|
| ||||
| ||||
|
— 95 —
nejen uprímným ctitelem dovedných jeho konsignace, které dobrý ten clovęk komponistű hudebních, ale také doved- o sv. Martinu podával, a v nichz bylo ných komponistek kuchyńských, mezi udáno, co komu toho roku pásl. Slavné nęz i pannu Verunku na první místo tyto seznamy znęly asi takto : radil. »Franc Kutilű — jedno prase, Milí ctenárové z mladší generace asi Vencl Janotkű — taky jedno prase, se diví, ze obecnímu pastýri taková cest Stará Hánęlová — jedna svinę, a pozornost se dála, starším však to Josef Karbusű — jeden skopec nebude s podivením. V mnohých obcích a tak dále.« byl obecní pastýr na rovni chalupníkűm Pripomínám, ze takto sestavené kon- a já sám vím prípady, ze dcery pastý- signace shledal jsem i jinde já sám a rovy vyvdávaly se do gruntű. Mívalt ze i mnę zpűsobily veselost nemalou. na mnohých místech pastýi- pękné príjmy, Po této extravaganci vratme se k na- zvláštę tam, kde bylo hodnę pastvin a šemu vypravování. kde mu svęreno bylo hojnę dobytka Ve stredu vecer byla poslední jene- pásti. O svato-Martinském sypání obdr- rální zkouška na Haydenovu »Missa tem- zel v takových obcích casto více obilí, pore belli« a vydarila se znamenitę. nez malý chalupník vymlátil. »Pűjde to,« liboval si pan ucitel, Cvancara męl postavení velmi pękné. »vida, vida, co zműze chut« dodal, pre- Sypání hodnę vydalo, k tomu športle hlízeje s úsmęvem svou gardu. z vlastního býka a tak dále také hodnę »Však je to také elementslcy krásná nesly a pak prinesl si z vojny za dru- skladba,« prichvaloval si Jedlicka, »clo- hou kapitulaci hezkých pár set, které vęk jakoby v ní všechny elementy mlu- peclivę męl ulozeny. Nad to se ve svętę vit slyšel, tak to hucí, bourí, livízdá, trochu obrousil. Umęl pęknę císt a psát, duní, není-li pravda, pane uciteli?« na vojnę se naucil trochu nęmecky a »Dle náhledu starých hudebníkű ano,« v Halici polsky, a pi-ivedl to az na ka- prisvędcil pan ucitel a dal se do vy- prála. Za plesuru, kterou si ulovil, kdyz kládání: »Starí komponisté męli za to, v 49. roce honili v Uhrách 1Madary, ze ve ctyrhlasých skladbách jsou spo- »táhl graciál« a jako bývalý kyrysnik jeny všechny ctyri elementy: v dišlCantu rozumęl i końským náturám a nemocem je oherl, v altu vzduch, v tenoru voda lépe nez místní kovár, který jej casto a v bassu zemę. Dle jejich mínęní jest brával ku konsilium nad rozmašírova- oheń nejjemnęjší a proto jej kladli do nými kobylami a valachy, kdyz si sám nejvyššílio hlasu, do sopránu; vzduch je rady nevędęl. V lécení drobného do- hutnęjší, proto jej hledali v altu, zhu- bytka byl pak svrchovanou autoritou štęný vzduch stane prý se vodou, proto v celém vűkolí a mnohému praseti a vodu kladli do tenoru.« beranu zachoval zivot — pro rezníka. »Nu tak vida!« myslil nahlas teno- Cvancara byl si vędom svého mnohého rista Hašek, »pak není divu, ze si pri vędęní a umęní, a proto také, jak jsme zpęvu nękdy trochu zaplavu, kdyz v te- vidęli, nemálo si na sobę zakládal. »Já noru je samá voda ! « mohl býti na svou hlavu ucitelem,« rí- Garda se dala do smíchu a pan ucitel kával, vęda, ze v tehdejší dobę sku- s ní. — »Bass je jakozto nejhutnęjší tecnę leckde na školách vesnických ucili hlas symbolem zemę, která jest také vyslouzilí kaprálové, »ale mne to táhlo z elementű nejhutnęjší. Jak vidíte, jde domű a já radęji jsem ve své rodné škála hutnosti hlasű ruku v ruce se šká- vsi po otci slouhou, nez v cizinę kan- lou hutnosti elementű.« torem.« »Já se ale jenom divím,« pravil Ma- K sousedűm býval velmi zdvorilý a recek, »kde Ilayden tak pękné myšlénky ke všem lidem úsluzný, a dohrál se na bral. « iiękoho jen tehdy, kdyz ublízil kdo jeho »Tomu se za jeho casu jiz mnozí reputaci. Pastýre vűkolních obcí nemęl divili,« vysvętloval pan ucitel, »a sa- tuze v lásce, ríkávaje, ze by męli sami mého Haydena se na to tázali a on teprve honęni býti na pastvu a privá- ukazoval vzdy k nebesűm. Kdyz jeden- záni býti ku zlabu, aby vędęli, co do- kráte provozováno bylo jeho oratorium bytek chce a co mu patrí. Zvláštę na »Stvoi-ení« a pri slovech »a bylo svętlo« Štęrboholslcého slouhu męl s vrchu, všechno posluchacstvo v nadšení zajá- ponęvadz prý nicemu nerozumí, a mohl salo volajíc slávu prítomnému skladateli, se smíchy potrhat, kdyz jednou vidęl pozvedl Hayden ruce k nebesűm a zvo- | ||||
|