|
| ||||
| ||||
|
2 . 1' ę v e c lc ý sbor liturgický. Kolilc clenű prav ideluę cítá? Jak casto
koná pravidelné zkoušky? Kdo cvicí? Jest postaráno o pęvecký dorost pęveckou školou C y r i 11 s ]c o u? Kolikrát, kdo a cemu vyucuje? 3 . 1' í s e ii obecná. Budiz vęrnę vylíceno, v jakém stavu se nacliází zpęv obecný. Které písnę v roce minulém znova zavedeny jsou? Stává-li odbor ti literátského, který zejména pecuje o zvelebení ušleclitilé písnę staroceské? Zásluzná cinnost na tonito poli zasluhuje zvláštní péce Jednot Cyrillskýcll, abychom se v tomto smęru vyrovnali zbozným predkűm našim. 4. Predstavenstvo Jednoty, jakoz i pocet clenu zakládajících, cin- ných a pi•ispívajících, címz jeví se úcastenství, jalcoz i láska osady celé ku zpęvu posvátnému, s udáním dne poslední valné hromady. 5. Radosti i strasti, úspęch i nezdar, práce a výsledek roku minulého. Dęlník vytrvalý odmęny dojde, My pouze rozséváme, vláha s nebe padá. Jednoty farní, které roku minulého zprávu výrocní zaslati opominuly, ractez zameškané dopiniti vypsáním dvouleté cinnosti Cyrillské. Veteránűm i nováckűm, Jednotám starým i novým, v nastávajícím novém roce: »Zdar Búli!« F. J. LEHNER, predseda Obecné jednoty Cyrillské. Dekrety kongregace ritű v Rímę. 1. Celé církvi. vydání dekretűv a nai•ízení koncilu Tri- dentskélio, jakoz i po peclivé opravę Castokráte pozdvilil sv. Augustin rímských missalű, jez provedena na roz- i jiní sv. otcové vázného hlasu svého, kaz a pod dozorem papeze 1'ia V., zi-íme aby poukázali na dűstojnost a hodnotu takrka dennę rostoucí píli a péci Ke- zpęvu církevního, jenz takový vliv má liore XIII., Pavla V. k tomu smęrující, na ucho lidské, z e i ducha d r u h d y aby jednotę ritu všude ladnę a krásnę slabého lze vroucí poline zboz- odpovídala jednota — ve zpęvu nosti. Pravdu tuto nahlízejíce, mnozí církevním. V té prícinę získala tato rímští papezové ucinili si otázku zpęvu horlivá snaha sv. Stolice oporu nejvy- církevního zivotní otázkou stolce Pe- datnęjší, kdyz svęrila dosavadní Gra- trova, tak totiz, ze témęr kazdý pilnę dual, jenz jednodušší melodie obsahoval, pracoval na skvęlém odkazu pi-edchűdcű Giovannimu Yierluigiovi da Palestrina, svých, zdokonaluje, povznášeje, zdobę by jej zrevidoval. 'F'ý rozrešil úlohu monumentální budovu — zpęvu círlcev- tuto talc, jak muze povinnostem svým ního. Budovu to pevnou, trvalou, jíz vęrného jest dűstojno, a známá píle také nizádný nával vętrű nezvrátil a slavného mistra dokázala, ze reforma nezvrátí. A proc? Protoze základ její zpęvu církevnílo — jakkoli pravé me- polozen jest »supra firmam petram«. lodie ponechány — provedena vzornę a 1'ocházít základ ten z doby apoštolské, dle nejmoudrejších zásad hudebních. Na upraven slavným Rehorem Velikým, jenz výsost dűlezité toto dílo p~evzali pak k tomuto odvętví katolické liturgie obrá- slavní záci Palestrinovi, vęrnę krácejíce til veškery snahy své v takové míre, v šlépęjích nezapomenutelného ucitele ze tyto posvátné zpęvy milerády a svého a pilnę pracujícíce jalco on na nęm, vdęcnę prijaly jméno po slovutném pę- aby je pak po vűli papezű v medicejslcé stiteli svém. V dobácli následujícícli vy; tiskárnę v Rímę vydali. stupovali i jiní papezové v piném vę- Zatím však bylo teprve naší dobę domí diistojnosti bohosluzby církevní, popráno, abychom podnik jednou zapo- a po pi•íkladu nesmrtelného predchűdce catý rádnę dokoncili a nabyté zkuše- svého pracovali neunavnę na tom, aby nosti k místu pi•ivedli. gregorianský zpęv byl nejen ve zdędęné By10 totiz nejvroucnęjším práním formę rytlimu pęstován, nýbrz — a to papeze 1'ia IX. slavné pamęti: š t a s t n é zvláštę — aby se mu specifické, takrka docílení jednoty ve zpęvu cír- typické formy dostalo. Zejména pak po k e v n í m. Myšlénkou tou jsa veden svo- | ||||
|