|
| ||||
| ||||
|
—g2
byla za dobrou uznána a prohlášena vý- ze dne 30. kvętna 1873, našeho sv. hradnę za onu formu, která jedinę ony Otce Lva XIII. v apoštolském melodie zpęvné obsahuje, jichz církev breve: »Sacrorum Concentuuni« rímská pri své bohosluzbę uzívá. Vzhle- ze dne 15.listopadu 1878 adekret dem k této authenticitę právnę uznané kongregace posvátných ritii ze nemají tudíz nikde, aspoii ne tam, kde dne 26. dubna 1883 mají platnost autorita apoštolské Stolice se uprímnę dosavadní i pro príštę. — Co pak uznává, ani pochybnosti, ani další nęjaká se týká volnosti, dle níz jednotlivé pojednání zádného místa « chrámy mohou podrzovati si zpęv i-ádnę Ale za posledních let mohli jsme zavedený a drahnou dobu jiz provozo- pozorovatí, ze staré potíze znova ,-y- vaný, uznala kongregace za vhodné opę- vstaly, ba ze nové rozpory znova se tovati ba zostriti onen dekret, v nęmz vynorily, jez celily k tomu, aby pravost na základę sezení konaného To. dubna onoho vydání, jmenovitę pak pravost 1883 prísnę napomínala všecky církevní v nęm obsazeného zpęvu bud' zlehcily predstavené, jakoz i všecky pęstitele anebo jakkoli napadly. Z druhé strany hudby vűbec, aby svrchu uvedené nenedostávalo se i tęch, kdoz z podob- vydání zavádęli v zájmu jednoty zpęvu ných tuzeb, z jakých papezové Pius IX. církevního v posvátné liturgii co nej- a Lev XIII. tak vrele odporucovali jed- horlivęji a nejúcinnęji, jaklcoli dle mou- notu ve zpęvu církevním, mínili zavrho- drých zkušeností sv. Stolice je jedno- vati všecky jiné melodie zpęvu církev- tlivým chráműm strictismo sensu ne- ního vűbec, — tedy také ty, jez v je- nakazuje. dnotlivých chrámech jiz odedávna byly Kdyz pak o prűbęliu a výsledcích v uzívání. Aby tudíz v takových opravdu jednání tęchto byla podána prostredni- krušných pochybnostech patricného bylo ctvím praefektű kongregace ritű zevrubná získáno svętla, svolala Jeho Svatost zpráva sv. Otci papezi Lvu XIII., pi•i- plenární shromázdęní kardinálű z kon- jala jeho Svatost dekret tento, potvrdila gregace ritű, které na základę sezení a uverejnila jej dne 7. cervence i8q:1.. konaných 7. a 12. srpna b. r., kdyz bylo všecky predlozené otázky zrale uvázilo, Cajetanus Cart1. Aloisi-ilIasella, vydalo následující jednohlasné rozhod- S. R. C. Praefectus. nutí: »Nálezy sv. Otcű Pia IX., slavné pamęti vyslovené v apo- Aloisins Tripepi, štolském breve: »Oui choricis« ti. R. C. Secretarius. Úprava diecésního zpęvníku. (Úvaha ku konferencní otázce Králové-Hradecké diecése z roku 1893.) I`Tapsal Jan Oliva, kaplan v Cerekvici. (Pokracování.) III. Text a nápęv písní. vlastnostem písnę vyhovují. Tím záro- veTi by se pracovalo k j e d n o t ę p í s n í Text a nápęv mnohých církevních ny- pro celý obvod jazylca ceského. Ze nęjších písní musí se rozhodné zmęniti nynęjší písnę kostelní opraviti nutno, (opraviti), nebot témęr ve všech tęch zicjmę udává Lehner v »Cyrillu« p~i písních pi-ízvuk hudební a slovní zmínce o písni »Hospodine, všech vęcí se rozchází, coz jest velikou, preve- Pane«, která tam poprvé opravená vyšla. likou chybou. Novou, správnou cestou Také Roráte v tom zpűsobę od nęho dal se tu Olomoucký lcancionál ; upra- opravena. V predmluvę ku svému kan- veny jsou v nęm skoro všecky starší cionálku o tom píše: »Slova (ceských písnę tak, ze prízvuk obojí nyní bez písní kostelních) s nápęvem správnę upra- chyby jest. Touto cestou nevyhnutelnę viti, bude pracným úkolem budoucnosti«. i ostatní zpęvníky diecésní, ne-li hned, Proto také po vyjití Olomouckého kan- toz jistę casem, dáti se musejí, a proto cionálu radostnou podává o nęm zprávu v této práci písnę jeho na první místo hlavnę z toho dűvodu, ze prízvuk slovní se kladou, jestlize jinak uvedeným dríve a hudební vzornę se kryjí. (»Cyrill«, | ||||
|