| ||||
| ||||
ani nutnou, ani uzitecnou, ani odporuci- Toho opęt, lcdo by dęjiny j e j i c li
teLiou.« vice prozkoumati chtęl, kdo by clitęl Jestlize však prece se prepisují noty vystopovati, jak di•íve zpęv figurální a chorální v obýcejné, má se to vzdy díti liudba instrumentální v kostelích rádila, do takové polohy, v jaké se skutecnę jakoz zase, jaic nyní úkol svűj, ac ne zpívají ("Cyrill«). všude, lépe provádí, toho odkazujeme na pękné stati v »C y r i 11 u« pod ná- zvem >Z mých pamętí« uverejnęné, dále O zpęvu figurálním, jakoz i o in- na spis dra S e l b s t a »Der Kircheuge- strumentální liudbę zde šíre pro- sang«, na »Correspondenz - Blatt«, mlouvati nebudeme, ponęvadz kazdý je t 892, 275, hlavnę však ua spisy: S t e h 1 e: presvędcen, ze do zpęvníkű pro všechny »Chorphotographien«, K a r n e r: »Der urcených nikterak nemozno jich zai-adití. Klerus und die lcathol. Kirclienmusik«, Kdo by o spojitosti jich s cho- \V i tt: »Das baierische Kultusministe- rá 1 e m, jakoz i o jejich dűlezitosti pro rium und die Kirchenmusikreform,,, pro zivot duševní více pouciti se chtęl, toho naše pak ceské_ pomęry na clánek K a- poukazujeme na Casopis kat. duch., 1884, m a r ý t ű v v Casop. kat. duch., 1831, str. 528, 529. str. 280. násl., otistcný i v »C a e c i l i i« r, (Pokracuv,: ní.) haSt~-i'SIíy list Fr2111tiŠk"1 JOSefa, bislít11Ja WiItrZblll'g,Ského. Ctilioduí bratrí! Oddalo-li se mezi jiným umęní ma- lírské jiz ode dávna s radostí kultu l:re- pult sv. církve na zemi chová v sobę stanslcému, toz spadá vývoj a rozclenęní pi-eskvoucí dűstojnost a vznešenost. Nenít liudby, hudby vokální, s liturgií v jedno pro clovęka smrteluélio nijakého dobra, jiz v první periodę ki•estanství. nizád>ié ceny, která by se tomuto kultu vyrovnala svou vnitrní stránkou, svým Jaká pak jest povalia a ráz hudby nadpi•irozeuým a vęcným obsahem. církevní, jaký význam ona má, v jakém pak stojí pomęru ku bohosluzbę, to Avšak jiz po bezprostrední, vnęjší chceme zde v nękolika všeobecných ry- stránce kultu kresfanského vychází na sech objasniti a vysvętliti. jevo tato jeho vzácná dűstojnost. Vzdyt, at jiz pohi•izujeme mysl svou v bohatou 1. symboliku kultu toho, at divíme se jeho aestheticky dokonalému zjevu s jeho Jiz sv. apoštol Pavel obracel se pi•e- zivostí vzdy a vzdy svęzí, at stopujeme casto k vęrícím Kristovým s dűtklivým jeho blahý vliv tia jednotlivce i na vý- vyzváním ku posvátnému zpęvu. 1'íšef voj kultury vűbec: všude sklání se naše v listę svém k Ephesským (L;pll. 5, i S, mysl ki•estanská mileráda pi•ed vniti•ní ig): »Napinęni budte Duchem sv. mlu- jeho pravdou, pred jeho tajemnou silou více vespolek v zalmích a chválách a vábící, pi•ed jelio nevadnoucí krásou a písních duchovních, zpívajíce a plesajíce nadpi-irozenou velebností. v srdcích svých Pánu.« A Kolosseuské napomíná týz apoštol slovy (Col. 3, 16): Víte, ctihodní bratrí moji, ze na po- »Slovo Kristovo pi-ebývejz ve vás hojné, sloupném vývoji a vyti•íbení ki-esEanské ve vší moudrosti, ucíce a napomínajíce liturgie pracovalo se po staletí. Avšak sami sebe zalmy, zpęvy a písnęmi du- pravdou jest a pravdou zűstane, ze li- chovními, s milostí zpívajíce v srdcícli turgie církve sv. ve svém jádru a ve svých Bohu.« své podstatę jest dílem Ducha sv., jenz Kterak talcé jiz první ki•esfaué ku si vliodné orgány volí k Bozskému dílu cti a slávę Kristovę sti•ídavé provádęli svému z rady smrtelníkűv. zpęvy, o tom zpravuje nás pohanský Bylo a jest tudíz zcela pocliopitelno, Plinius. A Tertulian potvrzuje zprávu tu ze ušleclitilá umęní záliy zasvętila sluzby dodávaje, ze se tak dálo pi•i nejsvętęjší své tomuto ojedinęlému dílu, ba ze obęti. vstoupila sním mnohá v nejuzší a nej- Ze slov sv. Pavla svrchu citovaných tuzší spojení. vysvítá také, jaký byl véciiý obrali li- | ||||
|