|
| ||||
| ||||
|
ze v úzasné plodnosti jediný mistr s ním a nástupce jelio Felice lnerio byl po-
závodíl, Orlando di Lasso,*) jakostí skla- ctęn. Konecnę I. I'. 1571. po druhé byl deb prevýšil Palestrina všecky. — Rolcu jmenován kapelníkem vatilcáuslcéllo vele- 1552. prijat byl do sboru papezských chrámu. Nyní ziistal jím az do smrti zpęvákű; však, ze se ozenil, byl z nęho své dne 2. února IJ94. V tom období za pűl léta zas propuštęn, ponęvadz to- svého zivota prevzal také rízení zpęvCi liko nezenatí smęli býti cleny jeho. Ale v oratoriu sv. Filippa Neri, jenz byl ještę téhoz roku stal se kapelníkem hlav- jeho zpovędníkem a pi-ipravil jej i lcu ního farního chrámu v Lateranę, jez pak blazené smrti. za šest rokű zamęnil výnosnęjším kapel- V tomto case vlozil na našeho vel- nictvím v nejpi-ednęjším Mariánském mistra hudby papez kehor XIII. asi roku kostele s. Maria Maggiore. Na kűru 1575, druhou, neménę dűlezitou a nad tohoto kostela slouzil Bohu a jeho vzne- míru pracnou úlohu. Męlt opraviti a šené sluzbę deset let. V tom case slozil z Castl novę upraviti chorálné zpęvy svętoznámá improperia (úkory Spasite- starého graduálu, jezto byly jedualc na lovy) pro velký pátek. Skladba to nej- mnoze chybnę vytištęny, jednak byly jednodušší a prece z nejkrásnęjších a liturgické testy misálu a breviái-e dle nejdojemnęjších, které kdy duch lidský narízení tridentského snęmu znacnę zkrá- vytvoril. Zpívala se proto od té doby ceny. Proto vytknul sv. Otec Palestri- kazdorocnę v sixtinské kapli. novi za základ této druhé reformy Itllsál, V témz case slozil Palestrina téz r. 1570. od papeze Yia V. vydaný. Náš onu šestihlasnou na vzdy památnou mši, velmistr i reho~ského zpęvu bez meškání »papae Marcelli« zvanou, jízto zachrá- podjal se vší silou vellcého ducha svého nil figurálný zpęv církevní bohosluzbę. nesnadné a velecestné úlohy této. Nej- Však nemaje dosti na jedné, slozil pro novęjší pak výzkumy neunavného ba- zkušebnou komisi kardinálű ti-i mše, datele F. Haberla nezvratnę dokazují, z nichzto recená byla nejslozitęjší a roz- ze Palestrina této ílloze netoliko dostál, hodující pro zachováni figurálného, tytýz alebrz dockal se i schválení nového gra- také polyfonového slohu.**) Dle toho duálu svého od sv. shromázdęní obradu vlastního vzoru slozil a vydal pak roku (S. R. C.). Však vytištęní jeho nedockal 1567. celou knihu mší, o nichzto sám se, ackoliv ve svém dopise k vévodovi napsal: »Gravissimorum et religiosissi- z Mantovy z r. 1Š78. výslovnę zmiliuje morum hominum secutus consilium, ad se, ze jeho graduál jest jiz k tisku pi-i- ss. missae sacrificium novo modorum praven. Yravít v nęm: » ... Srozumęna-li genere decoranduui omne meum studium, Vaše Výsost, mohou tyto zpęvy (t. vé- operam, industriam contuli; hos ingenii vodovy) vytištęny býti zároveń s gradu- mei conatus non quidem primos, sed ta- álem, jehoz opravu mi Jeho Sva- men feliciores, ut spero, tuae majestati tost ulozil.« *) Vytištęn byl ve dvou (španęlskému králi Filippovi) dicandas foliovýcli svazcích teprve v 11. 1614. a existimavi. « * * *) 1615. z rozkazu papeze Pavla V. v medi- cejské tiskárnę, kdyz byli napi-ed mistri Odmęnou za tyto predűlezité práce Fel. Anerio a Franc. Suriano na rozkaz jmenoval papez Pius IV. Palestrinu »skla- kardinála praefelcta del Monte dílo k tisku datelem papezské kapely«, kterýmzto pripravili. Tot jest ono »medicejské« cestným názvem nikdo pred ním vyzna- vydání, o nęz v naší dobę tuhé spory menán nebyl a po nęm toliko velký zák vznikly. Tot tedy jest vlastním dílem *) I tento velký a plodný nizozemský mistr Palestrinovým, ac ne celé, jal: obšírnę zemrel r. 1594., takze i jeho tristoletá památka dovodil Haberl na rec. místę. úmrtí piipadá do letošního roku. Však vedlé tohoto lilavního díla svého *') Viz o ní a vzniku jejím více v našem po- neustával náš mistr skládati téz hojnę jednání ,U reformę bohosluiebného zpęvu« v Cas. mší, motettű, lamentací, litanií atd. Jest katol. duchov. 1884., na str. 469. sl. tęch skladeb tak velké mnozství, ze zas- **") Tak F. X. Haberl v piil. lc 2. cís. Mus. S., neme nad tím bohatstvím ducha Pale- 1894., str. 3. Cesky: „Vedlé rady nejváznęjších a nejzboznęjších lidi vynalozil jsem všecko ucení, strinova neménę, nezli nad jeho doko- vší snahu a píli svou, bych nejsvętęjší obęt mešní ozdobil novým druhem skladeb; tyto snahy ducha *) Viz Haberl, 1. c. str. 4. Dí zde také výslovnę svého, ac ne prvttí, piece štastnęjší, jak o i'ec. graduálu (chorálu), ze mu treba jest, aby doufám, myslil jsem, ze vęnovati musíte tvému ocištęn byl od „barbarismű a zlozvukű« (,jda barba- velicenstvu.« rismi c dai znali soni..). | ||||
|