|
| ||||
| ||||
|
— 69 —
Církevní zákonodárství také dosta- vati a tou męrou rozmanitost pęstovati tecnę ukazuje na rozdíl, jak se n a se snazili. — varhany hrává aneb hráti má. Snad by se nękde ze zákoutí mohl jednalo se zapovídá, »ne souus organi ozvat hlas, ze se zapomnęlo ještę na sit lascivus aut impurus — aby ve hre jeden prostredek ku pęstování rozmani- nic nebylo necistélio, ; jinak se narizuje tosti pri slavných sluzbách Bozích, totií. —ad elevationem Sanctissimi Sacramenti na hudební nástroje mimo varhany. pulsatur organum graviori et dulciori Však o tomto prostredku se šíriti nemí- sono; cum omni tuno melodia et gravi- híme, ani jej výslovnę odporucovati ne- tate pulsandum est.« (Caerem. l,;p. lib. I , cliceme, ponęvadz ani církev instru- cap. 28 et lib. II., cap. 8, n. %o.). mentű neodporucuje, nýbrz jen s oba- Kdy pęstuje varhaník rozmanitost, vami je k sluzbám Bozím pripouští. jakou církev clice míti? Caeremoniale h,piscoporum (lib. L, t. Snad tehdy, jestlize p o c e 1 ý r o k cap. 28) stanoví zákoa o zpűsobu uzí- bez rozdí 1 u na varliany hraje? To vání varhan a pak dokládá (n. ti): »uec jest jednotvárnost, ne rozmanitost; cír- alia instrumeuta musicalia addantur, nisi kev velí, aby v jistou dobu církevního de consensu l:piscopi.« Kdo pri bolio- roku varliany zcela umlkly. Snad ze to sluzbę chce uzívat mimo varliany jiných bude nápadnou vęcí lidu, obecenstvu? nástrojű, má lo tomu si vymoci svolení Zrovna toho míní církev docílit, aby biskupa. V tomto obmezeuí nástrojű lidé si vzpotnuęli, ze pűst není maso- patrnę se jeví obava církve; tuto obavu pustem. pal< církev chová ne bez dűvodű. My v té prícinę jiného neciníme, nez ze a. Jest to rozmanitostí snad, hraje-li církve následovati a dle ní se ríditi vzdy tými, zpűsobem, vzdy své chceme. improvisace? Není-li mistrem na var- hany prvního rádu a neovládá-li formy 1'rehlédnęuie prostredky, jaké nám hudební (nejen harmonii, nýbrz kontra- dává církev pro posvátnou hudbu na punkt, imitaci, kanon, fugu) zcela a lehce, ruku, a srovnejme s tíni prostredky doby budou také improvisace jeho odstrašu- nedávné, kdy v chrámech skoro jiného jícím príkladem prázdnoty, jednotvár- se provozovat nechtęlo, nezli Fiihrer, nosti, nevkusu atd. Horák, ne-li ještę skladatelé níze stojící "l, toho jiz protivou snadno se pozná, Biihler, lliabelli, Schiedermayer atd., jakby hrou na varhany v chrámech roz- kde se jeví rozmanitost vętší? Kdo manitost pęstovati se mohla a męla pravdę vydá svędectví, zajisté vyzná, K tomu arci prejeme chráműm všech- ze stanovisko církve ukazuje rozuiani• nęm, aby, neinají-li jich, opati•eny byly tost vętší vedle jednoty. dobrými a pęknými varhanami ; dále Uvádí se za pozadavek díla prejeme, aby všem chráműm dostalo se umęleckého mimo jiné, aby v roz- takových duchovních správcű, kterí by manitosti vládla jednota (F,inheit iit der vędęli, co dle vűle církve mají chtít a Mannigfaltigkeit). Budeme-li dle zásad kterí by také do opravdy chtęli, co cirkve krátce naznacených v liturgii a jako pravdu poznali. pęstování hudby posvátné si pocínati, Konecnę dostauiz se kostelűm všem műzeme kojiti se tou nadęjí, ze se nám varhaníkűv aspoti prostrední kvality, podarí ne-li hned, toz zneníhla zbudo- kterí by nejen svými improvisacemi, vati umęlecké dílo nejprve na oslavu nýbrz predvádęním skladeb dobrých pro Bozí a pak také na vzdęlání katoli- varhany vydaných sluzby Bozí oslavo- ckého lidu. | ||||
|