At dlouho Bűh
prvního to desetiletí trvání stého, doznala farní ho ještę sílí ku Své slávę! jednota naše nękolika zmęn a cinnost její uspoko- Cinnost Jednoty pri sluzbách Bozích jeví se jila clenstvo nadšené pro vęc Cyrillskou, jiné, zpűsobem tímto : Yri slavných sluzbách Bozích hledající v Jednotę jeli zábavu, ménę uspokojila. zpíval velký smíšený sbor latinsky mše ocl Sin- Tak všemu jen co patií! genUergra, Sch;pfa z D a G dur, Drahlovského, Dne 3, cervence m. r. loucil se s námi dp. Kedrutka, Molitora, Skuhcrského IV. l'ríslašné farái Fr. Špacek, odebíraje se do blízké Doubravice vlozky ze Stehleovy sbírky, jiné vánocní a veli- na nové pűsobištę. Toho dne slouzil dp. farár konocní offertoria a I'ange linqua od rűzných skla- slavnou mši sv., pri níz Jednota provedením pękné datelű. Litanie loretauské a autifony Marianské nacviceny z lcancionálu Kolískova, odkudz i jiné mše Singenbergrovy se rozloucila se svým pro- lidové písnę cviceny nejprv s dętmi ve škole, pak tektorem. Téz odpolednę zapęním sboru : „Tys pritel v kostele s dospęlými. U nás kaidé nedęle slyšíme nám« a doprovozením az do DouUravice vzdala jen zpęv Cyrillský, jinak jiz se to nedá mysliti. úctu svému bývalému duchovnímu otci. Admini- Všichni sousedé a sousedky kupují si kancionálky, strator dp. Fr. Géduš horlivę pęstoval styk s Cyril- aby mohli s mládezí ty »nové« zpívati, kdyz ty nové listy a podporoval snahy jejich. Zachoval si u všech varhany tak líbeznę hrají a ten zpęv provázejí. milou upominku na svűj pobyt v Rájci. Den $otiletého jubilea jeho svatosti papeze Príchod dp. faráie Fr. Kováre zavdal opęt Lva LIII. dűstojnę a velebnę Jednotou oslaven Rájeckým Cyrillistiim podnęt, aby ukázali, co umęjí. slavnou mší sv., offertoxiem »Ecce Sacerclos«, na Ze to dopadlo vše dobne, slys-clí jsme z úst všech konci »Papezskou hymnou« všem farníkűm a cle- prítomných du'stojných i svętských pánu-. Nový pan nűm na milou upomínku.— Yiedseda Jednoty, místní protektor Jednoty zamluvil se cleniim rázem svou starosta p. Josef Foil, všemoznę se cleny výboru se milou povahou a nabádáním k dosazení jediného stará, aby šlo vše v porádku. Jen tak dále'. 1'iíšti celu jednoty. valná schűze jest jako roku minulého z$. t. M. Dne 22. listopadu pri prátelském veceru oslaven Šustnou cestu za Bozího prispęní v druhém 40. den výrocní pęvecké cinnosti na kiíru nej- desítiletí': staršího clena, basisty p. E. Sáńky, který nepie- Josef Foit, Ant. Luńácek, trzitę sil svých ku oslavę Bozí s chvályhodnou predseda. ucitel a reditel kűru. B. DOPISY. Dieeése B udęjovieká. Pátý historický koncert Cyrillské Jednoty tíni nadlrvęzclným kouzlem v jedno nadšené tęlo, vTábore. (Cyrilská meditace K. Konráda.) v jeden blahozvucný sbor, jími bezdęky povznesen Teprve po páté konal se tento koncert a to jen a nadšen byl i riditel jeho. v chatrném sále na Táborské strelnici, a prece Povznášelai všecka ta císla programu pęvce hluboko zakorenil se jiz do srdcí svého vdęcného, i posluchace tajúpiným kouzlem umęní a duchem stálého a vybraného posluchacstva, jez dostoupilo nadšené, ryzí zboinosti, který z nich vane a do nejvętšího poctu. Sál jiz nestacil a objevila se tak srdcí stéká jalo vonný a lécivý balsám. Zejména opęt potieba nového, velkého a prostranného sálu byla to císla: »Cruz fidelis« od portugalského krále v zdejším męstę. Téz chatrné podinm jiz nestacilo Jana IV. a staropolská píseń na velký pátek, jez pro tęch $r pęvcű (26 sopranű a altu, 2$ tenoru prostými, dojemnými akkordy hluboko vzrušila a basű), kteh letošní koncert provedli, a kdyby i dojala posluchace. Za to pak jásavý motet lahod- tęch osm cleny, co scházelo, bylo také prišlo, ne- ného madrigalisty Luca Marenzio »Nativitas glo- vím, kam by se byli postavili. riosae Virginis Mariae« svou bohatou polyfonií Mají tyto duchovní koncerty zvláštní kouzlo oUdiv a rozkoš budil v myslích hudebních znalcíi, do sebe, jsou jako zvucné hody a plesy z jiného v mé také. Pomysleme si, ze i sám basový hlas svęta, a prece jsou našemu srdci tak blízké, tak má pino melodických motívń horejších hlasű od príbuzné, tak mu lahodi a tak je jímaji, ie se mu zacátku ai do konce a prece všecko tak prirozenę nechce od nich odejíti, ze by rádo ještę déle a lahodnę plyne a zvucí, ie obdivujeme se lahodę poslouchalo a nerado vrací se z této nadhvęzdné celé skladby a pochopujeme, proc mistru Lukáši míše nebeských zvuku clo té vravy všedního zivota, ríkali jeho krajané »il piíi dolce cigno d' Italia« piné disharmouie a zlozvukű. Tady byli jsme prece (nejsladší labut Italie). jednou spokojeni dokonalou harmonií beze všech zlozvukű vyjma ty umęlé prűtahy aprűchody ve sklad• Nemohli jsme tento koncert zakonciti jinak, bách. Všecky spolecenské trídy męsta zastoupeny nez uctęním a oslavou picjasné památky svatého byly ve sboru i v posluchacstvu, úredník, męštan, Otce svého Lva XIII. Tou modlitbou, kterou jsme knęz, profesor, ucitel, remeslník a jiní. Sdruzili sezapęli mohutným sborem za jeho blaho vęcnę pa- | ||||
|