|
| ||||
| ||||
|
k(atolickoll posvfttlloll
CYR=SZÉ. 1894, Rocník XXI, F. J. LEHNER. C1S10 9. ce II IIII IIII IIIIIIIIIII IIIII Ii11141111111111111111 IIIIIIIfIIIIIIIIlIIIIIIIIIiIIIIIIIIIIIII1111IIIIIIIIIIIIII1111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111I11111lllll111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111 Oprava dieeésního zpęvníku. Úvaha ku konferencní otázce Králové-Hradecké diecése z roku 1893.) Napsal Jan Oliva, kaplan v Cerekvici. (Pokracování.) Schází u nich také jedno kriterium, »V písni »Jiz jsem dost pracoval« lící které uvádí »Ceaký lid«, L, 32, takto: se všecek dęj umucení Pánę nękdy az »Lidovou písní, jakozto pi1znakem pravé príliš drasticky.<,') »Tak se nám ukládá povahy a skutecného duchovního zivota kancionálkem (Poimonovýni) zpívati lidu, bude nám jen to, co ujalo se v nęm pH mytí a cesání tuto spasitelnou liat- trvale, co alespoń z jeduolio pokolení matill:u : novinku prijavšího zdędilo se v piné „S plácem sahám po odęvu zivotní síle své na pokolení druhé a tretí. Daném k smutné památce, jak pozíval Adam s Evou Pak teprve je dűkaz podán, ze píseń zakázané bvoce...« slioduje se jiz dokonale s povahou lidu.« „Já sic mohu tęla špíny »Ach, műj nejsladší Jezíši«; »Mé jsi Skrz vodu ocistiti, potęšení, műj Jezíši«. Tyto písnę nemají Ty pal: jen mne od mé viny, ani stínu z nápęvű starých; povstaly na Pane, múze~ obmyti.« pocátku minulého století, a slova i ná- Tuším bohumileji ze jednati budeme, pęv ukazují zrejmę na ducha jiz valnę; tahových písnicek nezpívajíce; nedámet neceslcého.«I) »Nedűstojná, nejapná je alespoii nikomu zádného po1iorše.jí.«2) melodie v písni lourdské, vydané od benediktinű rajhradských. Kdyz jsem ji slyšel poprvé nęmecky zpívati, tu mimo- volnę vtírala se mi myšléuka, ze pod Nejhűre dopadají písnę talc z v. m e š n í. »Skladatelé písní v lcau:io- tuto banální melodii nesluší pozdrav an- dęlský »Ave, Ave, Ave Maria«.2) »2e nálku (Poimonovę) obsazených, národu ve sbírku staroceských nápęvű pribraly svému špatnę rymovauou prosu podávají se písnę »Boze, pi•ed "Tvou velebností«, místo básní.«3) — »1'red Tebou se kla- »O slilédui, Boze vęcný,, »Tisíckrát po- níme«, slova i nápęv dle nęmeckého zdravujeme Tebe«, odűvodńuje se tím, »Wir werfen uns darnieder« v »Cyrillu«, ze všude se zpívají a tudíz znárodnęly. 1888, 9o, rozhodnę odsouzená jako ne- budou-li na místo nich zavádęny písnę podarená. -- »Zde v skroušenosti pa- jiné, vymizí uzívání jich samo sebou.«3) dáme«, ohyzdná, rozmazlená, svętácká, nęmecká píseń, kterou coparské kűry >,Cyrillu, 1888, 62. .Cyrilla, >:890, 97• i) »Vlasti«, VI., 74- Kancionálek Mlado-Boleslavskou Jednotou 1) Casopis Matice Moravské, >877, 89- Cyrillskou vydaný v piecLnluvc. ') Casopis M. M., 1877, 87. | ||||
|