|
| ||||
| ||||
|
— 74 —
Narízení a porádek tento platil ne- spolku Cecilianského«. Zalození jeho do- porušenę i v století následujícím. Mezi sáhlo ochotného potvrzení nej vyšší aukto- tím vloudily se do liturgického zpęvu rity církevní, která i stanovy jeho potvr- mnohé nedostatky a prehmaty, jez od- dila ve zvláštním apoštolském breve ze straniti męlo: »Subsidium chorale sacri dne 16. prosince 187o. llle statut tęchto cantus ecclesiastici«, vytištęné na roz- vytkl si spolek »Cecilie« za hlavní úlohu: kaz biskupa Karla Filipa z Greiffenklan zai-íditi zpęv cír]cevuí opęt dle mffitka r. 1749. Byl to výbor z rűzných offici- v pravdę círlevního. elnícll knih chorálních, a úcelem spisu Za tím úcelem vyzadují stanovy bylo: uvésti bohumilý zpęv církevní spolku následující ctverou horlivou cin- v jeho drevní dűstojnost, v jeho prvotní nost : podobu a prospęšnost. "Latím však tato 1. Gregorianský zpęv cili chorál bu- narízení platila jen dobu velmi krati- diz všude pęstován a figurovaný poly- ckou; cizí zivly stávaly se jiz od delší fonní zpęv budiz rozšíi•eu potud, pokud doby v hudbę liturgické cinitelem pla- církevním zákonűm odpovídá, at jiz se tícím; smęlejší a silnęjší stále postup sem odnášejí skladby doby starší nebo duchovního zpęvu lidového, propagace novęjší; stylu operního a koncertního, horlivá 2. posvátné zpęvy, jez lid pH jistých podpora, jaké se tęšily sesvętštęlé ná- poboznostech zpívává, budou potud tr- stroje v hudbę církevní, pripravili velko- pęny, pokud tomu predpisy kanonické lepým polyfonním skladbám velikých dovolují; mistrű ba i chorálu samému -- pi•ed- 3. pi-edpisű církevních týkajících se casný hrob. hry na varhany a ostatní pi-ipuštęné ná- Teprve dobę nejnovęjší zűstaveno, stroje budiz pilnę dbáno; aby velebnost a vznešenost církevního 4. nemohou-li v nękterých kostelích, chorálu opęt poznala, zároveń pak aby zvláštę v menších venkovslcýcll, ustano- probudila a vytríbila vędomí církevních vení tato ihned býti provedena, obra- pravidel (Canones) týkajících se zpęvu t12 se všemozná péce aspoń k tomu prísnę liturgického. úcelu, aby hudba liturgická pi-ivedena Tu opęt pochopen hluboký smysl tri- byla na stupeń vyšší. dentských narízení o hudbę církevní, zvláštę Sess. XXII.: »Daleko od chrámu I v naší diecési zrízen v letech sedm- Pánę vzdalovati mají (predstavení cír- desátých diecesální spolek »Cecilie«. kevní) kazdou lehkováznou a nekalou A ten zvláštę v posledních letech ucinil hudbu varhan anebo zpęvu, aby v domę utęšené pokroky, vzkrísiv v nemálo far- Bozím skutecnę dűm modlitby byl spa- nostech našeho biskupství hudbu litur- trováu a aby domem Bozím v pravdę gickou, jakoz i nęmeckou píseń církevní mohl býti nazýván.« Tu vzpomnęlo se k novému svęzímu rozvoji. Rádi uzná- opęt na to, ze chorál anebo jeho ná- váme jeho veliké zásluhy v tomto dű- hrada, harmonický zpęv v duchu církev- lezitém oboru a s radostí chápeme se ním, nálezí k obradűm od církve sv. té prílezitosti, abychom spolku tomuto predepsaným, o nichz koncil Tridentský za jeho duchapiné a vrelé vystupování, za blahodárnou podporu jak zpęvu li- (Sess. VII. De sacramentis iu genere, can. 13.) dí: »Tvrdil-li by kdo, ze ob- turgického tak i nęmecké písnę církevní rady v církvi katolické pricházející a uprímný tuto vzdali dík. Jeho pricinęním od ní schválené, jichz církev sv. uzívá se stalo, ze poznání vysoké ceny cho- pri slavnostním prisluhování svatými rálu a církevního zpęvu figurálního svátostmi, ze tedy tyto obrady beze vniklo i do nejširších kruhű, jehoz pri- vší závaznosti, ba beze všeho hi-ícllu cinęním se stalo, ze ona dlouholetá ne- mohou býti od sluzebníkű chrámu Yánę vędomost, jez široké vrstvy lidu svírala, libovolnę vypouštęny anebo od kterého- neznalost to jak techniky tak i rozum- koli predstaveného kostela jinými no- ného uzívání hudby liturgické, ztencena vými zamęnęny, budiz z církve vy- jest męrou nemalou. loucen. *) I nepochybujeme pranic, ze pri vše- Zcela zvláštní zájem pro zpęv litur- stranné dobré vűli duchovních pastýrű, gický probuzen pred nękolika a dvaceti reditelű kűrű a ostatních povolaných lety zalozením »Obecného nęmeckého kruhű podarí se otevírati zpęvu liturgi- ckému dráhu stále širší a získati mu ') Srovn. mimo to Sess. XXIV. de Kef., cap. Iz.prátele a pęstitele cetnęjší. | ||||
|