|
| ||||
| ||||
|
— 54 —
,,Quem vidistis« od A n t o u e 11 i h o. „Prope est sborem znacnę sesíleným. Pri Et incarnatua« bojí Domittus« od J. Foestera. — Pange lingua: se clovęk skoro dýchati. .,Canon- v ,Agnus,< jest od Neubauera (D), 'I'raumiihlera (D), Havlű (Es, D), opravdu s to dobýti mnohé srdce harmoniím Cy- J. Foerster (E), J. B. Foerster (F). — '1' e D e u m : rillským ... Koenenova (dvojhlasá s vętami ctyr- od J. Foerstra a Koenena. — N e š p o r y: od Cimy. hlasými i cisté chorálními) provedena asi ókrát a J. B. Foerster. jistę bude i príštę ráda slyšena. Z domácích autorű Kostel sv. Václava na Smíchovę. Zpráva za męli slovo Foerster sen., Hruška, Nešvera, Sychra. rok minulý nedošla. Gradualia a Offertoria novę nacvicena od Witta (v adventę a posté), Aiblingera, Jfettenleitera, Al- Kostel sv. Jana Nep. na Skalce. Od roku brechtsbergera, Brixiho, Veitlra, M3nnera, Modl- lonského má sbor s tál é h o dirigenta. Jest to p. mayra a J. v. Pocet rűzných „Pange lingua« do- Vecko, jenz po 20 let, i za vedení Foersterova, stoupil na t8 (mezi nimi Nitt 3, F.tt, Hanisch, chorálnímu zpęvu se vęnoval a k takové dokona- Haber-, Schmidt; nejcastęji se dávají a cím dále losti v nęm dospęl, ze obtízný chorální zpęv z listu tím více se líbi Troum ihlerovo D dur a Foerste- zapęje. Jeho hlas jest velmi piíjemný a on sám po rovo E dur). Officia Nativitatis i Hebd. Sanctae vice rokű jest clenem sboru operního Národního nastudovány dle vydání Haberlových ; Responsoria divadla. Nativitatis od Nešvery, ve svatém témdni se reci- Co jiz jsem po delší dobu casto celí a sám tovala. To novinky, k nimi brzy pridruií se \Vit- tušil, nyní stalo se mým jasným piesvędcenínt, ie tova .Septem Dolorum« a »Deo favente« i „nęco« totiz zpęv chorální, piesnę a zboiné provedený, od Palestriny, bezpochyby k jeho jubileu. piekonává vše ostatní. Proto po celý ruk minulý zpíval sbor műj na Skalce j e n c h o r á 1 n é, a sice Jako douška budii ještę podotceno, ie po roz. latinsky, bez varhan, jei jen se slyší, lcdyi zpę- kazu J. M. nejdűst. p. generála a velmistra, dra váci odpocívají, mimo adventu a pustu; 111. ne- V. Horáka, zacato s usporádáním hudebního ar- chivu, v nęmz shledán piebohatý poklad a hojný dęli adventní a IV. v postę, jak predepsáno pii zpivaué mši sv., varhany zcela mlcí. pramen i ke studiu historicko-kritickému. Dáli Bűh zdraví a vdp. redaktor popi-eje kousek místa, Diíve namítalo se mi, ie zpęváci seskupením sdęlili bychom se rádi s milými ctenáii „Cyrilla« svým rozhled k oltáii zabraúují; tomuto odpomohl o tom, co jsme ve zmínęném archivu našli a ještę jsem tím, ze nyní stojí ponękud v pravo na stranę najdeme. E. Paukner, kiiiovnik. epištolní (vedle kazatelny) Pri Requiem za spolek Arimatejský, na Skalce SVOjf1Ce. Naše farní Jednota Cyrillská jiz vzniklý, nehráno na varhany jako v ltímę, ackoli dávno nepodala o sobę zprávy nęjaké, pro veiej- dovoleno jest hráti mimo zpęv, jenz pri requiem nost urcené, zde v „Cyrillu«, a to z té jediné pií- nesmí býti provázen varhanami. —Liídka stávalo ciuy, ze nebyto cím se chlubiti ; a jestliie jen po- se, ze sbormistr zárovert bud v metropolitním vinnosti své prostę konala a význacného nic ne- chrámu aneb u Všech Svatých zpívati povinen byl, dokázala, spokojila se zprávou o tom rocní k rukám tím ovšem na Skalce zpívané mše svaté nebylo. p. t. piedsedy Obecné Tednoty. Nenadálá, ale velmi Na zelený ctvrtek pri mytí nohou zpívali et. milá návštęva vys. dűst. p. piedsedy ve Svojšicích pp. alumnové kniz.-arcib. semiuáie. zavdává podnęt k tęmto nękolika údajűm, jimiz si dovolujeme dopiniti zprávu jeho o totileté naší Pil posledních nešporách slavnosti sv.-Janské cinnosti v „Cyrillu«, r. 1891, c. 4. uverejnęnou. ucinęn Uyl pokus zpęv chorální varhanami dopro- vázeti. Na svátek sv. apoštolű Petra a Pavla ukon- Farní Jednota Cyrillská naše stála r. 1883 na cen rok zpęvácký s Te Deum. vrcholi své cinnosti, tehdáz uznání toho z kompe- Príští rok hodlám vętši pocet pp. cekatelű pri- tentnich úst se jí dostalo. Nei v roce hned násle- pustiti, ut dilatentur spatia charitatis, aby více jich dujícím a ještę více roku 1885 mizela sláva její, moblo se cviciti ve zpęvu chorálnim, a sice všecky, hvęzda štęstí jejího zapadala! Byli jsme snad ménę kteií se piihlási s posledním vysvędcením, bude-li pilni, ci liknaví? To ne, pii všech ještę byla dobrá v nęm první stupeit z mravű a pilnosti. Ze se- vűle, všichni vędęli, ze i na dále vűli dobré, tuibę znamu prihlášených abecednę seiadęných utvorim ušlechtilé nebe dává dojít cíle!« Nei pohroma, jei turnus, dle nęhoi se jednotlivé skupiny bęhem roku stihla panství Svujšické, krutou ránu zasadila i Jed- vystiídají. Msgr. Karel Jaenig. notę naší. Ze panství bylo pronajato israelitűnt, odstęhovalo se odtud všechno úiednictvo ai na Kostel sv. Františka u Krízovnikű s cerve- jednoho, a tim pozbyla Jednota mnoho výtecných nou hV8zd0u. Po starém obyceji sti ídají se v chrámu Pánę kiízovnickém v oslavę Boha hudba vokální i dobrých výkonných sil svých, muiských i zen- s instrwuentální. Repertoir vokální rozmnozen jest skýcli. v posledním roce o mnohou perlu, vybranost z ka- Ne v Cyrillské Jednotę, ale mimo ni byla prí- talogu vydávaného od AAllgem. Caecilienvereinu«. cina našeho úpadku. Illoucek tedy Cyrillistű se Po velebné »Exultet« nacvicena od RVitta Salve ztencil — a ze dorostu nebylo, nebo ie ho tak Regina• a provedena poprvé na kvętnou nedęli se brzo potreba bude jsem netušil, — proto i trvání | ||||
|