|
| ||||
| ||||
|
r
YRI IsIs cASoFis pro katollokotl h11(1b11 posvát»ou v Cechách, na Moravę a ve Slezsku, zároveil ORGr, x OEECNÉ JEnXOxY CyR=SEÉ. Majitel, vydavatel a redaktor: 1894, Rocník XXI. F. J. LEHNER. Cí510 10, ~liu i u 11 l l l l l l l l l l l l l l l l l I I I I I II I I I I I I I I I I I I I I IT_I I I I I_II I I I I I I I I I I I I I I I I I II I I I I II 1 1 1 1 1 1 1 II 1 1 1 1 1 1 IIIII I I I I II III I I I I II 1 1 1 1 1 1 III I I I I I I I I I I I I I I I I Iii III Í iI 1 1 1 1 1 1 1 II I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I III I I I I I I I I I I II 1 1 1 1 1 1 IIII 1 1 1 1 1 1 1 II III II I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I IIIII II I I I I Ililllll 1 1 1 llll~~ f'ast~INk~- list Frautiška Josefá, biskupa Niirzburgskélio, (Pokracování.) II. Ctihodní bratrí ! Poucný jest krátký historický prehled rozšírení a vývoje zpęvu gregorianského v našich ]crajích nęmeckých. Jiz sv. Bonifacius jal ~e vrele pod- porovati a pęstovati církevní chorál zakládaje rádné školy hudební, jako ve Fuldę, Eichstáttu, Wiirzburgu, Biiraburgu. Jeho horlivę následoval císar Karel Veliký, jehoz nadšené a rozhodné pűso- bení v oboru tomto zűstavilo úcinky . rovnęz velmi pozehnané. Asi kolem X. stol. utvoril se vedle chorálu vícehlasý (harmonický) zpęv, jejz církev sv. také pripustila k litur- gickým aktűm svým. Zmínili jsme se, leterak i v našem biskupství starostlivá péce vęnována chorálu. Bęhem casu pak vyskytli se mnozí prátelé a pęstitelé zpęvu chorál- ního, mezi nimiz sluší na prvním místę jmenovati Wúrzburgské biskupy: Rudolfa ze Scherenbergu a Vavrince de Bibra. Koncil "tridentský podrzel všecka drívęjší pravidla (Canones) týkající se zpęvu liturgického. Sám pak vydal v oboru tomto primęi•ená nai•ízeni. V tęch dobách konaly se rűzné pro- vinciální a diecesální synody, na nichz z jedné strany naléháno na dűstojný prednes chorálu, z druhé strany však omlouváno zkracování a amputování jeho v liturgii. Reformy pak XVI. stol. pűso- bily arcit citelnę neblaze na církevní chorál. Netrvalo to dlouho a do slav- nostní bohosluzby círke,,-ní veticIy se zacasté nęmecké kostelní písnę, tak jakoby s vlastním liturgickým zpęvem touz męly platnost a cenu. A na zlozvyky, jez v té dobę za- vládly, na libovűli kvapem rostoucí první horce stęzuje si náš veliký biskup Julius Echter z llespelbrunnu. Všemoznę na- pomínaje hledęl nešvary ty hojné od- straniti, zároveń pak staral se o positivní podporu chorálu tím zvláštę, ze pilnę tiskl a horlivę rozširoval knihy litur- gické. Biskup Jan Filip ze Schónbornu vydal r. 1669 porádek pri bohosluzbę od bi- skupa Julia v rozšíreném vydání. Totéz obnovené vydal pak biskup Jan Bohu- mír z Guttenbergu r. 1693. V díle tom v odstavci tretím se prikazuje, aby na všecky nedęle, svátky a církevní slav- nosti kazdý místní farár slavnou mši sv. obętoval, jez provázena budiz, pokud místo a dostatecný pocet zpęvákű do- voluje, zpęvem bud figurálním (mnoho- hlasým) anebo obycejným chorálem; anebo kde by zpęváka zádných nebylo, budiz slouzena mše sv. tichá, provázená nęmeckými písnęmi, jez však vybírati se musí ze zpęvníkű v diecési schvá- lených. | ||||
|