|
| ||||
| ||||
|
-4a
nez hulákání a výskání napilýcli svateb ciíitez v pokoji!« Po tęchto slovech canű a nez veselí; pochody hudebníku; se zastavil. Tento u svatebuícli recí za- to kazdý zbozný clovęk nahlédne. Naše jisté neobvyklý zacátek prekvapil i snou- doba ale na krestanské zvyky zapomíná, bence i druhé posluchace. Posluchaci a moderní pohanství zavádí opęt staré dívali se jeden na druhélio, jakoby se zvyky pohanské, ano i stiatelc pohanský. tázali, co to má znamenati, ano sám Nedávno mi kdos pravil, kdyz jsme Cvancara s lIarjánou zpytavę pohlízeli spolu hovorili o »civilním mauzelstiví«, panu farári do tváre, proc tento pozdrav, které právę zidé a zednári chtęjí vnutiti zasílaný zemrelým, dává i jim zivoucím katolickému lidu v Uhrách: Dnes se svatebcanúm, a to právę o veselce. mnohým lidem protiví kí-estanslcý zivot Pan farár po chvíli pokracoval: »'tímto a líbí se jim zivot pohanský, proto pozdravem pozdravuji Vás, kresEanští chtęjí do tohoto zivota vcházeti i bra- snoubencové, a tento pozdrav Vám dá- nou pohanského a nikoliv krestanského vám í za napomenutí i za své prání. siiatku. — Jest to sice obycejný pozdrav mrtvých, Svatební obrady u oltáre vykonal pan já však pronáším jej k Vám zivoucím faráí- obvyklým zpűsobem, nacez byla mše proto, ponęvadz i Vám jest dnes po- sv., pí-i níz zmíncná Haydeuova » VIissa zdravením tím nejpriuięrenęjším. I snou- tempore belli« s choru zaznívala. Garda bencové krestanští vzájemnę se sobę drzela se statecnę a pan ucitel jen se pred oltárem zaslibujíce, umírají polo- usmíval. vici druhého svęta. Svým manzelským slibem, který krestan své zenę slozil Pri mši svaté šli oba snoubencové ku pred oltárem, umírá talcrlca všem ostat- svatému prijímání, jak Církev si toho ním zenám, zena pak umírá všem ostat- zádá a pred posledním pozehnáním ním muzűm. Kdyz se tázal arménský knęze obrátil se pan farár k snoubencem král Tigranis své manzelky, jak se jí a konal jim krátkou, ale jadrnou rec. líbili dvorenínové krále Cyra, na jehoz Dle zákonű církevních má tak se dvoí-e byli zajati, odvętila: »Od té díti, a pan farár také vzdy mluvíval chvíle, kdy jsem slíbila vęrnost tobę, k snoubencűm nilcoliv pred oddavkami, nevidí oci mé jiného muze, jedinę tebe.« nýbrz az ku konci mše svaté. Na reci Tak tomu má navzájem býti i u snou- pana faráre o síiatcích se vzdycky celá bencű kí-estanských, a proto nazval kdos osada tęšívala, ponęvadz vzdy bývaly právem síiatek manzelský polovicní smrtí. neobycejnę prekvapující a piné príkladű Talc i Vy, krestanští snoubencové, za- zajímavých. Talc i o svatbę Cvancarovę vázavše se sobę slibem manzelským; byl kostel nabitý a všichni napjatę oce- zemreli jste svętu druhému, doufajíce, kávali, co pan farár tentokráte starému ze naleznete odpocinutí u sebe samých, párku poví. a aby se tak stalo, Váui z celého srdce preji a proto k Vám volám: »Odpociíite Pan farár pohlízel chvíli na oba snou- v pokoji!« bence a zacal svou rec takto : »O d p o- (Pokracování.) OBSAH : Úprava dieccsního zpęvníku. — Obecná Jednota Cyrillská. — Literatura. — Fcuilletou Z mých pamętí. (Pokracování.) IW Veškeré starší rocníky ,Cyrilla" iná na skladę redakce ,Cyrilla" na Král. Vinohradech. ' S hudební prílohou císlo 5. ;CLY »CYRILL« vychází vzdy 15. kazdého męsíce. Predplatné, které cini poštovní poukázkou na celý rok 2 zl. 20 kr., prijímá redaktor F. J. Lehner na Král. Vinohradech. Reklamace buatez zasýlány do ex- pedice v Akademii krestanské v Praze (Retęzová ulice císlo 223). Nákladem vydavatelovým. — Knihtiskárna ,Politiky,, v Praze. | ||||
|