|
| ||||
| ||||
|
— 5 8 --
datelű osirela Jednota druhdy kvetoucí. covníci se na nę tęší, kdyz po vedru Odešel zahradník bud na vęcnost, bud následuje obcerstvující a osvęzující chlad. na jiné pűsobištę, — a štęp chraduul. Ti pak, lctei•í jiz beznadęjnosti se oddá- Nebylo, kdo by stromek jako zrítelnici vali, exerciciemi Cyrillskými nabývají vlastního oka opatroval, kdo by jej za- nové síly k novým pracím, k novým léval, kdo by suché vętvicky urezával, bojűm, k novým vítęzstvím. Nám všem kdo by dnem i nocí bdęl, aby cerv v ko- exercicie Cyrillské slouzí k duševnímu renech se neusadil. Odešel peclivý štę- obrození. Liturgická prednáška pai- bud do nebe pro odmęnu, bud za nám opętnę na mysl uvádí, s jakou svę- novou prací do nové osady. Osirel stro- domitostí hudebník Cyrillský lne k pred- mek. Uderilo vedro. Nebesa byla mę- pisűm církevním. Cvicení chorální dęná. Stromek suchem umíral. nám pripomíná, ze chorál jest vezdej- Odkud mám ty smutné zprávy? ším chlebem hudebním kazdého Cyril- listy. Pojednání o p í s n i o b e c n é pred- Byl bych špatným zahradníkem, kdy- kládá nám perly, které lid náš tak mi- bych neznal stav štępnice, jejíz opatro- luje. Královský nástroj hudební nám vání mi svęreno jest. Kazdorocnę vysí- lám posly do svęta ku veškerým Jed- káze, s Jakou prípravou jest Cyrillistovi notám Cyrillským. Kdyz se vracejí, zasedati v domu Hospodinovę k v a r- h a n á m, má-li lirou jeho býti Pán Bűh vypravují mi, jak Jednotám se vede. oslavován a osada vzdęlávána. Kazdorocnę, hned na první stránce no- vého rocníku »Cyrilla«, posílám pozdrav A talc tedy díky vzdávaje všem pá- novorocní veškerým Jednotám Cyrill- nűm, kterí ku poucení i povzbuzení na- ským s dűtklivou zádostí, aby mi dle šemu laskavę a obętovnę se odhodlali, vlastních stanov zaslaly výrocní zprávy vítám z toho srdce všechny úcastníky, o cinnosti roku minulého. leterí ze všech diecésí ceských i mo- A výsledek? ravských tuto se sešli, abychom spo- Tri ctvrtiny jednot letos o sobę ne- lecnę slavili naše hudební hody Cyrillské podaly zádných zpráv, budto ze »Cy- s vroucným pi•áním, aby triduum naše rilla« nectou, anebo ze nemají, o cem slouzilo ku skutecnému poucení, osvę- by zpravily Obecnou Jednotu. To snad zení i obrození. ne ! Ale neposlaly. Jest mi tudíz vymá- Jsme ještę v roce Leouském a zasvę- hati výrocní zprávy na jednotlivých cujeme jej spűsobem svým zvláštním, Jednotách cestou soukromou. Vętšina z kteréhoz svatý Otec náš dojista se Jednot pak na upomínání výrocní zprávu zaraduje. Vzdyt snahou naší jedinou jest prece zašle. A já dękuji Pácu Bohu dűstojná oslava Hospodinova. A k ta- ze jest ziva a zdráva. Raduji se s radu- l.ovému'pocínání svatý Otec, Lev XIII., jícími, truchlím s truchlícími. Poznávám z vęcného Ríma zehná synűm svým. v zasýlatelích staré, vęrné spolupracov- Vznešenému veleduchu i pastýi•i našemu nílcy, kterí s nadšeností obdivuhodnou, budtez ku radosti i potęše naše sedmé snahou neúmornou, trpęlivostí andęlskou exercicie Cyrillské!« neprestávají vzdęlávati roli Cyrillskou. Jiní ani na soukromý dopis nedávají od- Predseda zahájiv slovy uvedenými povędi. V takovém prípadę jest Jednota triduum Cyrillské, vyzval monsignora ve mdlobách. Tvrdę spí, aby posilnęna Dr. Josefa Pachtu, aby pi-ednáškou svou spánkem k novému zivotu se probudila. liturgickou shromázdęné potęšil. Ucený Dlouhým suchem zaschl stromek. Jest profesor universitní zvolil si thési: »Cír- treba vláhy, aby zase se zazelenal. kev v liturgii hájí j e d n o t u, v jednotę pak pęstuje rozmanitost«. Velepo- Cyrillské exercicie jsou tou ucná prednáška bude v »Cyrillu<, uve- dávno vytouzenou vláhou, která osvę- dena. zuje veškerý sad. Ti starí nadšení pra- (Yokracováuí.) ~ ryj ~ 9f~' | ||||
|