|
| ||||
| ||||
|
YRI I1Lc
CASOPIS Pro katolickou 11udU11 posv~t1iou v Cechách, na Moravę a ve Slezsku, zároveń Majitel, vydavatel a reda-ktor: 1895, Rocník XXII, F. J. LEHNER. Císlo 6, ~IÍllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllll IIIII IIIIÍIIIIIÍIIIIIIIIIIIII11111 III1111flIIIIIIIIIIIillllllllllllllllllllllllllllllllllllflllllllllllllllllllllllllllllllllll IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIÍIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIÍÍIIÍIi Museum království Ceského chová ve svém hudebním oddęlení pres Nedá se ani mysliti, ze by se díla 3600 skladeb, vętšinou to domácích tęchto mistrű nebyla zachovala zejména mistrű nové dobę nálezejících. Jsou to v kostelních archivecli našich męst, samé dary spanilomyslných príznivcű zvláštę pak tam, kde ještę do nedávna našeho vlasteneckého ústavu a mezi literácké spolky chrámovou hudbu pę- nimi nacházejí se také vzácná díla ruko- stovaly. Ponęvadz však novęjšího casu pisná, jako zejména skoro všecky skladby instrumentální hudba z našich kűrű ustu- veleplodného Tomáška, pak Vitáskovy, puje a talc mnohá skladba leckdes po- Rybovy a jiných mistrű. hozena jiz i v plísni zetlívá, obracíme Rozhlédneme-li se však po širém se tedy k vlastenecicému citu všechuęch, poli hudební cinnosti a plodnosti našeho jimz zachování hudebních památek ce- národa téz do minulých vękű, kdy ských na srdci lezí, nejpi-ednęji však jména: Cernohorský, Brixi, Myslivecek, k ti-eledűstojnému duchovenstvu našemu Benda, Tűma a jiní jako hvęzdy první jakoz i lve všem pánűm reditelűm kűrű, velikosti zárila, musíme toho litovati aby všechny cenné skladby starší doby, velice, ze naše museum, jehoz úcel pokud a kde mohou, vęnováním jich prece jest, historicko-umęlecké památky našemu museu zachovati rácili. Výlohy, sbírati a uchovávati, docela postrádá které by zasláním nebo jinak pri tom plodű našich hudebních mistrű minulých vzrostly,_ zapraví ochotnę Museum krá- století. lovství Ceského. Vrchnopastýrská narízení ohudbę církevní. V minulém císle uverejnil »Cyrill« diecése, které kazdého Cyrillistu potęší, dekret sv, kongregace ritű italským bi- jelikoz z nich poznává, ze vznešené skupűm rozeslaný, v nęmz vysloveny dílo, na nęmz v diecésích ceských a jsou hlavní zásady, kterými dluzno rí- moravských jiz tictí decennium s vý- diti se hudbę církevní za prícinou pa- sledlcem zdárným se pracuje, moudrou pezského dekretu »Quod s. Augustinus« pécí svatého Otce, Lva XIII., nyní z na- vydaného 7. cervence 1894. Následkem rízení sv. kongregace ritű i v, diecésích rozkazu daného vydali jiz nękterí arci- italských tíznze smęrem bráti se bude. pastýrové urcité predpisy pro jednotlivé Rímské dekrety a narízení biskupská | ||||
|