|
| ||||
| ||||
|
-46-
Literatura. Dęjiny posvátného zpęvu staroceského od rátil«, v památníku prazského Hlahulu roku 1884. vęku XV. do zrušení literátských bratrstev. Na uverejnęné. základę pramenit sepsal Karel Konrád, c. k. L tęchto prehojných pramenű vzrostly tyto dę- gymnasialní katecheta a profesor v Táboie, nyní jiny na veletok, jejz bylo nám proto rozdéliti na v Praze. — I. cást: XV. vęk a dęjiny lite- dvę cásti, z nichz první nyní predkládáme. rátských bratrstev. (Pokracování a do- koncení.) Nemalé nesnáze nastaly nám vzhledem k Mo- ravé a Slezsku. O moravských literátských bratr- Pisatel sám probádal tyto kancionály:latinsko- stvech posud málo známo a i v tom, co posavad ceský gradual vyšebrodského kláštera z r. 14ro., uveiejnęno, není vše správno a spolehlivo. Kéi 2 jistebnické, 3 lounské, t trebenický, 2 litomę- by bylo více tak dűkladných pojednání jako NeUo- iicicé, 13 král.-hradeckých, 3 mladoboleslavské, vidského, Kubešovo a nejnovęji Zidkuvo. Tot jsou t litomyšlský, t jindr.-hradecký, 6 sedlcanských, ty iulové kvádry, jakých tieba k tęmto Dęjinám. t prachaticky, z táborské, 2 kíizovnické (týnské), Však málo jich. A prece víme, ze i tam bylo lite- 2 sv.-vítské, i męstsk. archivu v Praze, zpęvníky rátských bratrstev hojnę, ba nękterá trvají podnes. c. k. univ. knihovny a král. zemského musea U ceských rukopisných pak kancionálech, ua M o- v Praze a i strahovský; z venkovských mimo r a v ę p s a n ý c h a nad XVII, století starších, Prahu téz z chrudimské, i sobotecký, i novumést- nevíme a neznáme vyjma d a c i e k ý zádných. ský (n. M.), I klatovský, i nęm.-brodský, i cesko- Nebylo jich? Tot mám za nemoiué pro nejuzší brodský a i pacovský. Mimo tato r u k o p i s n á duševné a kulturní spojení s Cechy a prastarou u n i k a probádal jsem také mnoho tištęných kan- tradici moravskou, o niz latinský gradual Velké cionálű všeho druhu, kromę katolických také hae- Byteše z XV. stol. svędcí. retické, pak nękolik starých mšálű praiských. L moravských probádal jsem rukopisné kancionály : Jestlize v Cechách tak hojnę a horlivę psáno Pomykalűv, Raškűv, rűzecký, Svorcűv a Pinkavűv a malováno bylo kancionálű jiz od XV. vęku, a (v O l o m o u c i), telcský, bzenecký, Cernohorského to ne snad jen v dilnách praiských, nýbrz i po a roznovský doma, tištínský ve Františk. zemsk. venkovę (na Bechyni, v Král. Hradci, Cltrudinti museu a 2 v zemsk. archivu v B r n é. Z uhersko- a jj.), nelze mysliti, ze by na sesterské Moravę slovcnsk. (rukop.) turolucký (1684.) a svatomar- nebylo se tak dęlo. Le v SVII. a XVIII, stul. se tinský (16334.) — V c. k. dvorní knihovnę tak skutecnę stávalo, máme dűkazű jiz s dostatek v í d e n s k é S a v ambrasské sbírce 2 jsme pro- na rukopisných kancionálech, v Olomouci, Brnc bádali. Avšak i v k r a k o v s k ý c h dvou knihov- a j. chovaných. Alevšak ty právę tím více utvrzují nách, ve v r a t i s l a v s k é męstské knihovnę a nás v domnęní, ze i na Moravę psali a ozduUovali v klášterní knihovnę a d m o n t s k é bylo nám do- takové zpęvníky zajisté jiz pred XVII. stol. Ob- plrtovati toto bádáni. dobou pak soudíme z tęchto kancionálű, ze i ve stol. XVI. a dríve byli to (na Moravé) ponejvicc Záhodno bylo by ještę v Nęmecku, v Uhrách asi školní rektorové po venkovę, ktei í takové kan- a ve Francii tato bádání dopiniti, jak dosvędcuje cionály porizovali. Však kdezto ceští illuminátori nękolik objevű, pp. Jos. Jireckem a Jos. Truhláiem z umęlých škul cerpali své malírské a písarské uciuęnvch. umęní, zicili se moravští po nejvíce domácí, samo- K dęjinám literátských bratiin bylo nám ze- rostlou školou, jez musi býti prastarého pűvodu, jména spravovati celou radu zrušovacích akt v místo- jak dűmyslnę dokázal V. Houdek v krásné publi- driitclském archivu prazském, coz samo zabralo kaci ,Muravské ornamenty«, III. svaz. (zvl. na šest nedęl casu. U táborském a píseckém bratrstvu str. 21.). I nelze nám tudii nepiisvędciti závéru, bylo nám cerpati ze samých zápisű starých knih jehoz dodélal se tento bystrý badatel: »Proto má męstských, o jiných z monografií tęch kterých męst tato škola moravsko-slovenských rukopisných ma- neb i bratiin, o mnohých z jejich vlastnich kan- lliű vznik svűj zajisté v dobách dávnęjších, dle cionálű, pii prachatickém, týnském (v Praze) a našeho domnęní snad ai v onęch dobáeh, ml. boleslavském z vlastních matrik bratrských. kdy u nás kvetl ještę sloh Uyzantský, pęstovaný hlavnę v klášterích cernomnišskýctt, Hlavni puműckou povšechnou stala se nám jejichzto první zacátky spadají v dobu míše velko- .,Hymnologia bohemica,,, jiz právę k tomu úcelu moravské.« Str. 22.) — Jak ladný a bohatý to sepsal =Jos. Jirecek po spolecné úradę zvláštního obraz staroceské osvęty a vzdęlanosti skytá toto komitétu v kiestanské akademii prazské. Nemá co lidové umęni moravské a dűkladnę vyškolené dűkladnosti a rozsáhlé bibliografické znalosti pra- umęní ceských illumináturű, zejména Yolirára a menű sobę rovné. Dűleiitou poműckou bylo nám Radouše tu, Yomykala a Pinkavy tam ! — Téi také zevrubné pojednání Tadrovo ,Sborové lite- o tom nedostává se nám zprávy, zda také na Mo- | ||||
|