| ||||
| ||||
~tamt.) musí se však zpívati tempem
rychlým, jak toho staroceská píseń vy- zaduje. Po prípadę mohly by se pi•ij mouti i tyto písnę:Á»Andęle jsou zpívali«'), >Jedním hlasem« 2), »Otce Boze všemo- houcí« 3), »Svatý Václave, kníze náš« }), »Vęcnému Tvűrci« 5}, »Otep myrrhy« c. Všechny tyto písnę ovšem treba opa- triti pűvodními nápęvy, jak je udává Konrád ve svých Dęjinách, nápęvy ve Svatojanském kancionále a také jinde jsou více ménę pokazeny. Zvláštę to platí o písních »Gospodi, pomiluj ny«, »Svatý Václave, vévodo« a j. T e x t tęchto písní staroceských treba upraviti dle pozadavkű naší doby n á s l e d o v n ę: Sloky pozdęji pridané vynechati, co mozná kazdou sloku v pűvodním znęní podati, męniti jen potud, pokud toho nevyhnutelnę treba, aby tak ráz písnę co nejvíce byl zachován; zvláštę tehdy ti•eba męniti, kdyz by píseń vypuštęním nękterých slok získala na úsecnosti a pűsobivosti ; starší písnę vűbec jsou kratší, dlouhé písnę nikdy do zpęvníku se neberte. »Pred ne- dávnem byl jsem prítomen v jednom dámę processí k uctęní Nejsvętęjší Svá- tosti. Zpívali: »Deinem Heiland, deinem Lehrer«. Prvních 5 slok šlo zcela dobre; pak jsem pozoroval, ze záliba chabne. Od osmé sloky pocínaje slyšel jsem všelijaké kroucení a šnoicní. Jsou-li dęti syty, zacínají si s jídlem hráti ! Zdálo se býti pravým vykoupením, kdyz Iz. slokou píseń se ukoncila. Kdyby byl knęz z oné písnę dal zpívati jen 5 slok, na to z jiné zase 5 a z jiné opęt 5, byla by se doba procesí dobi-e vypinila a únava lehce zamezila. Jest bezpecnę lépe, kdyz lidé si myslí: męla se radęji ještę jedna sloka zpívati, nez kdyz na- ríkají : ještę jedna!« 7) Pravopis písní budiz, jakého se ve školách uzívá (dle Gebaurovy mluvnice). Apostrofy jen tehdy, kdyz by jinak povstal dvojsmysl. Melodie jen ty, jez mají cenu prak- tickou (nikoli pouze historickou). »Má-li církevní zpęv vypiniti jednak svűj úkol, jednak býti i prechodem, na nęmz by r) Konrád: Dęjiny 1., I23 ; Ottűv sl. n. VI., 363 z) 149. 3) » 164. 9i ro n ++ I20. 5) » 127- 6) II., 29 násl ') Mohr, Einleitung, 67-68. lid priveden byl k váznęjší a dűstojnęj,~í liturgické hudbę, volme k tornu pi-ede- vším písnę slozené v starších toninách. Písnę, jez pouze tim se vyznacují, ze se dobre poslouchají, písnę v toninách zcela nových slozené, jen by od cíle odvádęly« 1). Jsou ovšem i mezi starými písnęmi slabé plody. b) 'L dob pozdęjších, pi-edbęlo- horských a v case reformace ceské vynikají také mnohé písnę katolické ce- ské, z nichz uvádím, pridávaje pro srov- nání i nękteré jiuovęrecké, alespoń tyto: »Hospodine, všech vęcí Paue«, nej- lepší mše literácká,2) je však trochu dlouhá, a dle Jireckovy Hymnologie, 49. od Bratrí slozená. »Hospodine všemohoucí«, jedna z nej- krásnęjších,3) také od I3rati•í.}) »Otce náš, milý Pane«, velmi pękuá,5) podobnę Konrád velmi ji chválí,) a proti di-ivęjšímu názoru jejího p ű v o d c e za katolíka prohlašuje. »O Jezíši milý, kvítku ušlechtilý«7), »Vítej, ó Jezíši, má radosti«"), »Radujte se, radujte, vyvolení Bozí«g), »Zdráva bud, slavná panenko«10), »Zdrávas Icrá- lovno, dűstojná Panno« rr), »O műj la- skavý pane Jezíši«12), »Boze Otce sešli nám«t3), »Kristus príklad pokory,<"), »'Zdrávas bud', Panno Maria«13), »Hvęzdo jasná, panno krásná« 16), »Všemohoucí Boze náš« t7), ;»Maticko Bozí, nebeské zbozí«"'), »Maria, Maria, budíz pozdra- veuo«1o), »Svatý Jene, zpovęduíku«211), »'Zdrávas královno nebes, Maria Panno«21) »Zdrávas královno rűzence «2-). Jakub, 1. C. 469. »Cyiill«, t89o, 2o; 1891, 6. 31 »CyrillII, 1890, zo. ') Jireęek, 49- 1) »Cyrily-, 1889, 37- 6) Dęjiny, I1., 49... ,Vlast«, IX., 795 a) „ „ 794. Konrád, Dęjiny, IL, 385• „ » 793• 10) » 726. 11) 11 728. Konrád, Dęjiny, II., 383. 12) »Cyrill«, 1893, 6. 13) Konrád: Dędiny, iI., 48 násl. 14) n „ 86; velmi pękná, pir vodu utrakvistického. 15) Konrád: Dęjiny, II., 242. 15) 279- 11) » 3253. re) 385. 19) » „ » v piíloze. xo) 277, 446. xt) n 277 zz) „ 443. | ||||
|