|
| ||||
| ||||
|
-37_
casnę, bud strídavę se sborem muzským zpęvákűm tón melodie udati a pri nęm zpívali, dlc svędectví mnicha Balbula, je udrzeti« (str. 197). jez obsazeno v tęchto veršících: Velmi pozehnanou pro umęní cír- Nunc vos o socii cantate laetantes: Alleluja, kevní byla doba Karlovcű. Zvláštę Karel Et vos puerulli respondete semper: Alleluja, Veliký byl velmi nadšen pro Rehorský Nunc omnes canite simul: Alleluja. chorál, jejz po celé ríši své rozšíriti (Nyní, druhové, pęjte radostnę: Alleluja, všemi prosti•edky se snazil. Sám byl téz A vy, hošíci, odpovídejte vzdy: Alleluja, dobrým hudebníkem a slozil prý test Nyní všichni zpívejte spolecnę: Alleluja.) i nápęv hymnu »Veni Creator Spiritus«. Slova tato charakterisují jiz cástecnę Vydatným podporovatelem v snahách povahu zpęvu toho slovem »laetantes«. jeho by1 mu klášter sv. Havla, kam pri- Zpęv veselý, melodický. neseno bylo Romanem, zákem školy Mnozí [nají za to, ze za doby papeze rímské, Antiphonarium sv. Rehore, a toho zavedeny téz varhany do církve. mniši ve zpęvu vycviceni. Ve chrámę Modelly pneumatických varhan nalézají kláštera toho rozléhal se témęr po celý se jiz na starých náhrobcích rímských. den zpęv reholníkű, ano i za noci schá- Lze je tudíz povazovati za nástroj velmi zívali se mniši k hodinkám. starý. Ovšem z pocátku byly velmijedno- Téz ve škole v Metách a školách duché. Téz sv. Augustin se zmitiuje quadrivialních pęstován zpęv soustavnę. o varhanech. Dp. Konrád, náš historik 'L kláštera sv. Havla vyšli muzové hudební, mluvę v díle svém »Dęjiny v oboru hudby velmi proslavení. lak posv. zpęvu staroceského« o varhanech, jmenuji pouze Tutila, jenz i hudbu in- ještę ve stol. XIV. nazývá je »netvo- strumentální pęstoval a Notkera Balbula, rem s klávesy na pftl strevíce širokými, oba nadšené pęvce sequencí. na nęz nemohl hrác dokázati více, nezli (Pokracování.) Matutililtm Teitebrarum tir metropolitním ehr,,ínlu Pané, Vypravuje Clemens Kuffner. (Pokracování.) Prítomná skladba, kteráz vylicuje officiu neobycejného lesku, rozmanitosti modlitbu Pánę na hoi•e Olivetské, po- a ozivení. Mistrná prednáška Foerste- chází od Benátského mistra Giovanni rova sboru nejlépe se ocení sledováním Croce, jehoz narození padá do polovice partitury. Aspoti cástecka zpęvu tolio 16. století. Tímto zpęvem ještę jedno- necht i ctenári poslouzí ku osvęzení a duchým a vi-elým vhodnę otvírá se rada oddechu. klasických císel, jimiz se dodává sv. In mon - te O - li vé vit ad Pa - - tretu Cantus. Altu-. Tenor. Eassus. | ||||
|