|
| ||||
| ||||
|
— 82 —
zpęvu. Bez nęho i nejkrásnęjší melodie vojsko musíme vędęti, v cem vęzí hlavní zűstávají mrtvé. Vętový neb myšlénkový síla neprítele a rozraziti ji. Neprítel prízvuk pűsobí na cit a prispívá lépe náš jest prednę veliká nesjednocenost k roznícení pravé poboznosti nez nej- ve zpęvu; za druhé hluboce kleslý vkus rozkošnęjší melodie. Slovní pak prízvulc lidu. Prvního neprítele pi-eműzcme pę- ozivuje celek a rozmnozuje pűvab zpęvu. stováním obecné písnę v duchu církve, V ceském básnictví dlouho trval boj druliého pęstováním písnę v duchu ja- mezi prízvucností a casomírou. Ale jak zylca ceského. Tak uvedeme svou ideu jest známo, zvítęzil prízvuk na celé cái•e. v skutecnost. Ale neműzeme všickni Dnes jiz málokdo skládá básnę caso- všechno vykonati. K dosazení cíle nej- mírou; uzívá se jí pouze k nękterým lépe prospívá rozdęlení práce. Rozdęlme prekladűm. Prirozenost zvítęzila. Toho tedy úkol svűj tak, ze jistou cást svę- si musíme i my povšimnouti, jelikoz ríme správcűm a nácelníkűm Obecné nejvętší cást písní jest psána veršem. Jednoty Cyrillslcé a druhou ponecháme A tu jest nám vędęti, jaký jest prízvuk sobę. Vysoce ctęní správcové necht na ceský. Prirozenę v mluvę oznacujeme sebe vezmou sdęlání jednotného, vše- obycejnę první slabiku kazdého slova moznę správného a úpiného kancionálu, silnęji nez ostatní, byt byla i jinak my pak, dokud se zpęvník ten nový krátká aneb po ní následovaly slabiky neoctne v našich rukou, chopíme se delší. Predchází-li slovo predlozka jedno- prací prípravných a budeme voliti, upra- slabicná, padá prízvuk na ni. Slova cizí vovati a prednášeti zatím písnę a zpęvy vyslovují se s prízvukem jim vlastním. podle ducha církve a ducha jazyka, To jest všeobecnęjší pravidlo, od nęhoz doufajíce v pomoc Bozí, ze takovým není mnoho výjimek. pricinęním, byt nás i málo bylo, zví- Abychom snadnę podle p~ízvuku zpí- tęzíme. vali, k tomu volme písnę, jichz sloky Dixi! mají správné metrum a jichz melodie mají patricný zretel ku prízvuku. Lec S tím koncím rozpravu. Nyní prosím takových jest velice málo; mnoho ještę zdvorile pana reditele, aby nám laskavę všude prevládá casomíra. Proti ceskému se svým vzácným sborem podal nękolik prízvuku jest v našicli zpęvnících mnoho ukázek, které podají illustraci k tomu, hríchű. Nápravu v této prícinę co bylo receno. budeme ocekávati od budoucího Cís. i. Nejprve se uvede píseń, která Cyrillského jednotného zpęv- v kancionálu sv.-Janském jest obsazena. níku. Nalezneme-li dále písnę melodií Jest melodií i slovem diistojná, lec ni- a slovem sice dűstojné ale s pochybe- koli dobre prízvucná. Prednes její bude ným prízvukem, nemeškejme a prilozme podle upravení takového, o jakém jsem sami ruku k dílu. Z melodie odstraníme se pred chvílí zmínil. takt, rozdęlíme ji podle vęt a upravíme noty i prűvod varhan podle prízvuku. Cís. 2. Druhý kus jest cást z písnę K prízvucným slabikám priciníme noty »Hospodine, všech vęci Pane«, jejíz text vętších hodnot, tolikéz i k slabikám byl prízvucnę upraven, v níz tedy me- prirozenę dlouhým; všecky ostatní sla- lodie zcela prirozenę na text pi-ipadá. biky a nejvíce poslední opatríme no- Zde upozorńuji velectęné shromázdęní, tami malé hodnoty a podle tohoto upra- ze jambické metrum velmi svádí na vení nacvicíme volný, zivý prednes. To rhytmus tríctvrtecního taktu, coz se bude asi naše práce do té doby, dokud v prednesu musí jak mozno zatušovati, neobdrzíme zpęvníku tęmto potrebám aby se zamezila stejnozvucnost. Zpęv vyhovujícího. musí zníti jako rec. To poznáme zvláštę O výslovnosti jiz nebudu šíriti slov. ve slovech: »dobrorecme«, »klaníce se«, Jest to vęcí známou, která se dá ríci »oslavujme« v druhé strofę. krátce tęmito slovy: Bez zretelného Cís. 3. Další císlo, prednes jednoho vyslovování všech hlásek, vokálű i konso- zalmu, podá velectęnému shromázdęní nantű, bez rádného oddęlování slov a ukázku recitované vęty ceské ve zpęvu. stejnomęrného dýchání není zádný zpęv, Upozorńuji zvláštę na to, jak se slova nýbrz pouze hlahol nesouvislých slabik. mají stejnomęrnę vyslovovati, jak nenu- Takhle hlednte zvelebiti obecnou cenę má se z vęty recitované p~echá- píseń. 1VIy jsme vojsko Cyrillské, a jako zeti do figur. | ||||
|