|
| ||||
| ||||
|
-- 7
sbormistrem), zakládající t a prispívajících to. vętvené Cyrillské Jednoty Prazské, nacez svolal Škula pęvecká citá: zenského sboru t3 clenű, muz- ustavujicí schűzi nové jednoty na den 25. listo- ského sboru 20 clcllű. Pravidelných zkoušek pro padu. Dp. predseda za slušného úcastenstvi zahájiv zenský sbor 4, pro muzský sbor 3; úhrnem 14 ho- schűzi, promluvil ku shromázdęným o významu din týdnę. V archivu hudeUním jest to škol Chlu- zpęvu a zvláštę církevního pro vzdęlání licíské. movýclt a budebniny objednané. Dotknuv se piedpisű a zvykű ji2 ve St. Zákonę co Fr. Géduš, piedseda a farái. do zpęvu bohosluzebného, poukázal, kterak sám (Ustavující schűze nové Cyrillské Syn Boií zpęvem svým pii poslední veceii i jindy J e d n o t y v Líp o v c i, dękanství Tedovnické, zpęvné umęní posvętil, uvedl na pamęi poslucha. diecése L'rnęnská na Muravę.) Jelikoz pęvecký cűm sv. Ambroze a jiné pęstitele zpęvu posvát- sbor Lipuvccicého chrámu u porovnání s rozsáh- ného, jakoi i sv, vęrozvęsty slovanské Cyrilla a lými prostorami chrámovými nedostatecným se jevil, Methodęje, kteií dobre znajíce zpęvnost lidu slo- bylo potreba vycviciti sbor mohutnęjší, jenz by vanského zpęvem Uohosluibtt doprovázeli a lid kiasnyRt církevnhm zpęvem pinil a zdobil prostory zpęvűm posvátným ucili, a dali základ vzdęlanosti jeho. Jet náš chrám krásný, proveden ve slohu slovanské. Zpęvem roznęcujeme k poboznosti jinę gothicként, predloni pak nová ozdoba mu piibyla, i sebe samy, a zvláštę Slovan tak rád pii bolto- totii v nejcistší gothice provedený nový hlavni sluibę zpęvem city srdce svého Bohu vylévá. Z ku- oltá~. Chrám sám, zasvęcen Narozeni P. Marie, stela ší~í se ušlechtilý, mra\ ný zpęv i do rodin, dostaven v tomto stoleti v r. 1843. Jsou Pamętníci, na pole, do hájű a lesű, netoliko vzbuzuje ku ktei í vypravují o hlucných intrádách, které kdysi zUoinosti, ale i ušlechtuje krasocit, ušlechtuje vírívaly v resonantních prostorách chrámových, mravy. A taktu zpęv kostelní pravý šíií poiehnáni avšak casy ty minuly. Také prostranný kűr, jenz po široširých koncinách celé vlasti naši a uzitek kdysi sotva stacil liudebníkűm všech mozných ná. piináší tomu, kdo jej pęstuje. 1'o úcinné prednášce strojű, jii jen málo zpęvákűm vyhrazen jest, avšak, té pristoupilo za cleny 29 obcanű ponejvíce svo- doufáme, v Urzku zaskvęje se opęt ve slávę, ve bodných, takze cítá jednota t clena zakládajícilto, slávę bez marnivosti svętské, ve slávę kiestanské io piispívajících a spolucinných, i8 jen cinných, UoltusluiUy dűstojné, kojime se dle slibných za- a to mimo dítky do školy pęvecké piijaté poctem ib. cátkű pevnou uaclęjí, ie co nejdiív hudebníci ne 1'ri volbę piedstavenstva jednoty po té piedse- jiz více na odiv stavęti budou dovednost svou ve vzaté zvoleni: di). farám Fr. Géduš za predsedu, hic na houslich, na píšiulách a trombách, ale p. naducitel Ed. Musil za sbormistra, podepsaný v duchu a pravdę ustavovati hlasy svými svého za jednatele. 1ii volných návrzích pak usneseno Stvoiitele a Pána všehomíra. Nuze, jiz piikrocme Uylu odbývati pro muzské hlasy 3 zkoušky týdnę, k vypsání prvního kroku ]c zaloicní Cyrillské Jed- v úterý, ve ctvrtek a v nedęli. Nacez za slavnostní noty. Místní dp. farár Fr. Gcduš, jako predseda nálady schűze ukoncena. Dejz,Bűh, aby Jednota zarízujíciho výboru, postaral se, aby scbválcny byly naše zkvétala, silila a rostla. stanovy Cyrillské je(li)oty v Lipovci, jakozto od- Fr. Géduš, picdseda. Edvard Zák, jednatel. FEUILLETON. Z M Ý C H P A M Ę T M. Cyrillistiuu pro radost napsal Dr. Rudolf Horský. (I'ukracování.) .Mnohým ctenár in1 bude se to zajisté po requiích hlucný smutecní pochod. zdáti neuvęi-itelué, ze nęco takového Dnes se to u nás ovšem více nedęje a molil si pan ucitel v kostele dovoliti, díti nesmí,'ponęvadz provinciální 'syuoda avšak bývalo tehdáz ještę zlozvykem, to zakázala, avšak v dobách tehdejších ze o zvláštních slavnostech, jako o ho- bylo to i u nás tak''zal:orenęuým zlo- dech Bozích, o Bozím Tcle, o hlucných zvykem, ze by se to bylo panu ucite- veselkách, pi-i vycházení z Icostela na lovi ve zlé vykládalo, kdyby byl ncja- varhany hrával se marš, a ostatnę v Italii ]cým maršem lid z kostela nevyprovodil. do dnes není to nic neobycejného, ze Ano, na mnohých místech se stávalo, se na konci bohosluzby svętsky hraje, ze hudebníci na choIc sami :spustili marš a proto mne to pranic v Ankonę nepre- na své nástroje, pí-i - cemz varhaný pl- kvapilo, kdyz varhaník po pozehnání ným strojem doprovázely. Lidem se to zahrál pri rozchodu roztomilý valcík a líbilo a leckdos toho litoval, ze pri tom v Beuátl:ách ve vclechrámu sv. Marka nezní také turecký buben. | ||||
|