|
| ||||
| ||||
|
YRI IsIl
CASOPIS pro kaltolickoll hlldbu posvátnou v Cechách, na Moravę a ve Slezsku, zároveń ORGr2M OSEM JUNOxY CYR=SU. Majitel, vydavatel a redaktor: 1894, Robík XXI. F. J. LEHNER. Cislo 4, { 1 IIIIIIII IIIIIIIIUIIIIUII 1111111 l 111111 1111111 l IIIIIIII IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIÍIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII IIIIIIIIII IIIIIIIIIIillllllllllllllllllllll IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIt1111111111111111111II1I11111111ittlll1111111 1 Farním Jednotám Cyrillskyiu v diecési Král,-Hradecké. Jelikoz diecésní jednota Cyrillská v Hradci Králové jest zrízena, bucTtez výrocní zprávy za rok 1893 zaslány predsedovi diecésní jednoty, vdp. Dr. Jo- sefu Mrštíkovi, profesoru bohosloví v Hradci Králové, který je pak v celku zašle níze uvedenému. V PRAZE, dne 15. dubna 1894. F. J. LEHNER, picdseda Obecné Jednoty Cyrillské. Sedmé exercicie Cyrillské. Napsal F. J. Lehner. (Dokoncení.) Vroucná slova Klementa K u f f- plynula pak píseń ceská v celé své ve- n e r a, která se samodęk vyprýštila lebę s takovou nadšeností, ze se nikomu z útrob duše odborníka predmęt svűj ani nechtęlo odejíti, ac cas polední jiz dokonale ovládajícího, neminula se s úcin- dávno minul. kem zádoucím. Ucastuíkűm zachtęlo se Po obędę dostavilo se veškeré shro- zpívati. Ceská povaha bezdecnę milu- mázdęní opętnę do opatského chrámu jící píseń kostelní chtęla si ji zazpívati Emauzského, aby obraz zpęvu liturgi- dle pravidel, právę výmluvnými ústy ckého byl úpiný. Jestlize dne minulého vylícených. A tak improvisovalo se cvi- kazdému vryl se do srdce obraz litur- cení nejrázovitęjších písní staroceských. gické mše svaté, męl nyní býti dopinęn Veškerým úcastníkűm nejlépe se za- liturgickými nes'porami. Prosté, zbozné, mlouvaly nedęlní zpęvy rorátní, zpravo- jednomyslné pęní zalmű rovnęz jedno- dajem dle rukopisných památek v pres- duchým rámcem antifon dęlených, rűzno- ných nápęvech Kydané, k nimz dle jeho barevným prűvodem varhan prováze- návodu zvęcnęlý a nezapomenutelný ných, dojímalo mnohé, jak se mi priznali, probošt, Václav 5tulc, slova tak mistrnę skorem ještę mocnęji, nez nádherné me- prizpűsobil, ze jsou v pravdę vzorem lodie bohatých neum pűvodního Gra- písné ceské. Skutecná elita hudebníkű duále. Taková jest ta Církev naše, která z rűzných koncin vlasti utvorila sbor k sobę vábiti umí kazdého, kdo v prsou tak znamenitý, jako málo kdy pohro- zivé srdce má; jednoho prostotou, dru- madę bývá. Z úst sboru tak mistrného hého nádherou, všecky pak souladem | ||||
|