|
| ||||
| ||||
|
-35
ac v úpadku telidy, pi•ece ještę všechnu zalozil na pocátku IV. stol. školu tako- krásu svoji neztratila. Dle mínęní toho vou v Rímę. Druhou zalozil dle svęde- byli by kresfaué zkrátka vzali melodie ctví Anastasia Bibliothekaria, historika písní polianskýcli a jich pro písnę své uzili. v IX. stol. zijícího, papez Hillarius roku Lec nové íískalí ! Jestlize krestané 350. Mohlo tedy jiz concilium Laodi- nevzali hudbu zidovskou »ne videautur cejské r. 367 Can. XV. stanoviti: »Non judaizare«, jali by byli mohli sáhnouti oportere praeter canonicos cantores,qui lc hudbę pohanű, svých nejúhlavnęjšíell suggestum asceudunt et ex membrana nepi-átei ? Domnęnku tuto nazývá Schlecht Íegunt, aliquos alios canere in ecclesia«. »eiue gruudlose Triiumerei«. (Nesluší se, by mimo rádné zpęváky, 3. tretí domnęnku zastává Kiese- ktei-í na povýšené místo vystupují a wetter, an dí, ze zpęv církevní jest nęco z listu ctou, kdo jiný v chrámu zpíval.) zcela nového. Prirozený prý to zpęv lidí Tęmito »cantores canonici« rozumęti prostých a nevzdęlaných, jakými byli dluzno zpęváky, kterí odbyli školu pę- první kiestané, jenz se casem zdokonalil. veckou; suggestum ascendunt, t. j. męli '-e se zpęv casem zdokonalil, rozumí v chrámę vyvýšené místo blíze oltáre; se samo sebou, ale ze by první krestané ex membrana legunt, rozumęti treba ri- byli bývali sami nevzdęlaní a nevędomí tuale, jez v rukou męli a tak zpęvem lidé, pripustiti nelze. Vzdyf jsme pravili liturgickým stále s knęzem obrady kona- hned na pocátku, ze mnozí básnili a tvo- jícím ve spojení byli, s ním bud' zpíva- rili napęvy pűvodní ku zpęvűm tęm. jíce neb jemu odpovídajíce. Mimo to nás uci dęjiny, ze mezi prvními Ve školách tęchto vyvinuly se ctyi•i ki•estany byli i senatorové, ucenci, ano základní tOnlny t. zv. authentické, které i clenové panujících rodin. s pridruzivšími se o 200 let pozdęji Nelze tedy ani jedno ze trí mínęní ctyrmi toninami plagálními tvorily zá- tęchto za naprosto správné míti, lec klad vší hudební tvorby az do 17. stol. mozno jaksi všechna spojiti a omeziti, a Pűvodcem prvých ctyi- tonin prý jest tak novou, pravdę podobnęjší domnęnku sv. Ambroz (i 397), biskup v Milánę, vytvoi•iti. To jest. Ki-estané pocházejíce jenz zpęv k takové dokonalosti povznesl, jalo z Lidű tak z pohanű nedovedli se ze sv. Augustin ve Vyznánícll (X., 33) zcela z pomęru dosud jim zvyklých vy- praví: »Vzpomenu-li na slzy své, které maniti a proto dluzno zpęv jejich po- jsem proléval pri zpęvu církve Tvé na vazovati za zpęv lidu, zalozený sice na pocátku obrácení svého ... velikou opęt základę antickém, však zcela provanutý poznávám zarízení toho uzitecnost.« duchem novým, duchem kicstanským.*) Se šíi-ícím se ki-estanstvím po západę (Ambros, II. Bd., S IO, II.) pribývalo téz básníka hymnű a pęstitelű Dosud byla rec o hudbę kresfanű za zpęvu cllrámového. Kde po prvé slovo doby, ledy skrývati se jim bylo v tem- Bozí se ozvalo, taln pocato téz s cvic- ných katakombách. Pro temnotu však bou zpęvű církevnícll, a tak záhy ve- katakomb a ústraní nebyla církev Kri- lebné zvuky ambrosianské zaznívaly po stova zi-ízena. Naopak, svętlo víly Kri- velké cásti Evropy ku cti a slávę Bozí. stovy napiniti a ozáriti męlo celý svęt. Zpęv pokracoval, aby v nejblíze príští Yi•išel rok 313., kdy slavilo krestan- dobę sv. Rehorem, papezem, nového a ství po ti-ech stoletích piných útrap a ještę jasnęjs"ího lesku nabyl. strastí nejvętších radostné z mrtvých Nepatrnou ještę zmínku uciníme o vý- vstání. Tu v nových a dűstojných sva- chodních zemích. tyních téz radostnęjší a sporádanęjší Tam vzmáhal se téz utęšenę zpęv rozléhati se męl zpęv, zpęv, jenz v celé z pocátku. Męl-li západ svéllo Ambroze, církvi jednostejným býti męl. męl východ sv. Basilia, který téz zpęv K i•ádnému provedení oprav tęchto velmi zvelebil. Nez záhy potkal zpęv však nestacil jiz ani lid, ani zpęváci týz osud jako všechno církevní umęní, sti•ídavę s ním pęjící. Treba tu bylo pę- — strnul a místo by pokracoval, klesal veckých škol. Proto jiz papez Sylvestr stále hloubęji a hloubęji. *) Tato ncvá domnęnka dá se srovnatí s do- II. (600-1600). mnęnkou tęch, kteií mají za to, ze pocátek hudby Zpęv ambrosianslcý męl jednu vadu. kiestanské hledati dluzno v zidovstvu. Dokázáno Rídil se totiz reckou casomírou.*) :Zádná výše z Ambroie, ze Zidé nemęli hudby vlastní více, ale mívali recké. I hudba jejich byla tudíz *) Tak Raym. Schlecht. Všichni však nejsou antickou. téhoi mínęni. P, Kicnle v díle svém .Choralschule« | ||||
|