|
| ||||
| ||||
|
(hudba v obecném smyslu obsahuje i zpęv) nálezí tedy k nejsvętcjšíui výkonűm
pominouti a sluzbę Toho nepodrobiti, knęze a proto výše stojí nad kamennou jemuz nálezí sláva nejvyšší; neb tato budovu, nad zlaté nádoby, di-evęné ol- nedá se jiz jen prostóu mluvou vyjádiiti, táre a liedvábné paramenty.« Uvedené alebrz toliko zvýšenou, t. j. zpívanou výroky ukazují jasnę význam zpęvu pri mluvou. Zpęv tent jest mluvou poesie bohosluzbę a pomęr jeho k modlitbę. a celý role církevní, veškerá jelio boho- Krátce a na výsost pęknę naznacuje vše, sluzba jest v pravdę témęr jediná, ne- co receno, Walter takto: »Nazveme-li pretrr".itá velkolepá báseń nebeská, jez liturgický test poupętem rűzovým, plyne z nejhlubších útrob církve Kri- štípeným na bi-ehu Jordáuslcém církve stovy a z pinosti a nadšení samého svaté, pak je zpęv rozvitou rűzí, Ducha Bozího vytrys]tujíc, vtéká do zi- pinou krásou církevního slova. Katoli- vota vęcného. Proto s l a v n o s t n í cký bohosluzebný zpęv jest modlitba mluva bohosluzby stává se bez- církve v hudbu utajená, slavnostní mluva d ę k y zpęvem, proto církev ku zve- krestanskýcli tajemství, slavnostní mluva lebení bohosluzby uzívá i zpęvu.« »Cír- lásky mezi nevęstou Bozí krví dobytou kev uzívá zpęvu pi-i bohosluzbę, aby a mezi jejím Pánem a Vykupitelem. slovo liturgické nabývalo vętší moci, Cíui srdce církve naší pi-i modlitbę a aby pohnutí mysli tonem symbolicky obęti, svęcení a zehnání napinęno, ozývá vyjádi-eno a v srdcích lidu probuzeno se v melodiích a akkordech její hudby.« bylo.« *) Proto naši zpęvumilovní pred- Máme-li na zi-eteli, co právę o písni kové podle sv. Bernarda ríkávali: »Kdo církevní jsme slyšeli a co o modlitbę zpívá, dvakrát se modlí ...« Bohoslu- známo je, pak műzeme pomęr jejich zebný zpęv jest bezprostredíiírn a nej- i v ten smysl vyjádriti, ze m o d l i t b o u vyšším vnęjším výrazem vniterné úcty (a rozjímá ní m) vyjadi-uje se více a lásky Bozí ... Bohosluzebný zpęv bez- subjektivní význam církevnílio prostrednę z duše vycházeje, bezpro- roku, písní více objektivuí,atak strednę ji také k Bohu vznásí.« **) A bi- se vzájemnę doplńují. Dobi-e to skup Eichstaedtský Iguatius napsal do vyjadruje Konrád 1. c. tęrnito slovy: pastýi•ského listu: »Zpęv jest slavnost- »Mají-li vęrící vpraviti a vzíti se do ním rouchem, do nęlioz naše modlitby, ducha církevního roku a té které doby ci vlastnę modlitby církve, tato mistrov- a slavnosti jeho, treba je zajisté a ná- ská díla Ducha sv., odęny jsouce, vstu- lezí po výtce hudbę a zpęvu bohoslu- pují pred trűn Bozí. Liturgický zpęv zebnétnu, by zboznou náladu, té které dobę a slavnosti pi-imęicnou, v srdcích Skocdopole: I'astorálka. krestanű v pravdę budil, roznęcoval a Casopis kat. duch., 18S4, 404. zvyšoval.« (Pokracování.) Obecná Jednota Cy ri llská. Výrocní zpráva Obecné Jednoty Cyrillské za rok 1893. Minulého roku oslavoval celý svęt padesátileté cetní úcastníci z veškerých diecésí ccskýclr i mo- jubileum biskupské slavnę vládnoucího papeze, Sva- ravských ku sedmým exerciciím Cyrillským zaví- tého Otce Lva XIII. Obecná Jednota Cyrillská tak tavší clo dvorany sv.-Václavské, kdez zpravodaj ucinila svým zvláštuim zpűsobem Cyrillským, tím jakozto predseda Obecnę jednoty Cyrillské hosty nejlepším, co pohotovę má, e x e r c i c i e m i C y- uvítal, vzdav jménem jednoty, pęstující nejideál- r i 11 s k ý m i, konanými dne z., 3. a 4. srpna. nęjší obor umęní církevního, nejuctivęjší hold Slavnost zahájena jest sluzbami Bozími v opat- vznešenému veleduchu na stolci Petrovę a vysvętliv ském chrámu Pánę Emauzském, pri nichz mnichové soustavný program prednášek a cvicení zahrnujíci benediktinští zpívali vzornę chorál v pűvodní bo- vše, cím .Musica sacran se zanáší, vyzval Mon- hatosti melodické z Graduale nedávno vydaného. signora dra josefa Pachtu, c. k. profesura ceské Konventní mše Emauzská jest zajisté nejvýmluv- university, aby liturgickou prednáškou sliromázdęné nęjší predmluvou a prípravou trídennílio cvicení potęšil. Piedmctem prednášky byla thése: +Církev církevnę-hudebního. L chrámu I'ánC odebrali se v liturgii hájí jednotu, v jednotę pak pęstuje roz- | ||||
|