|
| ||||
| ||||
|
zásad a pravidel církevního práva a li- skému Vykupiteli, tak jest to téz na-
turgiky. vzájem nejprirozenęjší a bohulibou po- Chtęl jsem téz vše toto jen z té prí- travou, kterou posvátnému plamenu oné ciny povędęti, abych ukázal, s jalc vdęc- lásky privádíme, a zvýšený smysl obętní nou radostí pozdravuji ve své diecési tudíz také nejmilostnęjší a nejblazenęjší pűsobení a stálý vzrűst Jednoty Cecil- odmęnou, kterou Vykupitel odplácí obęti, ské. Pomocí svou prispívajíc prichází mi které z lásky k nęmu byly mu proká- vstríc u vykonávání posvátných povin- zány. Mohl bych vám zde mnoho po- ností úradu a vroucného prání srdce vznášejícího a potęšitelného vypravovati mého. Za to nálezí jí mé uznání a műj z Vestfalské marky a ze Saské diaspory nejuprímnęjší dík. Ctęní clenové Jednoty! a j. Prece hodlám se toho radęji zríci, Bylo by neprávem a podivno, kdybych aby se nezdálo, jako by nebylo lze po- k tomu, co jsem pronesl o zádoucí re- dobných vęcí téz z jiných dílű mé die- formę zpęvu církevního v naší diecési, cése oznámiti. Na místę toho budiz nepricinil také slovo uznání a chvály; ještę jednou všeobecnę vyslovena radost kdybych zamlcel, ze v cetných kostelích má nad tím, ze snahy Jednoty Cecilské a osadách tato reforma utęšenou męrou jiz nyní tak cetných prátel a tolik úcinné jiz provedena jest anebo uvádęti se po- podpory u pánű duchovních i ucitelű cíná. A ku podivu objevuje se i zde mé diecése nalezly. opętnę vęc tak casto pozorovaná, ze Neprestávejte, ctęní clenové Jednoty, tam, kde obtíze jsou nejvętší, kde bez vytrvale a obętovnę sledovati vznešené toho jiz pro jiné stránky 'zivota církev- a svaté cíle Jednoty. Pracujte stále ního neobycejné obęti prinášeti dluzno, s ryzím úmyslem ku chvále Bozí a ku jest i horlivost pro zpęv liturgický nej- vzdęlání vęrících, a to vzdy tak, aby cilejší. Jak nápadným ostatnę úkaz tento láska a svornost v Jednotę a osadę ne- na první pohled býti se jeví, vęrícímu porušena zűstala. Prání tomuto a nadęji smyslu, trvám, jest prece velmi dobre ua pozehnaný výsledek rád dávám vý- pochopitelným. Jako obęti pro nábozen- razu, udíleje vám nyní biskupské po- ské a církevní úcely pucí z lásky k boz- zehnání. Obecná Jednota Cyrillská. Výrocní zpráva o cinnosti Obecné jednoty Cyrillské za rok 1894. Zásady církevní o hudbę posvátné, V seminári pak, kde podepsaný predseda které Obecná jednota Cyrillská v zivot chorálu a Msgr. Josef Pachta polyfonii uvádí, vzdy více a více se rozširují a vyucují, lze príštím knęzím priuciti se ve zrízených Jednotách Cyrillských rok všemu, ceho bęhem církevního roku od roku pevnęji se zakotvují a to nikoli- »Musica sacra« na oslavu posvátné boho- vęk násilnę jako príval, který zaplavuje, sluzby od sluzebníkű církevních vyza- nýbrz jako tichý déšf, který roli svla- duje. Zrízením farní Jednoty Cyrillské zuje. Cinnost roku minulého jest toho pri kollegiátním chrámu sv. Petra a Pavla zrejmým dűkazem. na Vyšehradę roku minulého souladnę Na sídle Obecné Jednoty Cyrillské, dopinęna jest trojice trí hlavních chrámű v metropoli království Ceskélto jsou obę Prazských, kolem nichz skupeny jsou štępnice a r c i d i e c é s e, chor metropo- veškeré ostatní kostely farní a reholní, litního velechrámu a knízecí arcibiskup- které prűbęhem dvou decenií sesvętštęlé ský seminár, skutecnými školami pres- hudby se zreknuvše, presný a cudný zpęv ného zpęvu církevního. Od té doby, co církevní na kruchtách svých usídlily, pę- nejdűstojnęjší, vzdy vęrná kapitula vele. stujíce chorál i zpęv vícehlasý, jak toho chrámu sv.-Vítského k rízení prvního jednak rűzné pomęry, jednak vętší neb choru království Ceslcého povolala pro- menší horlivost a nadšení jednotlivýc!i fesora josefa Foerstera, námęstka pred- reditelű kűrű dopouštęjí. Smęr v Praze sedova Jednoty naší, stal se první chrám nadobro ustálený razí si prirozenou mę- vlasti vysokým ucením hudby posvátné. rou cestu nejen do rűzných vikariátű | ||||
|