Pátý historický koncert Cyrillské Jednoty v Táboře
Ročník: 1893; strana: 23,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
RáJeC. Bęhem roku uplynulého, ukoncení horlivosti a dovedností propitjcuje. At dlouho Bűh



prvního to desetiletí trvání stého, doznala farní ho ještę sílí ku Své slávę!



jednota naše nękolika zmęn a cinnost její uspoko- Cinnost Jednoty pri sluzbách Bozích jeví se



jila clenstvo nadšené pro vęc Cyrillskou, jiné, zpűsobem tímto : Yri slavných sluzbách Bozích



hledající v Jednotę jeli zábavu, ménę uspokojila. zpíval velký smíšený sbor latinsky mše ocl Sin-



Tak všemu jen co patií! genUergra, Sch;pfa z D a G dur, Drahlovského,



Dne 3, cervence m. r. loucil se s námi dp. Kedrutka, Molitora, Skuhcrského IV. l'ríslašné



farái Fr. Špacek, odebíraje se do blízké Doubravice vlozky ze Stehleovy sbírky, jiné vánocní a veli-



na nové pűsobištę. Toho dne slouzil dp. farár konocní offertoria a I'ange linqua od rűzných skla-



slavnou mši sv., pri níz Jednota provedením pękné datelű. Litanie loretauské a autifony Marianské



nacviceny z lcancionálu Kolískova, odkudz i jiné

mše Singenbergrovy se rozloucila se svým pro-

lidové písnę cviceny nejprv s dętmi ve škole, pak

tektorem. Téz odpolednę zapęním sboru : „Tys pritel

v kostele s dospęlými. U nás kaidé nedęle slyšíme

nám« a doprovozením az do DouUravice vzdala

jen zpęv Cyrillský, jinak jiz se to nedá mysliti.

úctu svému bývalému duchovnímu otci. Admini-

Všichni sousedé a sousedky kupují si kancionálky,

strator dp. Fr. Géduš horlivę pęstoval styk s Cyril-

aby mohli s mládezí ty »nové« zpívati, kdyz ty nové

listy a podporoval snahy jejich. Zachoval si u všech

varhany tak líbeznę hrají a ten zpęv provázejí.

milou upominku na svűj pobyt v Rájci.

Den $otiletého jubilea jeho svatosti papeze

Príchod dp. faráie Fr. Kováre zavdal opęt Lva LIII. dűstojnę a velebnę Jednotou oslaven



Rájeckým Cyrillistiim podnęt, aby ukázali, co umęjí. slavnou mší sv., offertoxiem »Ecce Sacerclos«, na



Ze to dopadlo vše dobne, slys-clí jsme z úst všech konci »Papezskou hymnou« všem farníkűm a cle-



prítomných du'stojných i svętských pánu-. Nový pan nűm na milou upomínku.— Yiedseda Jednoty, místní



protektor Jednoty zamluvil se cleniim rázem svou starosta p. Josef Foil, všemoznę se cleny výboru se



milou povahou a nabádáním k dosazení jediného stará, aby šlo vše v porádku. Jen tak dále'. 1'iíšti



celu jednoty. valná schűze jest jako roku minulého z$. t. M.



Dne 22. listopadu pri prátelském veceru oslaven Šustnou cestu za Bozího prispęní v druhém



40. den výrocní pęvecké cinnosti na kiíru nej- desítiletí':



staršího clena, basisty p. E. Sáńky, který nepie- Josef Foit, Ant. Luńácek,



trzitę sil svých ku oslavę Bozí s chvályhodnou predseda. ucitel a reditel kűru.







B. DOPISY.





Dieeése B udęjovieká.



Pátý historický koncert Cyrillské Jednoty tíni nadlrvęzclným kouzlem v jedno nadšené tęlo,



vTábore. (Cyrilská meditace K. Konráda.) v jeden blahozvucný sbor, jími bezdęky povznesen



Teprve po páté konal se tento koncert a to jen a nadšen byl i riditel jeho.



v chatrném sále na Táborské strelnici, a prece Povznášelai všecka ta císla programu pęvce



hluboko zakorenil se jiz do srdcí svého vdęcného, i posluchace tajúpiným kouzlem umęní a duchem



stálého a vybraného posluchacstva, jez dostoupilo nadšené, ryzí zboinosti, který z nich vane a do



nejvętšího poctu. Sál jiz nestacil a objevila se tak srdcí stéká jalo vonný a lécivý balsám. Zejména



opęt potieba nového, velkého a prostranného sálu byla to císla: »Cruz fidelis« od portugalského krále



v zdejším męstę. Téz chatrné podinm jiz nestacilo Jana IV. a staropolská píseń na velký pátek, jez



pro tęch $r pęvcű (26 sopranű a altu, 2$ tenoru prostými, dojemnými akkordy hluboko vzrušila



a basű), kteh letošní koncert provedli, a kdyby i dojala posluchace. Za to pak jásavý motet lahod-



tęch osm cleny, co scházelo, bylo také prišlo, ne- ného madrigalisty Luca Marenzio »Nativitas glo-



vím, kam by se byli postavili. riosae Virginis Mariae« svou bohatou polyfonií



Mají tyto duchovní koncerty zvláštní kouzlo oUdiv a rozkoš budil v myslích hudebních znalcíi,



do sebe, jsou jako zvucné hody a plesy z jiného v mé také. Pomysleme si, ze i sám basový hlas



svęta, a prece jsou našemu srdci tak blízké, tak má pino melodických motívń horejších hlasű od



príbuzné, tak mu lahodi a tak je jímaji, ie se mu zacátku ai do konce a prece všecko tak prirozenę



nechce od nich odejíti, ze by rádo ještę déle a lahodnę plyne a zvucí, ie obdivujeme se lahodę



poslouchalo a nerado vrací se z této nadhvęzdné

celé skladby a pochopujeme, proc mistru Lukáši

míše nebeských zvuku clo té vravy všedního zivota, ríkali jeho krajané »il piíi dolce cigno d' Italia«



piné disharmouie a zlozvukű. Tady byli jsme prece (nejsladší labut Italie).



jednou spokojeni dokonalou harmonií beze všech



zlozvukű vyjma ty umęlé prűtahy aprűchody ve sklad• Nemohli jsme tento koncert zakonciti jinak,



bách. Všecky spolecenské trídy męsta zastoupeny nez uctęním a oslavou picjasné památky svatého



byly ve sboru i v posluchacstvu, úredník, męštan, Otce svého Lva XIII. Tou modlitbou, kterou jsme



knęz, profesor, ucitel, remeslník a jiní. Sdruzili sezapęli mohutným sborem za jeho blaho vęcnę pa-

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ