|
| ||||
| ||||
|
YR~I Ills
CASOPIS pro kalolickon hudbu posWat»on v Ceeháeh, na Moravę a ve Slezsku, zároveń ORGr.0 OBECNÉ JEDX0T7 CYRXuSX É. Majitel, vydavatel a redaktor: I89I, Rocník XXI, F. J. LEHNER. CÍSIO ó. ~liimuuunumuuuumuuuumnmuummnmmmwmnnunumm~ummmunnnununmummm~nnmuunnmummnunumnmuumi unuuuunuununuunuuuumnunuumiununinniwmunmiinul Úprava diecésního zpęvníku. (Úvaha ku konferencní otázce Králové-Hradecké diecése z roku 1893.? Napsal Jan Oliva, kaplan v Cerekvici. (Pokracování.) O písni církevní v reci g) o prűvodech velikonocních, jez se obecné. konají na oslavu z mrtvých vstání Pánę.«') 1. Kdy dovolenv? z. Uzitek paedagogický. »Zpęvy a písnę v jazyku materském »Víra, nadęje, láska, lítost a cokoli jsou dovoleny: nábozným citem sluje, budí se mocnę a a) pri menších bohosluzebných slav- vyjadruje vroucnęji zpęvem. Dobre zrí- nostech a denních poboznostech; zený nábozný zpęv jest tudíz i prostred- b) pri soukromých tichých mších a kem, jimiz lze dęti nábozensky vycho- soukromých poboznostech lidu ; t) vávati.«2) »Mocnę dotýká se mysli a c) pri poboznostech, které se v nedęli vzbuzuje city víry, lásky a skroušenosti a ve svátek odpoledne konají (pri po- v hojné míre, kdyz takrka jednęmi ústy, zehnání), treba bylo Sanctissimum v ci- jedním srdcem veškerá osada prosby boriu nebo monstranci vystaveno; 2) své vzhűru vysílá k trűnu milosti a mi- d) o dopoledních nebo odpoledních losrdenství bozího.« 3) Historický toho poboznostech rozlicných bratrstev, i kdyz dűkaz máme na sv. Augustinu, jenz ve- se konají pred vystaveným Nejsvętęjším, rejnę vvznává, ják neobycejnę ho dojí- zvláštę vznáší-li se obsah tęchto písní mal zpęv církve milánské, takze tím k Sv. olt. ; 3) byl pritazen k církvi bozí. A o sv. Janu e) o výstavę Nejsvętęjšího mimo mši, Zlatoústém napsal dr. J. N. Stárek takto jez se koná pri nękterých zvláštních ve své knize na str. 41.: »Vida, ze slad- slavnostech a poboznostech;}) kým zpęvem, jehoz Ariani uzívali, aby f) o církevních prűvodech, jez nejsou rozšírili jedovaté nauky své, také nę- prűvody liturgické; o theoforických prű- kterí katolíci navnaditi se dali: dalšímu vodech v den Bozího Tęla nemají se nebezpecenství opętnę predešel nejen písnę v mluvę lidu p o b l í z e Nejsvętęj- vykládáním ucení katolického, ale i hla- šího zpívati; 5) sové hudby usporádáním, takze se zvláštę S. K. C. 22, biezna 1862. pri procesích církevních jí uzívalo.« =) S. R. C. 31. srpna 1867. S. R. C. 3. dubna 1883. 1'astýi duch., 1891, 441-2. S. R. C. 31. srpna 1867. zl 13rynych: Katechetika, 76. 5) S R. C. 21. biezna t6oj. `) Snęm prazský. | ||||
|