|
| ||||
| ||||
|
55 -
Jeduvly další bylo pochybné. Cest však budii onęm jsem piecasto zpivati jen gregoriauským chorálem; zbylým cleninn Cyrillské Jednoty, ze ji vęrni zű- jen pro zmęnu a pro dobrou vitli starších Cyril- stali i na dále a padnouti ji nedali. Ovšem i vdavky listű nacvicil jsem rűzných 4hlasých Gradualií a odloudily nám nękteré soprány i alty; také zase Oftertorií s piíslušným textem liturgickým. K ti- jeden faktor, se kterým jsem do poslední chvile chým mším sv. nacvicil jsem výbor 4h1. mešních nepocítal. Neštęstí na nás prikvacilo, a já ubohý skladeb z „Písni duchovních« pro smíšené sbory jinak nevidęl, nei ze Cyrillská Jednota Svojšická, od Holaina vydaných, jez Cyrillisté všichni rádi tento stromek nulou vypéstęný, potem mým zalé- zpívali. Mešní pak skladby shora jmenované, ze vaný, po takovém rozkvętu a s tak slibným ovo- starého repertoiru, zase znovu jsme nacvicili, — cem zajíti a uschnouti musí. Mnozí osadníci r,iejmę tedy píi starém jsme zűstali, ale novými silami se pronášeli, ie osada svou „perlu«, kostelík náš jsme to provádęli. Neovšednily se nám skladby ty, svou chloubu a slávu ztratí. Nez tak zle nebude, ani vloiky, jezto jsme hojný výbęr v nich męli, pomyslil jsem si; a kdo v Boha doufá a ruce ve a zpívaných mší také tolik do roka nebylo, jako klín neslozí, ten zoufati nemusí jindy, kdy dva knęií v duchovní správę zde pra- Nez i toto padlo na váhu: Jednota ztratila covali a kazdou nedęli a svátek Cantata missa i svého hditele hudby ! V r. 1884 odebral se totiz siouiena byla. vdp. dękan Rajský na odpocinek, a já, jeho ka- Bęhem tęch posledních 6 rokű tiikráte jsem plan, osamęl jsem v duchovní správę, — musel farní pęveckou školu Cyrillskou oteviel; lákű se jsem býti tedy u oltáre. Jednotu svou samé sobę prihlásilo vzdor tomu, ze naše otec farni jen 650 jsem na choru pienechal, nemoha vice výkony její duší cítá, vzdy dosti. Zkušenost ale trapnou ucinil iíditi. Cvicitelem jsem sice zűstal, — ale v roz- jsem po dvakráte s vycvicenými hochy, — sotva hodné chvíli pri ní jsem nebyl. K svému zalu jsem je zaiadil do liturgického sboru, rozprchli sc jsem brzo u oltáre postrehl, jaký strach pojímá mi, ten po práci, ten do uceni atd. ; protoi po- v tęzších vętách hudebních naše zpęváky; i ne- slednę jen divky jsem cviciti pocal, a nadęji se, zbylo nic jiného, nez z repertoiru našeho vypustiti ze i pilnęjšími i poslušnęjšími ovšem jsouce i déle tęiší skladby, jako Wittovu mši „in hon. sc. Lu- také pii Jednotę vytrvají, ze mutaci hlasu tak ciae* a druhou „in hon. sc. Caeciliae« a k provo- piílišué nepodléhají a platnęjších sluzeb jí pro- zování predkládati jen snazši skladby mešní od káiou. Stehleho, Rampise, Hrušky, Smolíka, Sychry, Sin- genbergra, Kaima, Diebolda aj. Zmęnu tu my, Cy- Lonského roku cítal náš výkonný sbor 6 so- rillisté, tęzko nesli ; kdo okusí jiz lepšich vybra- pránű, 6 altű, 4 tenory a 4 bassy, k nimz piidru nęjších pokrmű, tomu jednodušší krmę ani jiz ne- ieuo letos i 12 dívek z farní školy pęvecké. Ny- chutná. Však co platno, kdyz jen tak jsme se s vý- nęjší repertoir náš obsahuje 12 mešních skladeb kony svými »nad vodou« udrzeti mohli ; o pouti a 4hlasých, 6 Pange lingua rovnęi 4hlasých, Gradu. kdykoli nęjaký host zpívanou mši celebroval, došel alií, Offertorii a motett pocet objemný. Loni novę jsem si na chor mezi své Cyrillisty a nęcím ,vy- nacvicena zhlasá mše „in hon. sc. Petri et Pauli« branęjším,, mlsnost svou jsme ukájeli. "Zástupcem od Rennera, letos clo konce roku doucíme se ještę mým v iízení sboru stal se p. herd. 5indler, dosa- 2 mešním skladbám 4h1. od Leitnera a mši „in vadní pieochotný varhaník. Kdo jest on ? Snad hon. s. Infantis Jesu« od Stehleho. Zakoupili jsme jest ucitelem? Nikoli; na zdejši 4tiídní školu — sobę také 5 sešitű Ettových motett a ,,Kirchenge- z principu asi — dosazováni ucitelé v hudbę málo s;nge« latinských, 4hlasých vdęcných to skladeb. nebo zcela neznalí, a ti, az na malé výjimky, Cy- K papezskému jubileu nacviceno Zanglovo 4hlasé rillské Jednoty se stranili. Teprv r. 1890 piidruiil ,,Haec dies quam ferit Dominus«, ku svęcení kríze sek Jednotę naši jeden p. ucitel, a toho r. 1893 v poli nacvicili jsme Stehleho ,Jesu rex admira- vystiídal druhý. Varhaníkem naším, — z ochoty bilis«. A ze Jeho Eminence nejd. p. kardinál-arci- toto místo zastává beze všeho honoráie, jelikoz biskup u nás 20, cervna svátost biimování udileti záduší je passivní a osadníci honorovati se ho chtęl, nastudováno a provedeno pri té slavnosti: zdráhají, — zaslouiilým tedy varhanikem našim po \N ittovo 4h1. EcCe sacerdos magnus«, antiphona více jak 15 rokű je ctęný pokryvacský mistr zdejší k sv. Václavu aEja ergo«, auctore ignoto, pękná jiz jmenovaný ; a ten zeleznou pílí svou a pri svém ctyrhlasá skladba s dvojitým canonem ; pri mši sv. nadáni tak hudebnę jiz pokrocil, ze skladby homc- zpívána mše obecná z kancionálu sv.-Janského na tonní, byt i vicehlasé, dobre diriguje a mnohdy motivy starých rorátnich písní (piíloha „Cyrilla«, i prűvod varhanami nálezitý ještę obstarává. Akkla- r. t88o), „Pange lingua« vzato Sychrovo ze II. maci ho Jednota r. 1885 zvolila mistoreditelem. pril. ~,Cyrilla,,, 1886. O dirigenta bylo postaráno. I farní pęveckou Opravdu k velké vdęcnosti si nás zavázal pan školu jsem zarídil, a za necelý rok vypinil jsem Antonín Milzer, varhanám z Kutné Hory, který novými zpęvácky liturgický náš sbor, abych ho loni s malým nákladem (312 zl.) varhany naše sesílil aspoii co se týká poctu hlasű. Do tęzkých opravil a dopinil, tak ie pro skladby naše Cy- skladeb jsem se s nimi nepouštęl; mše sv. dával rillské nyní teprv vhodny jsou, dostavsc trí no- | ||||
|