|
| ||||
| ||||
|
-44
Lec ani Palestrina nedovedl zastaviti První prícinou takovou byly sequence. proudu zhoubného, jenz lidstvo doby té Tento druh zpęvu vešel záhy v takovou uchvátil, a pravý vkus mu vyrval. Zdi- oblibu, ze, jak praví R. Schlecht, tvorba vocilé a pusté zvuky znešvarené hudby, sequencí se stala pravou manil, a jak chrámové byly jeho vrstevníkűm milej- povolaní tak nepovolani v tomto oboru šími nez velebný chorál a klassická hudba se predstihovati snazili. Historikové cí- Palestrinova. tají v dobę té na 420 sequencí. Pi-i Povrchní smęr jeví se i v psaných mnozství takovém a za okolností tęch památkách hudebních z konce periody nebyly všechny sequence, jalo zdravý této pochodících, jez jen zbęzným a leda- rozum dá, klassickými. První sequence bylým písmem se vyznacují. Blízící se byly interpellace melodií Rehorských. úpadek jest neodvratný. Nez cím dále tím více se vzdalovaly Na východę jeví se opęt slabý záblesk od pűvodního zrídla svého, az octnuly reformy hudby církevní ve stol. VIII. se na bezcestí, a místo by hledaly jak pricinęním sv. Jana Damascenskélio, lec se vrátiti odkud vyšly, zabredly ještę opęt brzy utuchá. dále, — a místo melodií Rehoi-skýcll po- caly se ozývati v církvi hymny a zpęvy III. (1600—1800.) mající nápęvy svętáckých popęvkű nej- Zvláštním zjevem jest jistę, ze dobu, hrubšího zrna. v níz v oboru hudby tolik znamenitých Další prícina úpadku hudby církevní muzű zilo a pűsobilo, dobu Gluckovu, byl zpęv mnohohlasý, hudbou instrumen- Haydenovu, Beethovenovu, Mozartovu, tální doprovázený. Stalo se pravidlem: \Vaguerovu a jj. dobou úpadku nazýváme. cím více hlasu, tím dokonalejší skladba. Nutno tu totiz rozdíl ciniti mezi hudbou Test, cást to liturgických zpęvű pod- svętskou a církevní. Co zatím na jedné statná — byl vedlejší, ano skladatelé stranę hudba profanuí vývojem opery ho mnohdy ani nepsali, nadepsavše nad a oratoria pűsobením výše jmenovaných jediiotlivé cásti skladby Kyrie, Gloria muzű pokrocila, ano znamenité výše do- atd., rozdęlení jeho ponechavše zpę- sáhla, umęní hudby církevní bylo zane- vákiim. dbáváno. Povahu pak zpęvu poznáváme z vý- Úpadek, kterým pocíná stol. XVIL, roku dra Nohla, jenz dí, ze pi-i zpęvu nenastal rázem, nez byl jiz delší dobu mší f osquinových (-1' 1520), ovšem se v periodę pi-edchozí pripravován rozlic- zmęnęným testem, bavila se spolecnost nými zlorády, jez v hudbu církevní se tancem. vloudily. Promluvíme o prícinách jeho. (Pokracováni.) 111,,ttlttiillliu Tenebr~irum v iuetropolitllím chran> Vypravuje Clemens Kuffner. (Pokracováuí.) Škoda, ze Responsoria Croce-ova, tak Croce. "Zacínají alt a bass figurou unylou, vroucná, lahodná a umęlá, jsou neúpiná, v pravdę velmi truchlivę znęjící, slova: a ze se z té pi-íciny ménę hodí k litur- Tristis est, kterouz figuru hned v pre- gii presnę slavené. Croce vynecllává vrácené poloze imitují sopran a tenor pravidelnę vęty Versikulu, potom ne- a pripojí se k prvnęjším, nacez se hlasy opakuje vęty od asterisku, címz ovšem proplétají naznacujíce velmi pi-ípadnę i v Resp. po ti-etí Lekci odpadá opalco- boj, kterýz v pi-esvaté duši Kristovę váuí od pocátecních slov. Jinde zase nastal, kdyz se jeho clovęcenství pred- uzívá slov, jichz v Liturgii není; jako stavilo nastávající utrpení. Zase se vy- na pr. v Resp. svrchu uvedeném, kde noh alt s bassem v slovecll: sustinéte místo: N Vigiláte, et oráte atd. má on: hic, a sopran s tenorem podobnę opa- Fiat volúntas tua. Skladby Viadanovy, kují. Tu cítíme, jak úzkost Pállę: roste Vittoriovy,Loilovy, i Ferrariovy jsou a jak se hrozí býti opuštęným. Ale boz- v této prícinę dokonalejší. ská trpęlivost nabývá pi-evallu a klidnę Téz druhé Responsorium bylo od ukazuje ucedníkűm blízící se neprátel- | ||||
|