|
| ||||
| ||||
|
— 16 —
vyšla ua záprazí a podávajíc kazdé kra- Vyšínka, »jak pak bychom neprišly, kdyz jíc chleba, pravila lahodnę: »Tu máte, prijdem, my chudinky beztoho máme maticky, tu máte.« Lebracky vzaly porád jen cesnecku a erpetlici, to víte, chleba s obvyklou chvalorecí a dęková- ze prijdem, má lilavo zlatá, kdo pak by ním, a Kulhánková, nez jej zabalila do na kafe nepi• cI. Pojd', Náno, domű«, šátku, pętkrát jej políbila po obou stra- štouchla Kulháukovou a táhla jí ze nách. »Aby je Pán Bűh pozdravil a jim dvorka ven. nadęlil stokrát víc, krásná panno nevę- Sotva vyšly za vrátka, odhrnula Kul- stinko,« spustila na celé kolo, »a kdyz hánková Vyšíuce šátelc s ucha a za- jim dal pámbicek dnes tak hezkélio inu- houkla jí do nęho podobnou manýrou 21&a —« jako di•íve Jaroška: »Co ti to povídali?« Marjána se blazenę usmála. Stará Vyšínka si urovnala odhrnutý s ucha Kulhánková, všimnouc si toho, ze dobre šátek a udęlavši lu•olc ku predu zastavila trefila, pokracovala švizným jazykem: se a nasadila Kulhánlcové k uchu svűj »Jó — krásná panno nevęstinko, oni vy- vatýrovaný štucel a skrze tento nepa- hráli terno — terno secco, ze si tak tentní otozon dala odpovęd: »Zláme hezkélio a moudrého zenicha vyhlídli, prijít odpoledne ua kafe.« on je bude na rukou nosit, s ním budou Kulhánková spokojenę kývla lilavou. jistę štastná, ten tiák umí s dobytkem Udęlaly dva kroky a zase si »povídaly«. zacházet a rozumí mu lepší nez všichni Nez došly na konec vsi, ],:de bydlily, pastýri celého ceského království, a já trvalo to dobré dvę hodiny, ac oby- jim vinšuju stálé zdraví a dlouhé pano- cejný clovęk to dokázal za dvę minuty. vání, a budou vidęt, kdyz takovélio zku- Pred kostelem stála garda okolo pana šeného muzícka mají, ze nikdy jim ne- ucitela. Ladonili na nęm, aby jím do- bude zle ani o chleba — Kulhánková povędęl pűvod rakouské hymny. »Vzdyt pi-i tom rychlým mlaskotem celovala jsme tak hezky zpívali a hráli, ze by krajíc chleba v ruce -- tvűj ty bozí sám Hayden musil míti z nás radost.« dárku, chudinko zlatá — jó, krásná panno »Nevím, nevím,« usmíval se pan ucitel, nevęstinko, oni vyhráli ambo solo, já »Haydnovi bylo tęzko se zachovati. To smutná dęvka jsem ho nikdá nevyhrála«. vám hned dokázu. Kdyz byl Ilayden Kulhánková dala se do pláce. »Je to v Londýnę, dirigoval tam jednu svou štęstí pro nę, ze si vzali slouhu — to symfonii, která zacíná krátkým adagio. budou mít porád nejen chleba, ale První ti•i noty zní unisono. Sotva zacal i prase v domę a nemusejí ho kupo- orchestr hráti, prerušil jej Hayden: »St, vat —« Veliký smích prehlušil další st. Ještę jednou.« Spustili ještę jednou, slova její, ona však, neslyšíc niceho, ale sotva prehráli tri noty, zase je Hay- recnila dále, ac jí nikdo neposlouchal. den prerušil. Jeden violinista, Nęuiec Marjána se zakabonila a vstrcivši náhodou, který blíze Haydena sedęl, kazdé zebracce ještę jeden krajíc, rekla pravil mrzutę po nęmecku, nevędę, ze ze vší síly: »Nechte uz toho plácání a Ilayden nęmecky umí: »Cert aby tomu prijd'te si sem odpoledne ua trochu kafe.« chlapovi vyhovęl! Kdyz mu nejsou jiz »Cák?« ptala se táhle kmotra Vy- ty první ti•i noty vhod, jalo mu vylto- šínka a odhrnula šátek z pravého ucha, víme dále.« Hayden místo odpovędi na nęz lépe slyšela. »Cák« męlo zname- vzal violinistovi housle z rulcou a v cisté nati v Kejském jargonu zkrácené »co nęmcinę k velikému jelio 1)i-ekvapení mu pak«, podobnę jako »kdák« zkrácené rekl: »Takto mi vyhovíte, pane!« a za- »kdo pak« nebo »kde pak?« hrál celé adagio. Nyní teprve violinista Jaroška dala obę své masité dlanę i celý orchestr pochopil, jakého ducha dohromady, a prilozivši je k uchu jejímu musí v ono adagio vloziti, aby vystihli zahoukla jako skrze troubu: »Ze prej myšlénku skladatelovu. A tak i mnę se uz máte jít domű a prijít sem az odpo- zdá, kdyby Hayden mezi nás pi• cl, ze ledne na kafe!« by i tia nás volal st, st.« »Yrijdem, prijdem,« svędcila ochotnę (Pokracování.) - -~~ S hudebuí pi 10110u císlo 2. •,CYRILLµ vycházi vidy 15. kaidého męsíce. PTedplatné, které ciní poštovní poukázkou na celý rok 2 z1. 20 kr., prijímá redaktor F. J. Lehner na Hrál. Vinohradech. Reklamace bu,?tei zasýlány do 8%. pediee v Akademii krestanské v Praze (Retęzová ulice císlo 223). Nákladem vydavatelovým. — Knihtiskárna .Politikyµ v Praze. | ||||
|