|
| ||||
| ||||
|
y- 43
stýrská, jelikoz hlavou Ted nesnadno se vazoval obrod na dlouhou dobu za ne- prorází. Moderata durant. Nemoudrý mozný, nevrátí-li se národ heroicky ku liorlitel obycejnę více pokazí, nez pro- chorálu. Byla-li reforma ve vlasti naší spęje. pomęrnę mnoliem snazší, jelikoz chorál u nás vűbec se nepęstoval a skladby Dne i. kvętna posléze vydal p a t r i- moderní takmęr všeobecnę provozovány archa Benátský, Gius. Sarto, v té byly zpűsobem tak odstrašujícím, ze ne- prícinę pastýrský list velmi obšírný na bylo u nás skutecného hudebníka, který 14 stranácli duchovenstvu svému, který by za takovou karikaturu se byl nesty- v deseti bodech strucnę uvádí liturgicicé dęl: v Italii se to męlo a má s moderní predpisy o hudbę církevní vűbec, nacez hudbou kostelní zcela jinak. Redaktor v následujících pęti odstavcích ustano- slyšel prednášeti v Rímę a jiných vel- vuje urcitá pravidla podobná onęm pro kých męstech skladby moderních, na- diecési v Yavii, celící k pi•esnému pro- zvíce dosud zijících skladatelű domácích vedení všeho, ceho regolamento zádá. moderním duchem operním komponova- ných, vętšinou pouze vokálních anebo Ge i kromę uvedených velepastýrű cástecnę pouhým prűvodem varhan do- i biskupové jiných diecésí italských bud provázených s takovou dokonalostí, v ta];- jiz podnikli anebo dále podniknou vše, soumęrném a mohutném obsazení nej- aby dekrety rímské nezűstaly pouhými krásnęjších italských hlasű, a lid veške- narízeními, nýbrz skutecnę v zivot uve- rých stavű, pán i dęlník, jímz pokazdé deny byly, pochybovati nelze. Z uve- ohromné prostranství chrámu bylo v pra- dených ctyr pastýi-ských listű, které vém slova smyslu pi-epinęno, sledoval Milánská »Musica sacra« ve známost mistrnę rízené a výtecnę pi•ednášené uvádí, s radostí poznáváme, s jakou skladby svých nejpopulárnęjších mistrű opravdivostí arcipastýrové v Pavii, Tor- s takovým zanícením a nadšením, ze tonę, Cremonę a Ber-átkách ku prove- bezdęcnę jsem si pravil: »Zde reforma dení velikélio díla se chystají, aby pi•esná bud vűbec není mozná, jelikoz by lid hudba církevní t. j. zpęv bohosluzebný reformátora kamenoval, anebo jen pod vrátil se k tradicím, jakým vedle úmyslu jedinou podmínkou, vrátí-li se Musica Církve nejidealnęjší odvętví umęní ve sacra ke chorálu gregorianskému, na sluzbách církevních bráti se má. Rázné nęm2 by se vzpamatovala a vzpamato- kroky biskupű italských v pi•ícinę této vavši se novou polyfonii pęstovala sta- jsou nám Cyrillistűm novým povzbuze• rým duchem Palestrinovým provanutou. ním a mocnou vzpruzinou, abychom Obrat takový nemohl by však podnik- s podobnou rozhodností dále kráceli ce- nouti zádný jednotlivec, byt i sebe na- stou, po které jiz tolik rokű se béi-eme. danęjší a vęci znalý. To lze zahájiti jen Ze cesta, po které Jednota Cyrillslcá rozkazem jediné auktority, — papezské ],zrácí, jest pravá, potvrzují papezské de stolice.« krety a pastýrské listy arcipastýrű, usi- lujících o provedení toho, na cem jed- A doba ta touzebnę ocekávaná na- nota naše drahnę let jiz pracuje. dešla pastýrským vęhlasem a moudrostí svatého otce, Lva XIII. Jubileum knízete hudby, nesmrtel- ného Palestriny, nebylo vęru lze osla- Bude to perný kus práce. Z rízných viti dűstojnęji, nez návratem k onomu i rázných predpisű právních biskupű smęru velebné hudby církevní, jemuz italských práci zahajujících zretelnę vy- otevrel nyvé dráhy mistr nepi-ekonatelný. znívá, ze si jsou jasnę vędomi velikosti Vlast nejslovutiięjších skladatelű hudby i nesnadnosti úkolu, který ani za tri posvátné vrací se ku prazrídlu všelikého męsíce, ani za ti-i léta, ba ani za jedno zpęvu církevního, — ku chorálu grego- decennium se nevykoná. U nás jiz tretí rianskému, jakoz i k církevní polyfonii desetiletí pracujeme a jsme dosud v po- na základę chorálu vzniklé a vzdęlané cátcích. Co dlouhá doba zkazila, jeii nejvętšími a nejslavnęjšími mistry na dlouhá doba zase napraví. Práce však posvátné pűdę vlastní domoviny zroze- jest zahájena a nezastaví se více. ných. Pouze tímto zpűsobem lze nadíti Obrod hudby církevní nyní i v Italii se skutecného obrodu na klassicicé pűdę jest štastnę zahájen. Výsledek sledovati všelikého zpęvu církevního vi.bec. Kdyz budeme s napjetím. Kdyz pred léty redaktor pred léty z vlastního názoru z Nęmec usilováno jest o reformu zpęvu poznal stav italské hudby kostelní, po- v Rímę, byl to krok rovnęz odvázlivý, | ||||
|