|
| ||||
| ||||
|
YRI liIl
CASOPIS pro katolickou hudbu posN~~t»ou v Cechách, na Moravę a ve Slezsku, zároveń ORGAU UEM JU5M C r1 RULSU. Majitel, vydavatel a redaktor: 1894, Rocník M. F. J. LEHNER. Cís10 S. Í111111IIIII VIII 111111 1111111 111111 IIIIIIIIIIiIII IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIÍIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII IIIIIIIIIIIII IIIIIIIII IIIIIIIIIII IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIillllll IIÍ111ÍIÍIÍIÍIIÍÍIIIIIIÍIIIIIIIÍII I Úprava diecésního zpęvníku. (Úvaha ku konferencní otázce Králové-Hradecké diecése z roku 1893.) Napsal Jan Oliva, kaplan v Cerekeici. Stále dűraznęji ozývají se hlasy po tost k dalšímu o té vęci pi vmýšlení a reformę bohosluzebného zpęvu, zvláštę tríbení náhledl:i, címz vęci jen se pro- lidového, nebot cím dále tím jasnęji se spęje. To je talcé vlastní prícinou tęclrto poznává, ze nynęjší zpűsob tohoto zpęvu rádkű. Kéz aspoń ponękud dosáhnou neodpovídá vznešenému významu, jaký svého úcelu! církev svatá zpęvu pri bohosluzbę pri- kládá. Ponęvadz pak jedním z hlavních I. Pomęr modlitby a písnę. Význam prostredkű uvésti správný zpęv církevní zpęvu v církvi. p~i sluzbách bozích jest a zűstane kan- » nokem více nez modlitba uchva- cionál, zpęvník, pomocí nęhoz by kazdý cuje a povznáší k nebi celou lidskou schopný vęrící zpęvem pri bohosluzbę bytost nábozný zpęv, povznáší srdce úcastniti se mohl, vęnuje se zvláštę nyní i mysl lidskou, nebot uzpűsobuje duši velilcá péce otázce, jak tyto zpęvníky naši, aby modulací hlasu ve vznešených, pro lid (které ovšem mimo zpęvy i nále- libých tonech projevila své smýšlení a zité hojné modlitby obsahovati rnají, náladu, svá prání a tuzby. N á b o z n ý jalo bohdá casem ukázeme) sestaveny zpęv jest svou podstatou nej- býti mají, by úkolu svému nálezitę vy- vznešenęjší a nejvícepovznáše- hovovaly. Náhledű a mínęní v té prí- jící ústnímodlitbou.«Tęmito slovy cinę pronesených je velmi mnoho, tak trefnę naznacuje se v »Katholiku«, 1889 ze vęru jiz na case jest, hlavnęjší z nich pomęr modlitby a písnę. Podobné pęknę prehlédnouti, abychom męli urcitý po- vyjádren jest pomęr ten, jakoz i význam jem, oc vlastnę jde a jakým zpűsobem zpęvu v církvi v tęchto slovech Kon- nejlépe otázka tato dala by se k vše- rádových:*) »Cozkoliv je v clovęcenstvu strannému uspoleojení rozluštiti. Za tou krásného a vznešeného a lidskému vzdę- prícinou hodláme vázeným ctenárűm lání svędcí, toho i církev pouzívá a »Cyrilla« na základę uznaných autorit sluzbę Toho podrobuje, jenz jest pra- (jez po vętšinę slovnę uvedeme) odpo- zdrojem všeliké krásy a všeho umęní a vędęti na otázky, jez tohoto predmętu jenz i clovęku vštípil zárod krásy a umy jakýmkoli zpűsobem se dotýkají. Podo- zajisté k oslavę jména Svého. Tudíz týkáme ovšem, ze soud náš jest a zű- nemohla církev ani hudebného umęní stane více ménę subjektivní. Avšak právę tím műze poskytnouti vhodnou pi Ic2i- *) Casopis kat. ducli., 1884, 404. | ||||
|