|
| ||||
| ||||
|
— 2I --
Obecná Jednota Cyri llská. VÝROCNÍ ZIRRÁVY ZA ROK 1894. Cechy. Areidieeése Prazská. Praha. (Fartti Jednota Cyrillská u sv. v adventę: Rosu deite oblakové«, .Vesele zpí- 5 t ę pán a.) Spolková cinnost Jednoty výše jme- vejme«, „Hle, piijde Pán, Spasitel náš«; o váno- nované za posledních let pohybovala se jen v úz- cích: „Pristupte sem, andęlové«, Nesetu vám no- kj•ch mezích a vzrušena byla teprv az koncem viny«, „Narodil se Kristus Páne, a mimo ty r. 1894 dotazem od slavného c. k. policejního úiadu i koledy: „Vánoce, krásný cas«, Dej Bűh štęstí po tom, co s Jednotou se stalo, ie o sobę nedává tomu domu«, „Štęstí, zdraví, pokoj svatý«, »Piišlo zádné zprávy. jsi k nám Jezulátko«, »Jeiíšktt zlatý«, „Jak jsi Dne 17. prosince 1894 byla z té piíęiny svo- krásné nevińátko,; v postę: „Kristus piíklad po- lána valná hromada, jíl se súcastnilo 17 clenű, kory,,, ,Jii jsem dost pracoval«; vcas veliko- mezi nimi vdp. Václav Nykles, farái u sv. Stępána, nocní: „Vstal z mrtvých milý Spasitel«, „Vesel se jakoito prutektor Jednoty. V ní zvoleni byli: za nebes Královno«. piedsedu p. Jan I{lína, i[díci ucitel, za jednatele I{ poiehnání zpívaly se písnę: „Svatý, svatý, Josef Stęhule, zatimní rídící ucitel, za pokladníka svatý,, „Svatý Boze, svatý silný«; pri rűzných pri- dp. Mat. Bafha, kaplan, a za reditele zpęvu pan leiitostech. ,Piijd, ó Duše piesvatý«, »"Tę Boha Václav Bosáęek, ucitel. chválíme« (gregorianslcý nápęv ialmový), „Boie, V nastalém r. 1895 rozvine cinnost svou Jed- chválíme Tebe«, »Svatý Václave«, »Svatí brath ze nota, a s pomocí Bozí docílí výsledkű, o nichi Solunę«, „Poklekni na kolena«, »Hospodine, ulituj piíšti zpráva prinese podrobnou zprávu. nás,,, „Chval, Sione, Spasitele«, »Andęle Bozí,, Jako v letech diívęjších byla i r. 1894 pęsto- „Boie Abrahaműv«, »Otce náš, milý Pane,, »Od- vána píseit obecná, a to horlivę a se zdarem utę- pocinutí vęcné, de,«, »Svatý Prokope«, »Vesele šeným; bylyf z mešních pisní zpívány: »Hospo- vzdávejme chvály«, »Zachovej nám Hospodine„ aj. dine, všech vęci Pane« (staroceský chorál), »Zacíná Odboru literátského v naši Jednotę dosud neraf. se konat,, ,Nemoino to jevit slovy«, »Boze, pied Tvou velebností,,, »Mé jsi potęšení«, »Tisíckrát Jan Klíma, Josef Stęhule, pozdravujeme Tebe«, »Vzpomeń, ó královno milá<,; piedseda. t. c, jednatel. Dieeése Králové-Hradecká. HOlOhlavy. Od poslední zprávy, uverejnęné Je to piesvędcení, ie konáme vęc dobrou, v »Cyrillu«, o pűsobeni Cyrillské Jednoty pii dę- nám i našim blizním uzitecnou. kanském chrámu v lloluhlavech, sesílil sbor pé- Konáme vęc dobrou. vecký následovnę: 1S sopránű, 6 altű, 4 tenoii, Co je dobré? Obecnę to, co shoduje se s naším 6 basű. V poslední dobę nacviceno: Litanie k Pánu nejlepším piesvędcenim, co shoduje se s našim Jeiíši od F. J. Lehnera. Litanie k Pannę Nlarii svędomím. A kdo lépe műie býti reditelem našeho od F. J. Lehnera. Mše k sv, ceským patronűm od svędomí, kdo jistęji nám műie iíci, co ciniti a J. C. Sychry. Mše do Es od J. Raymanna. Chorální ceho nechati, nez Kristus? Kristus pak dal nám »Asperges„ z Graduale Romanum. Ctyrhlasé »Pange pravidlo: Milujte Boha nade všecko a blizního lingua„ od J. "Zelinky z »Cyrilla«. Ctyrhlasé »Ave jako sebe. Boha oslavujte, sobę a bliznímu prospí- Maria« od J. Maláta. »Tui sunt coeli« od Cainera vejte. A o té oslavé Bozí iekl: Kde jsou dva nebo z piíluhy »Cyrilla«. Vánocní mše do C od Kem- tri shromáidęni ve jménu mém, tu jsem já upro- ptera. Mimo uvedené zpívány prípadné Introity a stied nich. Comntunia na všecky Marianské svátky, o pűlnocní, Zdali nebýváme i my shromaidęni v Jelto na Bozí Hod vánocní a na Nový rok. jménu? Nás nevodí dohromady pouhá zábava, ani Karel, reditel kűru. pouhá záliba, ani ohled na uiitelc, ale vűle dobrá, MilBtiu. Valná hromada Cyrillské Jednoty ko- bychom spolecnę ctili Boha dle úpiného znéní roz- nána dne 20. ledna 1898. Piedseda prednesl ná- kazű církevních. Víme dobne, ze právé zpęv dle sledující výrocní zprávu: »Vel ctęné dámy a pá- církevních zásad upravený je výborným prostred- nové: Opęt rozhlízime se po jednom uplynulém kem, by Bűh náleiitę by1 ctęn. Kdo Bohu pęje, roce. Chceme podati sobę a verejnosti úcet z cin- dvakráte ho ctí: srdcem i umęlým zpęvu hlasettt. nosti své za rok 1894. Budiz mi dovoleno nejprve A kdo Bohu umęle a fádnę pęje, ne dvakráte, ale krátce promluviti o tom, co nás k cinnosti naši tiilcráte jej oslavuje. Ba i vícekráte. Nebol kolik nabádalo a co nás i dále ve smęru cinnosti naší zkoušek za tím úcelem obętavę navštívil, tolikríte bude i íditi a drzeti. i Boha ctil. | ||||
|