I. celé církvi
Ročník: 1893; strana: 96, příloha: 90
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
2 . 1' ę v e c lc ý sbor liturgický. Kolilc clenű prav ideluę cítá? Jak casto

koná pravidelné zkoušky? Kdo cvicí? Jest postaráno o pęvecký dorost pęveckou

školou C y r i 11 s ]c o u? Kolikrát, kdo a cemu vyucuje?



3 . 1' í s e ii obecná. Budiz vęrnę vylíceno, v jakém stavu se nacliází zpęv

obecný. Které písnę v roce minulém znova zavedeny jsou? Stává-li odbor ti

literátského, který zejména pecuje o zvelebení ušleclitilé písnę staroceské?

Zásluzná cinnost na tonito poli zasluhuje zvláštní péce Jednot Cyrillskýcll, abychom

se v tomto smęru vyrovnali zbozným predkűm našim.



4. Predstavenstvo Jednoty, jakoz i pocet clenu zakládajících, cin-

ných a pi•ispívajících, címz jeví se úcastenství, jalcoz i láska osady celé ku zpęvu

posvátnému, s udáním dne poslední valné hromady.



5. Radosti i strasti, úspęch i nezdar, práce a výsledek roku minulého. Dęlník

vytrvalý odmęny dojde, My pouze rozséváme, vláha s nebe padá.



Jednoty farní, které roku minulého zprávu výrocní zaslati opominuly, ractez

zameškané dopiniti vypsáním dvouleté cinnosti Cyrillské.



Veteránűm i nováckűm, Jednotám starým i novým, v nastávajícím novém

roce: »Zdar Búli!«

F. J. LEHNER,



predseda Obecné jednoty Cyrillské.













Dekrety kongregace ritű v Rímę.





1. Celé církvi. vydání dekretűv a nai•ízení koncilu Tri-

dentskélio, jakoz i po peclivé opravę

Castokráte pozdvilil sv. Augustin rímských missalű, jez provedena na roz-

i jiní sv. otcové vázného hlasu svého, kaz a pod dozorem papeze 1'ia V., zi-íme

aby poukázali na dűstojnost a hodnotu takrka dennę rostoucí píli a péci Ke-

zpęvu církevního, jenz takový vliv má liore XIII., Pavla V. k tomu smęrující,

na ucho lidské, z e i ducha d r u h d y aby jednotę ritu všude ladnę a krásnę

slabého lze vroucí poline zboz- odpovídala jednota — ve zpęvu

nosti. Pravdu tuto nahlízejíce, mnozí církevním. V té prícinę získala tato

rímští papezové ucinili si otázku zpęvu horlivá snaha sv. Stolice oporu nejvy-

církevního zivotní otázkou stolce Pe- datnęjší, kdyz svęrila dosavadní Gra-

trova, tak totiz, ze témęr kazdý pilnę dual, jenz jednodušší melodie obsahoval,

pracoval na skvęlém odkazu pi-edchűdcű Giovannimu Yierluigiovi da Palestrina,

svých, zdokonaluje, povznášeje, zdobę by jej zrevidoval. 'F'ý rozrešil úlohu

monumentální budovu — zpęvu círlcev- tuto talc, jak muze povinnostem svým

ního. Budovu to pevnou, trvalou, jíz vęrného jest dűstojno, a známá píle

také nizádný nával vętrű nezvrátil a slavného mistra dokázala, ze reforma

nezvrátí. A proc? Protoze základ její zpęvu církevnílo — jakkoli pravé me-

polozen jest »supra firmam petram«. lodie ponechány — provedena vzornę a

1'ocházít základ ten z doby apoštolské, dle nejmoudrejších zásad hudebních. Na

upraven slavným Rehorem Velikým, jenz výsost dűlezité toto dílo p~evzali pak

k tomuto odvętví katolické liturgie obrá- slavní záci Palestrinovi, vęrnę krácejíce

til veškery snahy své v takové míre, v šlépęjích nezapomenutelného ucitele

ze tyto posvátné zpęvy milerády a svého a pilnę pracujícíce jalco on na nęm,

vdęcnę prijaly jméno po slovutném pę- aby je pak po vűli papezű v medicejslcé

stiteli svém. V dobácli následujícícli vy; tiskárnę v Rímę vydali.

stupovali i jiní papezové v piném vę- Zatím však bylo teprve naší dobę

domí diistojnosti bohosluzby církevní, popráno, abychom podnik jednou zapo-

a po pi•íkladu nesmrtelného predchűdce catý rádnę dokoncili a nabyté zkuše-

svého pracovali neunavnę na tom, aby nosti k místu pi•ivedli.

gregorianský zpęv byl nejen ve zdędęné By10 totiz nejvroucnęjším práním

formę rytlimu pęstován, nýbrz — a to papeze 1'ia IX. slavné pamęti: š t a s t n é

zvláštę — aby se mu specifické, takrka docílení jednoty ve zpęvu cír-

typické formy dostalo. Zejména pak po k e v n í m. Myšlénkou tou jsa veden svo-

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ