|
| ||||
| ||||
|
lal clo Ríma zvláštní komisi, sestávající jati ve zvláštní svou ochranu —, podobnę
z muzű velezaslouzilýcli o zpęv grego- mínili i tu, kdyz sv. Otec Lev XIII, své riauský. Komisi tuto postavil pod záštitu breve v té prícinę -,yhlásil, ncktecí lidé, a dozor kongregace posv. ritű. První ze — místo aby sporná vęc Ic zádou- prací recené ]comise byla revise onoho címu byla privedena konci —jim úpinę vydání rímského gradualu, jez druhdy volno jest a svobodno nedbati pranic vyšlo z tiskárny medicejslcé a apoštol- vázných rad nebo príkazű, celících ským brevem papeze Pavla V. bylo k ustálení jednotné jalo theorie tak prase approbováno. S chutí uvázala se v zá- zpęvu církevního. sluznou práci tuto a dostála úkolu svému Ano spor tento, jakmile objevily se talc vęrnę, tak znamenitę, ze sv. Otec novę vydané knihy chorální, ukázal se neváhal opęt a opęt opakovati nejvyšší vętším a tuzším nezli dí•ívęjší. Zvláštę spokojenost svou nad revidovaným vy- na církevnę-hudebním sjezdu v Arezzo, dáním tímto a prohlásiti je za authen- konaném r. i$S2, prudce vystupující kri- ticicé zvláštním apoštolským b r e v e m tika napinila zajisté nemalým zármut- ze dne 30. Ic v ę t n a 1873, jehoz obsah kem kazdého soudného clovęka, kdo jest tento: »Toto vydání graduale rím- zcela správnę za to má, ze v otázce ského odporucujeme co nejvreleji všem jednotného z p ę v u církevního církevním predstaveným a všem tęm, prísluší první hlas autoritę sv. jiz mají otcovskou péci o hudbu církevní, Stolice. a to tím více, jelilcoz Nám na tom zá- Kdyz pak úcastníci sjezdu v Arezzo lezí, aby všude a ve všech diecésích predlozili ve prícinę této svá rozhodnutí jevila se nejen v ostatních predpisech anebo prání netoliko verejnosti, nýbrz liturgických, nýbrz také ve zpęvu p o- i formulovaná jeho Svatosti papezi svátná, zádoucí jednota scírkví Lvu XIII_, tut veden jsa dalekosáhlou r í m s k o u. « A nynęjši sv. Otec hned na dűlezitostí vęci této, neménę pak i sta- pocátku pozehnané vlády své potvrdil rostlivou pécí o jednotu a ditstojnost approbaci svého predchűdce klada ve- zpęvu církevního, jmenovitę zpęvu gre- liký dűraz na to, by se vydání tomu co gorianského, odevzdal ony prednesené nejvętšího dostalo rozšírení. A p o š t o 1- tuzby zvláštní komisi, jiz sám z kardi- ským brevem ze dne 15. listo- nálű sv. kongregace ritű vyvolil, aby je padu 1878 provázel nové vydání prv- zevrubnę prozkoumala. Výsledek zralé ního dílu »Antifonaria« rímského — (ob- úvahy a dűkladné úrady vesmęs vyni- sazeny jsou v nęm Horae diurnae) —, kajících tęchto muzű byl následující jenz od podobné komise kongregace ritű nález, vydaný dne io. dubna iS83: co nejlépe a co nejprimęícnęji byl zre- »Známá ona rozhodnutí a prání, jez ]:on- vidován, jakoz jinak od znalcűv hudby gres v Arezzo minulého roku konaný ocekávati bylo lze, a pripojil z v l á š t n í projevil a apoštolské Stolici predlozil, doporucení, obraceje se na pastýre a jez vedou k tomu, bychom ve pí-ícinę duchovní i na všecliny pęstitele hudby zpęvu círleeviiího vrátili se opęt ke staré církevní tęmito uprímnými slovy: »Proto tradici, nemohou, aspoti jak nyní znęjí, approbujeme jmenované vydání, jez po- ani prijata ani dobrými býti zvána. Ne- rízeno prací a pécí zkušené komise kon- bol jakkoli všem pęstitelűm zpęvu cír- gregace ritű; prohlašujeme je za authen- kevního bylo vzdy úpinę volno a i na tické, doporucujeme je vrele církevním dále volno bude z vędecicých dűvodű predstaveným, zvláštę pak všem pęsti- zkoumati, ]sterá jest pűvodní forma zpęvu telűm hudby církevní, majíce na zfeteli církevního a které fase u vývoji jeho ten hlavní cíl, aby všude a ve všech nadešly — právę tak jako ve prícinę diecésích netoliko v ostatních odvęt- starých posvátných ritű církevních a vích líturgie, nýbrz i ve zpęvu zracila jiných odvętví liturgických veškerá vę- se posvátná jednota s církví rímskou.« decká bádání muzű povolaných byla ví- Nez, jako tehdy, kdyz sv. Otec tána —, toz nicménę p l a t i z j e d i n ę Pius IX. vydal ono breve jednající o rím- za authenticicou a rádnę uzna- ském gradualu, vynorily se z mnoha nou formu zpęvu gregorianského stran prerűzné ]controverse, jez prede- d n e s j e n t a, Icterá na základę dekretű vším smęrovaly k tomu, aby approbaci koncilu 1'ridentslcého papezem Pavlem V. samu uvedli v pochybnost, — takze sv. a Piem IX. slavné pamęti a Jeho Sva- kongregace ritit musila výnosem ze dne tostí papezem Lvem XIII., jakoz i kon- 14, dubna iS77 authentické vydání po- gregací ritű v novém porízeném vydání | ||||
|