|
| ||||
| ||||
|
— 36 —
slabika bud prirozenę neb polohou dlouhá, Nesnadný úkol nauciti zpęváky tolika nesmęla se krátce zazpívati, a naopak melodiím na pamęt pi-inálezel nové škole na slabiku krátkou nesmęla pripadati zalozené sv. Rehorem. O zarízení školy delší doba. To bylo ale prícinou, ze se té podává svędectví biograf sv. Rehore melodie k vętší pestrosti vyvinouti ne- Joannes Diaconus. Pro zpęváky za~ízeny mohla. "Tęchto pout zbavil zpęv sv. Re- byly dva byty. Jeden pri chrámu sv. hor, príjmím Veliký (590—604). Zavedl Petra, druhý v Lateránę, kde se dosud totiz místo casomíry rythmus rhetorický, ukazuje na diikaz vytrvalé píle sv. Re- cili prízvuk slovný ve zpęv a tím po- hore loze, s nęhoz sám, churav jsa, zpę- lozil základ pi•ekrásným jubilacírn. Pri- váky cvicil, a na dűkaz jeho prísnosti pomenouti tu treba jenom mnohá a roz- metla, kterou porádek mezi nimi udr- licná NAlleluja«, jaké po Graduale zvláštę zoval. Ve škole cviceni hoši, kterí do- v case velikonocním se zpívala, a na spęvše stali se komorníky papezskými. nichz zvláštę bohatou modullaci zname- Zpęváci stáli pri sluzbách Bozích kolem nati lze. oltáre »in corona« (v kruhu). Ovšem mnozí skladatelé zabíhali tu První predstavený sboru jmenoval se do krajností, zvláštę v sev. Africe, kde »primicerius«, tri »paraphonistae« a jeden tehdy kvetoucí církve byly, a kde se »archiparaphonista«, jenz podával papezi zpívalo Alleluja, jez mnohdy i ctvrt zprávy o zpęvácích. Zpęvákűm udęlo- hodiny trvalo. váno podjáhenství, nikdy presbyterát. Zavrzení casomíry zavdalo prícinu Predstavení ti pozívali veliké váznosti, dlouhým sporűm o to, jak vlastnę zpí- tak ze mnozí i tiary dosáhli, a primice- vati se má. Jedni prijímali se sv. Reho- rius z pravidla pri volbę papeze hlas rem prízvuk slovný, jiní i ten zavrho- męl. vali, rkouce, ze bezprízvucnę císti se Škola ta stala se stredištęm vší hudby má text zpęvu. Prízvuk slovný zvítęzil. církevní, nebot z ní vycházeli k novę pokrestęnýfn národűfn ucitelé zpęvu Snahou sv. Rehore bylo zavésti v celé s opisy authentickými Rehorova Anti- církvi jednotnou bohosluzbu s jednot- phonaria, aby je cvicili v dokonalém a ným zpęvem. Za tím úcelem sbíral pec- presném zpęvu rímském. Takovými opisy, livę zpęvy v celé církvi rozšírené a uchovalo se Antiphonarium, jehoz pű- jsa výtecným hudebníkem, téz sám zpęvy vodní exemplár pozárem se ztratil, do- skládal. Pripisuje se. mu 9 hymnű pű- bám pozdęjším. vodních. Všechny zpęvy pak, jak staré Jakozto další zásluha pripisuje se sv. tak nové ulozil v knize zvané »Cento« cili »Antiphonarium Centonem«. Kniha Rehori uvedení ctyr plagálních tonin v hudbu. Však toho nelze s urcitostí ta, jez ustanovena normou pro celou tvrditi; jiní totiz mají za to, ze jiz dríve církev, prikována byla retęzy k oltári plagální toniny byly uznány a ze jen v chrámę sv. Petra, by vcas potreby proto se mluví pred sv. Rehorem o cty- neb sporu lze bylo v ní nahlédnouti. rech toninách, ze tonina authentická se Antiphonarium toto opatril sv. Rehor svou plagální za jednu toninu se pova- notami. Vynález not spadá v dobu mezi zovala. (Kienle, Choralsch., i i9.) sv. Ambrozem a Rehorem. Však nejsou Nábozné tradice vypravují, ze kdy- noty ony »neumy« zvané nicím jiným, koliv sv. Rehor v oboru hudby pracoval, nez poműckami mnemotechnickými, které ze byla pri nęm vzdy bílá holubice, — svým tvarem melodii na pamęt nauce- viditelný prý to Duch svatý. nou vybaviti męly. Neuma c, pneuma ( vsúux) vlastnę znamená dech. Ve smyslu Zpęvem Rehorským dosazen ideál zpęvu liturgického. Vęcnę krásné melodie preneseném pak znaménka, znacící sku- pinu tónű, jez jedním dechem vyzpívati jeho ozývaly se po tisíc let v církvi, se mají. Neumy podobaly se našemu. a nyní pocínají znova rozkvétati. (Kienle, tęsnopisu ; bylyt to hácky, tecky, cárky Choralsch., 120.) tu rovné, tu zahnuté, dolű, nahoru, dle Na dráze sv. Rehorem zapocaté po- toho vystupovala-li melodie ci klesala-li. kracoval papez Vitalianus (j 669). I on O mnoho-li zpęvák hlas zvýšiti má z not, pecoval o dobre zrízený sbor. Pro hochy, tęch poznati mozno nebylo. jiz ve zpęvu cviciti se męli a »pueri symphoniaci« se nazývali, zrídil »parvi- str. ii9, popírá, ie by by1 zpęv ambrosianský se sium«, kde vychováváni a ziveni byli. Hdi1 casomírou. Ti pak pri sluzbách Bozích bud' sou- | ||||
|